Amadeus

Dobré, ale kam se to hrabe na Wen die Götter lieben! Aneb zrození vídeňské opery očima jedné náročné noci. Je dobré mít na paměti, že se jedná o adaptaci divadelní hry, nikoli o seriózní životopis. Dramatický oblouk byl Shafferovi (a koneckonců i Formanovi) milejší, než cokoli jiného. Zážitek je to skvělý i po letech, jen ten dopad na mozartovskou renesanci je takový poněkud sporný. (27.02.2009)

Proč že je Amadeus tak úspěšný a oblíbený? Není to jen díky dokonalé výpravě, preciznímu ztvárnění doby se vší krásou a elegancí, či přesvědčivým hereckým výkonům, je to hlavně vynikající a do jisté míry i zábavná forma retrospektivního vyprávění. Salieri popisuje svůj vnitřní boj s bohem a vnější odboj proti Amadeovi, nedokáže pochopit proč si bůh vybral jako svůj harmonický "nástroj" jakéhosi infantilního a nekultivovaného mladíka, místo něj. Nejlepší ukázkou Mozartovy geniality je tak fakt, že Salieriho úspěšně ve všem porážel, aniž by vůbec věděl, že s ním bojuje. Miloš Forman zkrátka přišel s pravděpodobně nejlepším způsobem, jak převést největšího velikána vážné hudby do tříhodinového kolosu, aniž by hudebně nezasvěcené publikum unudil k smrti... Bohužel pro mě osobně to úplně vrcholná extáze nebyla, takže za jednoho operního barbara - 8/10 (01.11.2008)

95% - Amadeus je nádherný film s jedinečnou atmosférou, a dokonalou prací s tématem střetu "průměrnosti" s géniem. Průměrnost jsem dal proto do uvozovek, protože Salieri nikdy neplatil, a dodnes neplatí za nějakého průměrného skladatele. Zde mu film hodně uškodil. Mozartův sok rovněž učil mnoho jiných pozdějších světovýh géniů (Beethoven, Schubert...). Vůbec, film je po faktografické stánce dost nepřesný. Co na plat, Amadeus je tak přesvědčivý, že při jeho sledování věřím Formanovi úplně VŠECHNO. (15.12.2005)

První film Miloše Formana, při kterém jsem si nudou nekousal nehty. Amadeus by leckomu mohl připadat jako příliš dlouhé, nudné a odtažité kostýmní drama. Je tomu však přesně naopak. Zanícenost tvůrců pro danou látku je obrovská a celý film je prošpikován emocemi. Nejvíce exceluje oscarový šampión Abraham v roli Salieriho, ale ani Hulce není špatný, i když jeho postava byla o hodně komplikovanější. Čekal jsem toporné dialogy a typicky sterilní kameru a i zde jsem byl překvapen. Vše zde funguje bravurně. Ani ta giganitcká stopáž nevadí. Po celých 180 minut (Director's cut) má člověk plné ruce práce, aby vše stíhal. Vrcholem filmu jsou pak bezesporu jednak scény z operních představení a samozřejmě Mozartovo komponování hudby/hra na klavír. Improvizace Hulceho je neskutečná a režijní nápady Formana (spojení hudby/myšlenek/obrazu) jsou leckdy naprosto fenomenální. Příjemné překvapení a silně nadprůměrné hodnocení je samozřejmostí. (28.10.2006)

Teprve, když naplno přijmete to, že hra Petera Shaffera je NAPROSTÁ fikce, dá se na film či hru dívat. Jako neznalý jsem si dříve myslel, že jde snad o nějaký životopis. Musím říct, že je to nejslabší Formanův snímek z těch, které jsem doposud viděl. Líbila se mi režie, kamera, herecké výkony (jednoznačně Abraham před Hulcem), ale zpracování Formanova klasického tématu šlo tentokrát jaksi mimo mě, anebo ho snímek nedovedl podat s náležitou intenzitou. Jakpak by to asi vypadalo, kdybychom byli všichni geniální? (24.01.2005)