Režie:
Quentin TarantinoScénář:
Quentin TarantinoKamera:
Robert RichardsonHrají:
Jamie Foxx, Christoph Waltz, Leonardo DiCaprio, Kerry Washington, Samuel L. Jackson, Walton Goggins, Dennis Christopher, James Remar, David Steen (více)VOD (4)
Obsahy(3)
Píše se rok 1858 a v Americe právě probíhá občanská válka. Texasem vedou bratři Ace a Dicky Speckovi pěšky skupinu spoutaných černých otroků a mezi nimi je i hlavní hrdina otrok Django. Ten má šanci získat díky nájemnému lovci lidí dr. Schultzovi svobodu, pokud se mu povede dopadnout vraždící bratry Brittlovi. Djangovi se tak zároveň naskytne příležitost najít ženu, kterou musel před lety nedobrovolně opustit. Ani jeden z hlavních hrdinů však netuší, jak blízko jsou nejnebezpečnějšímu dobrodružství svého života... (TV Nova)
(více)Videa (42)
Recenze (3 235)
(1001) Bohužel už je to přesně deset let, co mi něco od Tarantina připadalo cool, takže podle toho taky vypadá, jak jsem si užila tenhle film. S tím souvisí i to, že Waltzovu kouzlu jsem nikdy nepodlehla, navíc mi jeho výkon přijde značně stereotypní. Jestli už bude chudáček pořád hrát jenom jednou stejnou roli, tak ho docela lituju. Velký problém jsem také měla s hudbou. Kromě toho, že se mi nelíbí konkrétní použité písničky, to čert vem, nemůže se každému líbit všechno, se mi spíš přestává líbit Tarantinovo spoléhání na to, že stačí k libovolnému celku pustit anachronickou píseň a "ono se to nějak udělá". A pokud je pravda, že Morricone řekl, že už s ním nebude spolupracovat, protože používá hudbu úplně nesmyslně, tak jsem ráda, že jsem dospěla ke stejnému názoru jako Morricone. A taky se tím kumulují bezobsažné, bezpřínosné pasáže, které zbytečně prodlužují hodně přepálenou stopáž. Je tam i dvakrát scéna s naprosto totožným obsahem - hajzlové nasírají Djanga, ten sahá na zbraň a potom ji pustí, když se situace uklidní. Místo toho, že by to působilo jako princip, to spíš vytváří dojem, že se někdo zapomněl ve střižně a pod dojmem, že je génius, zanevřel na řemeslo a jeho pravidla. Také už jsem dozajista dospěla do stádia, kdy mi nepřijde, že by situace, kdy někdo někoho střelí, a třeba několikrát, a ten někdo u toho řve, generovala humor či zábavu. Už aby Tarantinovi bylo šedesát a přestal točit filmy, jak slíbil, protože si nedovedu představit, kam by to chtěl ještě eskalovat. Je jasné, že hranici uměleckých záměrů už překročil. Nicméně se učím oceňovat takové malé věci jako debatu nad pytli s dírami na oči (i když je ve filmu vlastně dost navíc), nebo oznámení, že Alexandre Dumas byl černošského původu, ačkoli v Leově reakci na to se třeba mohl mnohem víc porochnit. Na závěr se snad už nabízí jen otázka, který film obsahuje "lepší statement", jestli Django, nebo 12 let v řetězech. Dle mého názoru jsou oba filmy bullshit, ale každý z trochu jiných důvodů. Doporučuji komentáře uživatelů Vitex a salahadin, kteří mi píšou úplně ze srdíčka, u Vitexe zejména pasáž o morálce autora a v případě salahadina ta část o srabství hlavní postavy. ()
Nešel jsem si pustit tenhle film účelově za tím, abych Tarantina opět zkritizoval. Hanební pancharti se mi upřímně docela líbili, takže jsem spíš čekal, co vypadne z tohodle. Bylo mi nicméně jasné, že stylově to bude opět klasický Tarantino, který si pro změnu vybere to nejlepší z westernů. Výsledek je naprosto očekávaná klasika. Tarantino natočil to nejlepší ze sebe. Natočil snímek, který respektuje westerny v té největší možné míře, ale zároveň si z nich brutálně utahuje. Respektuje je scénami, které jsou věrnou kopií těch nejlepších westernových scén, ale zároveň si z nich utahuje například tím, že zdejší kaubój z Němec si v saloonu uprostřed prérie nenandá whisku, ale natočí si pivo. V životě jsem snad neviděl ve westernu pivo. Stejně tak scéna s kukluxklanem je snad scéna, na kterou v životě nezapomenu. No a vrcholem pak budiž Jamie Foxx, který je brán sobě rovným s každým bělochem ve filmu s tím, že běloch toto není schopný v žádném případě akceptovat. Klasika. Všechno se vším dává dobrý film, typická Tarantinovka, která mně ale prostě nesedí a tak to u Tarantina nejspíš bude vždycky. Každopádně jsem rád, že jsem film viděl a život jde dál. ()
