Kříž cti

Válečný film nemusí být jen o megalomanských bojových scénách, výbuších nebo tun prázdných nábojnic. Film Into the White je toho krásným důkazem, že i za malý peníz se dá natočit válečný příběh, který svojí poutavostí zaujme ve všech ohledech. Zaprve je to krajina. Zasněžené kopce Norska jsou překrásné, dokáží být ale zatraceně kruté. Film ale stojí na vzájemném soužití třech Němců a dvou Angličanů, kteří se navzájem sestřelili. Jejich vztah se z prvotní nenávisti a uvědomnění, že válčí proti sobě, stává něčím osobnějším, co je nad jejich posláním ve válce. Uvědomují si, že jsou jen lidé, kteří vykonávají rozkazy druhých. Zrodí se tak vztah, který přetrvá doživotně. Já jsem od toho nic moc extra nečekal a dostal jsem naprostou bombu, která se mi vryla do paměti. Navíc herecké výkony jsou naprosto přesvědčivé. Pro mě jednoznačně za pět. (07.04.2013)

Peter Naess nám dokazuje dávno dokázané, ale na druhú stranu treba hneď povedať, že opakovanie je matka múdrosti a niektoré životné pravdy by sa mali omielať donekonečna. K vysoko humánnemu posolstvu tu máme ako bonus ešte nádhernú prírodu a dojemný dovetok v podobe zopár titulkov po poslednej scéne. Ak by tvorcovia situáciu dlho po vojne nakrútili, pochybujem, že by sa našiel divák, ktorého by nedojala k slzám. Film by ale potom nemal tak jednotnú a zovretú atmosféru. Ak každý porovnáva s Kukuškou, tak tu máme ešte No man´s land, alebo ešte o stupienok lepší Land of mine z minulého roka. (21.10.2016)

A tak jo, i takové filmy jsou potřeba. I když v Šíleně smutné princezně to vyřešili během sekundy replikou: "Toho se neboj, to je jen nepřítel." Poněkud mi vadilo, že nedošlo na ideologické roztržky - zvlášť mladý Němec s Mein Kampfem v ruce se k tomu vhodně nabízel. Nějaká ta moudra, jak jsou ty války na prd, my jen odřeme hubu a chcípneme, přitom proti sobě nic nemáme, a potentáti nahoře si rozdělí území a suroviny. Chybí tomu větší drama v charakterech postav, něco, co by člověka drželo přišpikovaného k obrazovce vnitřním dramatem. Konec je pak takový do ztracena. (18.03.2013)

Krásný válečný/protiválečný film se odehrává uprostřed kouzelné norské přírody. Všude jen sníh, v pustině chata, kde hledají úkryt tři Němci a dva Britové. Vzájemně se sestřelili, oba národy jsou spolu ve válce, ale tady jde o holý život. Film mi připomněl ruské válečné drama Kukuschka z roku 2002. Děj je podobný, ale Kříž cti není tak poetický ani laskavý. Přesto je to film, který stojí za to vidět. (08.04.2013)

Konečne som zhliadol ďalší skvelý film z druhej svetovej vojny, tak trochu z iného uhla. Ku všetkému je to dokonca severský film. Chuť na túto snímku som dostal keď som si prečítal obsah, ktorý je viac než zaujímavý. Počas druhej svetovej vojny sa zostrelí nemecký a britský bombardér a tí čo prežijú sa schovajú na jedinom bezpečnom mieste - v malej chatke. Kto by si vedel predstaviť, ako tam môžu byť spoločne vojnoví nepriatelia. Ďalším lákadlom pre mňa bol čím ďalej viac obľúbený Stig Henrik Hoff a tiež Potterovský Rupert Grint. I keď film vyzerá nízkorozpočtovo a odohráva sa skoro výhradne v chatke, dokáže zaujať či po príbehovej stránke, tak aj po tej hereckej. Na filme sa mi veľmi páčilo, akým smerom sa uberal a ako sa v podstate film otočil o 360 stupňov s blížiacim sa záverom. Zaujímavé bolo tiež sledovať, že tieto scény, ktoré nám režisér ponúkal sa odohrali aj v skutočnosti. Pre mňa veľké prekvapenie a skvelý filmový zážitok. (30.06.2015)