Až vyjde měsíc

Sebestředná režisérská příze barvy dětského vzdoru navinutá na Desplatově hudebním kolovratu aneb originalita a posedlost detailem nadevše.. Pro mě bizarní manýra bez humoru, duše i kouzla. Čestné skautské. Stavařům kulis se údajně ztrácel toluen a mám jisté podezření, kdo za tím stál.. Je to sice nadnesené, ale někdy mám pocit, že existuje jistá sorta autorů (namátkou Greengrass, Aronofsky či třeba Anderson), která kdyby se vysrala na zápraží některým klientům csfd, dají si to večer ke kávě a budou to považovat za produkt čokoládovny Lindt. Pár z důvodu, že jim to zkrátka chutná, většina však jen proto, aby nebyli před sousedy za blbce.. (23.12.2014)

Opět se mi někam zatoulala niť. A tak rád, bych tomu filmu pomohl! Už vím: milý film. Ten přívlastek je hnus, obvykle totiž svádí lidi k šišlání, tady je však potřebný. Wes se dá rozpoznat; podivíni, kolorit, hudba, kamera - a je to dobře, protože se mi zdá, že jeho osobitost není vycucaná z palce, prostě to v něm je a basta! Jen nevím, jestli je mu dovoleno velké plátno. Ono se totiž může stát, že člověk takovou dávku hravosti neunese a začne jeho svět považovat za epileptický. (16.07.2012)

Prvý Andersonov film, ktorý má u mňa osobité kúzlo, je tak trochu uletený a milo zábavný. Herecký amsábl je zložený zo zaujímavých tvárí, niektoré "postavičky" pobavia samé o sebe, nájdu sa aj tie menej zábavné. Z filmu však ide ľahkosť, romantika, nevšednosť, z hľadiska nápadov má tiež čo ponúknuťa a celkové spracovanie je skrátka roztomilé. (12.10.2012)

Andersonovy svérázné filmy své kouzlo mají, o tom žádná. Ale nebudu tu do nebes vyvolávat chvalozpěvy jen proto, že to dělají všichni okolo. Režisérovo poslední dítko je sice plné zajímavých momentů libujících si v drobných bizarnostech a absurditách, ale představuje také hlavně táhlou lovestory, která tu a tam dokáže přinést vytříbený smysl pro humor, ale Anderson často zapomíná, že má vyprávět i nějaký příběh. Nutno podotknout, že linie obrýleného nenáviděného skauta a problémové dívky, která si nechá sahat na prsa, je přitažlivá. Přitažlivé je vlastně všechno, i výtvarná kompozice scén, i pohyby kamery, i hudba, i herci, i to, že netušíme, co se stane další minutu. Anderson ale svou osobitost dává až moc najevo a já si pořád myslím, že se stejně jako v případě Darjeelingu s ručením omezeným nebo Takové zvláštní rodinky herci se štábem během natáčení bavili víc, než pak divák v přítmí kina. Anderson má prostě svůj žánr, debutující Kara Hayward zase jakousi vnitřní neodolatelnost, Edward Norton je už asi odepsanej a Bill Murray? Ten zřejmě někde dál kácí svůj strom. (25.10.2012)

Nejdřív roztomilá komedie. Pak úsměvná romantika. Možná trochu poezie... A nakonec nehorázná, útrpná, zabijácká nuda. Vyslal bych to klidně do vesmíru na ukázku emzákům, co si na Zemi představujeme pod pojmem "film". To nemyslím ze srandy, ale smrtelně vážně. Následně si nejsem jist, zdali by obratem přiletěli v míru nebo s nukleární hlavicí. Líp aktuální pocity asi nevystihnu. (15.12.2013)