Černej dynamit. Provokativní kopanec do koulí, který Tarantino uštědřuje xenofobii a rasismu na poli žánru "bílého muže", jakým je western (zároveň ale svým způsobem nešetří ani "niggaz"). Pokud bych Djangovi něco vytýkal, bylo by to vedle toho, že některé části skutečně působí, jako by je střihal zfetovanej negr autogenem, pak snad jen hodně digitální look. Vím, že Tarantino prostě westernovým lokacím chtěl dodat moderní patinu, vím, že se nechtěl zbytečně svazovat konvencemi spaghtetti westernu, ale Django na některých místech vyhlíží stylisticky dost chatrně (spíš nestylově - vlastně myslím, že Django je v kině důležité vidět hlavně proto, aby si člověk užil sborové salvy smíchu). Tam bych ale skončil. Dokonalé punch lines (ty nedávají rány, ale trhají koule a rvou je do huby), skvělé herecké výkony přišité ke znamenitým postavám, absurdně černý humor, neodolatelné těkání mezi velebnou epikou, blaxploitation a grindhouse krvákem, dramatický timing, který si mě Tarantino získal po letech odporu v Panchartech. Co mě na jeho nových filmech baví nejvíc je, jak svou lehkou krvavou a neuctivou ruku obrací proti velkým dějinám a "sociokulturním" konceptům. Tahle černošská verze Nibelungů, kde bílá pýcha z KKK nevidí přes pytle na cestu a proti kolonelům v bílé bojuje Němec popíjející pivko... no prostě mě chytla za pytel. ()
[Komentář plný spoilerů a možná i něčeho dalšího, ale to už nechám na vzdělaném čtenáři, aby to odhalil] Tarantino nikdy nepatřil k mým oblíbeným režisérům, náš vztah byl spíše neutrální. Ani od Odpoutaného Djanga jsem nečekal nic jiného, než dobrou a krvavou, leč povrchní zábavu. A té jsem také bohatě dostal, je vidět, že Tarantino už moc dobře ví, co jeho fanoušci chtějí a tenhle kousek jim natočil přesně podle jejich přání. Ale tentokrát je tu mimo obvyklou zábavu i něco víc, něco hlubšího, poselství, myšlenka. Je nasnadě už samotným tématem a prostředím, ve kterém se příběh odehrává, že ústředním motivem pro nějaký myšlenkový přesah se zde nabízí otázka otroctví a rozdílů mezi rasami. Tarantino se této možnosti chopil a dosáhl ve svém snímku velice kontroverzního vyznění – film jasně zastává myšlenku otroctví a ilustruje chybu, kterou bylo jeho zrušení. Jednotlivé indicie se nám nabízí od první scény, kdy několik otroků získá svobodu a místo, aby pomohli svému zraněnému bílému bližnímu, raději jej chladnokrevně zabijí. Ale nejdůležitější je samotná postava Djanga, Odpoutaného Djanga, černocha, který zdánlivě získá svobodu od lovce lidí, který je původem z Německa (!). Němec sice nabídne svému černému příteli svobodu, ale ten na volnost není zvyklý (a podle dalších scén ani přizpůsobilý) a stává se Němcovou loutkou sestrojenou k zabíjení (Django: „Mam zabíjet bílý a dostávat za to peníze? Může se mi taková práce nelíbit?“). Další průběh filmu už jen celou pointu vybrušuje (otázky frenologie – paradoxní je však smrt jejich vzdělaného zastánce z rukou německého lovce lidí, ale zde se zřejmě nejedná o otázku ideologickou, jako spíše ilustraci faktu, že Němci prostě neumějí prohrávat; dále stojí za zmínku například scéna, ve které Django chladnokrevně zastřelí své bílé osvoboditele apod.). Symbolické je také spojení Odpoutaného Djanga se Shelleyho Odpoutaným Prométheem, ve kterém se poddaný vzepře svému pánu a svrhne jej, čímž Shelley vyslovil své představy o svobodě člověka, Tarantiho jej pak ve svém filmu v zásadě popírá. Ve zkratce: udělit jednomu černochovi svobodu, znamená způsobit smrt desítkám bílých mužů a žen. Jak jsem napsal, vyznění je to vskutku kontroverzní a já se s ním v žádném případě nemohu ztotožnit, ale bohužel je to tam. ()
-D JE NEZNĚLÉ. -JÁ VÍM. Kdy Tarantino natočí western, byla jen otázka času, když většina jeho filmů z nich vychází. Tady sledujeme tak vycizelovanou verzi Divokého západu, že se mi jen těžko věří příběhu, postavám, snímku jako takovému. Klasické tarantinovské záležitosti v díle, které kromě jasně antirasistického postoje a děj zachraňujícího DiCapria nemá moc co nabídnout. Tarantina jsem nikdy zvlášť neprožíval, ale z jeho posledních dvou filmů jsem byl tak nadšen, že mě tahle už druhá otočka zklamává o to víc :-( 70%. ()
Galerie (123)
Zajímavosti (129)
- Když má jeden z bratrů Brittleových bičovat otrokyni, cituje Bibli, i když nepřesně. Jedná se o knihu "Genesis", kapitolu devět, verš dvě. "Bázeň před vámi a děs z vás padne na všechnu zemskou zvěř..." (Kuny27)
- Doktor Schultz (Christoph Waltz) připomíná panu Candiemu (Leonardo DiCaprio), že jeho otrok d'Artagnan (Ato Essandoh) je pojmenovaný podle hrdiny románu „Tři mušketýři“ od Alexandra Dumase. Jak Waltz tak DiCaprio se objevili ve filmových úpravách této knihy. Waltz hrál kardinála Richelieu ve filmu Tři musketýři (2011) a DiCaprio hrál krále Ludvíka XIV. a jeho bratra Phillippa ve snímku Muž se železnou maskou (1998). (Dr Lizal)
- Jedna z hlavních postav se jmenuje Dr. King Schultz (Christoph Waltz). Jméno Schultz se objevilo i v jiném Tarantinově filmu Kill Bill 2 (2004) na náhrobku Nevěsty (Uma Thurman). (Lucasion)
Reklama