Alpy

Každý se dá nahradit nebo alespoň zahrát. Tedy pokud je prokazatelně mrtvý (a není něčím unikátním, viz např. jedním z vrcholků Alp). Lanthimos si hraje s herectvím (loutkoherectvím), identitou, černým humorem, tragikou všednosti a nepředvídatelné dělá nepředvídatelnějším. Absurditu běžných událostí / rozhovorů dohání stejně jako mezní a tragické události až do krajnosti a minimálně nabízí otázku do jaké míry jsme schopni rozpoznat vážné od povrchního, zbytné od nezbytného a filmovou realitu od mystifikace. Hra na city... │70% (17.05.2015)

Chladná variace na všednodenní chlad působí jako piják, v nějž se skutečné (inkoustové) sdělení obtisklo jen zvratmo a ještě neúplně a připomíná spíše iluzi krajiny než opravdový vzkaz. Otázky nevzbuzující, nezneklidňující rytmus osamocených her osamělých, který zákonitě vyústí sjednocením všeobecnou hrůzou, o níž však snímek, zbytně snímaný a svrchovaně bručící, mlčí, protože ji zamlčuje. (17.03.2017)

Ja si myslím, že Yorgos Lanthimos tu chcel uvažovať nad tým, či sa človek dá nahradiť iným človekom. Nie v zmysle napríklad pracovného miesta, ale konkrétnej osoby, ku ktorej boli prechovávané city a ktorej zvyky sme poznali. Robí to ale len strašne náznakovo a načrtne postupne toľko motívov, že s pribúdajúcou stopážou sa dej neobjasňuje, ale skôr zahmlieva počtom možných vyústení. No istú sugestívnosť to, ako každý jeho film, podľa mňa má. A tiež ďalšie znaky režisérovho rukopisu, ktoré však vnímam väčšinou negatívne, ako úmyselne strojený verbálny prejav postáv, ale iné výrazové prostriedky naopak impulzívne - fyzické násilie. (16.02.2016)

Alpy jsou nejspíše nejméně divácky přístupným snímkem z dílny Yorgose Langhimose a mně také trvalo, než jsem se ponořil do děje. Spousta zvláštních scén, bizarní chování všech postav a nejasné vazby působí maximálně zmatečně. Opět mi to nedá a musím ocenit a vyzdvihnout jedinečnou originalitu a nápaditost. (29.04.2019)

Na jednej strane bola tá zdravotná sestra vynaliezavá a pracovitá, na strane druhej ale urobila veľkú chybu, keď z pracovného prípadu urobila fušku. Lanthimosov rukopis je tu úplne zjavný a nechýba tu ani jeho dvorná herečka Papoulia. Kopec bizarných udalostí, zvláštnych situácií, divných ľudí, chladné, odťažité ... ale tentokrát ma príbeh až tak nenadchol. Nebolo to šialené ako môj obľúbený Kynodontas. (25.01.2016)