Režie:
Tom ElkinsScénář:
David CoggeshallKamera:
Yaron LevyHudba:
Michael WandmacherHrají:
Abigail Spencer, Chad Michael Murray, Katee Sackhoff, Emily Alyn Lind, Cicely Tyson, Wayne Pére, Grant James, Morgana Shaw, Andrea Frankle, Jaren Mitchell (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Mladá rodina se přestěhuje do historického domu v Georgii, aby se následně všichni její členové bolestně přesvědčili, že nejsou jeho jedinými obyvateli. Velmi záhy se ocitají uprostřed děsivého tajemství, svědčícího o přítomnosti zla, připraveného odstranit každého, kdo se mu připlete do cesty. (oficiální text distributora)
Videa (2)
Recenze (154)
Sice se v tomhle fláku pořád něco děje, ale celkově to působí vetchým a nikam směřujícím dojmem. Paranormální schopnosti jsou už jen uhnilou třešničkou na okoralém dortu. Casting je ale celkem sympatickej. Jinak to v dnešní době funguje snad jen na co nejméně náročné diváky hororu. Na mě už bohužel ne. 2* ()
S prvním dílem společný jen název. Jinak celkem podařenou duchařinu sráží do průměru hrozná předimenzovanost snímku. Všeho je prostě až moc. Flashbacky, různě barevné filtry, tuny duchů (a to je u duchů co říct!) a lekaček, že se všechno stane po hodině tak fádní, že rozuzlení příběhu nijak nevynikne. No ale jsou i horší. ()
Že to nemělo s první Hrůzou nic společnýho mi je úplně jedno. Já jsem viděl duchařinu a to ducahřinu dobrou. Nemusím moc filmy, kdy na první zavlátí prostěradla dojde v závěrečný dvacetiminutovce a v tomhle směru je Duch Georgie prvotřídní. Bubáci se objevej už v prvních sekundách a z obrazovky prakticky nezmizej. A co víc, ono to, až na výjimky, nepůsobí vůbec účelově. Naopak. Místy jsem byl z toho rejdění a hustě dávkovaného napětí docela nervózní, takže jsem ani moc nevnímal chybějící prachy od producenta. Sedlo herectvo, tudíž jediný, co bych vytkl, je samotnej závěr. Toho mě mohli ušetřit. Ale jinak s touhle hororovou jednohubkou nemám problém. 75% ()
"Je těžký, když ti lidi nevěří, že jo ?!" Navzdory zdejšímu hodnocení Hrůza v Connecticutu 2: Duch Georgie, pro níž používám hravě obsažný pracovní název Jedna, dvě, pan Gordy jde, rozhodně platí za nesmírně osvěžující duchařinu a především za víc než dobře řemeslně zvládnutou žánrovou prácičku debutanta na režisérské židli Toma Elkinse, který v sobě střihače nezapře ani omylem.. Ten se totiž, což velmi oceňuji, ani při pasážích s rozkládajícími se duchy, kdy by se to přímo nabízelo, neuchýlí k samoúčelnému explicitnímu bordelu, a využívá svoji nejsilnější stránku, totiž brnkání na nervy v místy neskutečně gradujícím snímku prověřenými triky v podobě nervózního střihu, invenčního snímání či hry se světlem, to vše šikovně podepřené nejen zvuky, ale i parádním soundtrackem, díky čemuž mu sežerete i to finále, kde ten zprvu originální mix duchařiny a potenciálně silného tématu převaděčství poněkud zaskřípe.. Opravdu až nečekaně dobrý snímek, v což jsem upřímně po výborném předchozím filmu, když však oba příliš mnoho společného skutečně nemají, ani nedoufal, tvůrci vzhledem k omezenému rozpočtu učinili velice inteligentně natočenou záležitostí, kterou táhne vysoko nad průměr zejména přímo skvostný přesvědčivý výkon Emily Alyn Lind coby Heidi, která dává vzpomenout na kreaci Drew Barrymore v legendárním E.T. Mimozemšťanovi.. ()
Velké množství lekacích scén, výjevů a všudypřítomného napětí mě utvrdilo v názoru, že druhý díl je lepší než první. Hodnocení zde je dle mého názoru částečně dáno faktem, že pokračování nemá nic společnýho s jedničkou. A pravda je taková, že opravdu spojitost je marno hledati. Ale když si tím nebudete lámat hlavu, dostanete velice slušný horor, který Vás několikrát orosí potem. I dějová linie je zajímavá. Hlavně to, jak zasahuje do historie. ()
Galerie (31)
Photo © Lionsgate
Zajímavosti (7)
- Na začiatku filmu sedí mama na posteli a v kúte miestnosti vidí ducha. Pri zábere na jej tvár vidno, že ma červené oči a tečú jej slzy. V ďalšej scéne, keď vojde jej dcéra do izby, má už oči normálne a suché. (DJ Rocco iNc)
- Heidi Wyrick (Emily Alyn Lind) je obdařena od svých 18 let darem vidět a komunikovat s dušemi mrtvých. Všechno začalo roku 1989, kdy se rodina přestěhovala do Ellerslie. (ARI50)
- Keď je Heidi priviazaná na stôl, tak má bosé nohy. Keď ju mama vyslobodí a drží v náručí, tak má obuté červené topánky. (Nataniel73)
Reklama