Kon-Tiki

Ani nevíš, jak (moc) Ti, Thore, rozumím. V názorech na snímek se můžeme (jak vidno, také se tak děje) značně rozcházet, ale snad se shodneme alespoň na jednom a to sice faktu, že bezesporu nejsilnější pasáží je ta část, kdy se dotyční konečně dostávají na otevřené moře a naplno tak může vyniknout práce G. H. Andreassena. Navíc se, pokolikáté už, ukázalo, že (finanční) omezenost se dá přetavit v přednost. Když sledujete místní uvěřitelné zápolení se žraloky (až na scénu SPOILER odplaty za papouška, ze které by měl(i) jistě radost i B. Helgeland resp. M. Gibson resp. Porter) člověk se mimoděk neubrání srovnání s hollywoodskými vysokorozpočťáky, kdy ta digitální umělohmotnost (všechna čest všem vyjímkám) brání v jakémkoliv si užití snímku. I přes fakt, že osobně bych uvítal více upřednostnit dokumentární formu (velká zvědavost a očekávání od originálu z roku 1950) v momentě, kdy se tvůrci rozhodli čistě pro filmovou verzi, troufám si rozhodně tvrdit, nemohli dosáhnout o mnoho lepšího výsledku. Kon-Tiki působí sice moderně, přesto si ovšem zachovává starosvětský ráz a navíc punc přirozenosti, tj; uvěřitelnosti. Za to, pánové, velký dík. Tímto mi závěrem dovolte tvůrcům resp. snímku samotnému připít. Na co? No přece „SKÅL!“ (17.07.2013)

Thora Heyerdahla a výpravu, na kterou se s pěticí přátel vydal, jsem vždy obdivoval. Na film jsem se tedy těšil. A spokojený jsem tak napůl. Nebudu mu vytýkat, že řadu věcí ukázal pouze zkratkovitě, tomu by se nevyhnul ani při dvojnásobné stopáži, ale co ten scénář? Ještě pochopím zapojení Heyerdahlova osobní života, o němž v knize nenapsal ani slovo (také proč, kniha je o dobrodružství, ne o manželské krizi), ale vůbec nerozumím tomu, proč scenárista musel posádce Kon-Tiki naočkovat ponorkovou nemoc, proč udělal z Hermana Watzingera tak nesympatického otravu a kde probůh přišel na maelstrom u Galapág nebo na tu hloupost s třináctou vlnou. Vážně nevím, co je to za módu, do všeho stůj co stůj šroubovat konflikty a dramata. Kniha plavbu popisuje jako velké dobrodružství šesti dospělých kluků, kterým zatápěly hlavně bouře, o jejich sporech, pokud nějaké byly, Heyerdahl mlčí. Škoda, že film není také takový. Mohl být lepší. (17.06.2015)

Nejen díky mě blízkému tématu tento film považuji za výborný, ale i z hlediska filmařskýho se jedná o úchvatnou záležitost. Ať už herci, díky jejichž výkonům jsem neměl pocit, že sleduji film o plavbě po oceánu, ale že jsem součástí tohoto velkolepého námořního dobrodružství. Nebo práce kameramana, která zejméná mořský život dokázala zprostředkovávat ve všech svých přísadách, tedy v celé své kráse, ohromnosti i nebezpečnosti. Jistě by ani jedno nefungovalo tak výborně, nebýt talentovanýho režiséra, v tomto případě řežisérů, kteří dokázali film dostat do naprosto civilní a relné roviny a tím z něj udělat jedinečný zážitek pro každého jenom trošku vnímavého diváka. Oklikou se tak vracím na začátek svého komentáře, protože největší chválu u mě zaslouží fakt že z filmu je jasné cítit jak je pro nás lidi důležité, aby jsme s přírodou a se všema formama života co nabízí nebojovali, nestavěli se proti ní, ale snažili jsme žít s tím vším v souladu a respektem, jedině tak můžeme přežít a dokázat skutečně velký věci. (29.07.2013)

Tá výprava bola jedným veľkým bláznovstvom, pri ktorom posádke hrozila každodenná smrť. V lepšom prípade utopením (ehm, Thor nevedel plávať), v horšom žralokmi. Nevraviac o ponorkovej chorobe, keďže plavidlo bolo malé a plavba trvala niekoľko mesiacov. Už samotná téma je niečo, čo musí automaticky fascinovať každého, kto cíti pokoru pred prírodou. Herecký predstaviteľ Thora nie je veľmi sympatický, ale to nebol ani skutočný Thor. Hoci robil neuveriteľné veci, hraničilo to s posadnutosťou, ktorej neváhal obetovať všetko - a to je zle. Bohužiaľ, snímka je dosť nudná. Herci nemajú šancu vyložene strhnúť a výprava sa obmedzila na už po 10. minútach monotónne more. Neexistuje tu takmer žiadne napätie, snáď len s výnimkou pasáže so žralokmi. Ďalšou výraznou scénou je tá s gigantickým veľrybím žralokom (teoreticky pre človeka nie nebezpečným), ale inak ako rozmýšľam tak rozmýšľam na nič ďalšie vyložene strhujúce si nespomínam. Odkedy hrdinovia vyplávajú, až po cieľ plavby, väčšinou len sedia na Kon-Tiki a rozprávajú sa (niekedy ani to nie). Pokúšajú sa nadviazať telegrafické spojenie, občas sa takmer pobijú, ale nič vyložene vyhrotené. (31.01.2017)

Poněkud melodramatická, ale každopádně sakra stylová filmařina, která exceluje především ve stěžejní pasáži na voru. Režisérské duo Rønning/Sandberg neskutečně roste každým filmem a k tomu výtečné obsazení v čele s jednovaječným dvojčetem Ryana Goslinga v roli Thora "pro strom(y) nevidím les" Heyerdahla. Každopádně to chce dvojku o Eduardu Ingrišovi; a nejlépe hned. (23.12.2012)