Na pochode sa vždy nespieva

Snaha a realistickejšie a ľudskejšie poňatie budovateľského filmu začiatku šesťdesiatych rokov, ale vcelku nezáživné. Emília Vášaryová nahovorená Zdenou Grúberovou - to mala ozaj taký zlý hlas? Za zmienku stojí aj postava mladučkého Ľuba Romana - tak trošku jednoduchého "ucha", ktoré chce byť stavbárom. (02.10.2009)

Herca Ela Romancika mam rad /hlavne jeho Krystofa A. Lautnera z isteho kultoveho filmu z roku 1969/ a tuna sa predstavil v ulohe stavbyveduceho, ktoreho postihli nestastne zivotne udalost - smrt zeny a dietata. To by bolo z filmu asi vsetko, tuna vsak bohuzial prevazuju negativa. Este stale bol pritomny budovatelsky patos 50. rokov, herecke vykony dost o nicom, rezia Kudlaca je len slaby podpriemer. A film stale nevie, ci chce byt dramou /ako je to napisane oficialne/, alebo len dalsou budovatelskou agitkou. A to ja nemam rad. 30 % (31.05.2014)

Herecky excelentný film žiaľ plne poplatný svojej dobe, s veľmi silnými okamžikmi, ktoré strieda s ideologicky až neznesiteľnými dialógmi, motívmi, zábermi a hudbou, pri ktorej sa chce smiať i plakať zároveň. LINGVISTICKÉ SKVOSTY: ------------------- "Anciáša, aj kus menej Ťa mohol narásť" ---------------- "Zase sa tu obšmietaš" ------------------ "Už sa aj pakuj z dvora" ------------------- "Možno Vás unúvam, vlastne teraz sa už nemám na čo ponosovať" -------------------------- (05.06.2009)

Teď nehodnotím obsah, ale tu neuvěřitelně amatérskou realizaci. Režisér by měl vrátit diplom, pokud vůbec nějaký má, a střihače bych poslal na Sibiř. Ale možná režisér vůbec na place nebyl a štáb to nějak natočil sám. Tomu filmu chybí aspoň základní řemeslná úroveň, i svatební video je líp natočené a sestříhané. Chudáci herci vůbec nevědí, co mají dělat, a tak je to v tomhle dílku se vším. Nedoporučuji ! (15.06.2009)

Nová vlna šedesátých let už byla za dveřmi, ale přesně na přelomu z let padesátých ještě budovatelský vliv byl po tvůrčí stránce znát. Tento slovenský film má však ve vínku jedno prvenství a tím je použitý širokoúhlý formát obrazu.  Námětově tedy stále nic nového. tentokrát však nejde jen o typický dělnický aspekt v daném slova smyslu. Tvůrci do toho všeho zakomponovali také složku psychologickou. A nedá se říct, že by to onomu ´výrobnímu´ konceptu uškodilo. Spíše naopak. Osobní tragédie v rodině jednoho dělníka dosti právě psychicky pošramotí a těžko se s tím vyrovnává. Ale ještě je tu pracovní kolektiv. Moralizační aspekt je tedy dán. Byť se musí plnit plán, i ta lidskost by měla mít své přednosti. Nelze tedy nechat trápícího se kamaráda bez povšimnutí. Snímek je tedy takový jaký je. Plný pracovní morálky, dělnické ušlechtilosti a vzoru. Ale s tou politikou se tu nijak moc nepřehání a spíše si jí v dnešní době málokdo všimne. Příběh o lidskosti odehrávající se na stavbě. A nakonec, proč ne. (28.04.2022)