Milý strýčku Hitlere
Dear Uncle Hitler
Obsahy(1)
Více než kterékoli jiné historické dokumenty jsou to právě osobní dopisy psané lidmi "jejich" diktátorovi, jež nabízejí nejintimnější pohled na dějiny Třetí říše. Nedávno byl nalezen poklad obsahující na sto tisíc takových dopisů. Byl ukryt v jednom moskevském archivu a dopisy psané Vůdci tak zůstaly zapomenuty dlouhých šedesát let. Do Moskvy je ze soukromých prostor Hitlerova kancléřství přivezla v roce 1945 tzv. trofejní komise a od té doby ležely bez povšimnutí ve sklepení budovy archivu. Necenzurovaný obsah těchto dopisů odhaluje skutečné pocity lidí v období nacismu: jedná se osobní zpověď jejich pisatelů, v níž zvěčnili své naděje, touhy, obavy, v níž slibovali lásku a věrnost Vůdci, blahopřáli mu k jeho narozeninám, v níž se k němu obraceli s prosbami, ale i s protesty. Tyto dopisy odrážejí jako seismograf změnu nálad v nacistickém Německu a poskytují obraz německého ducha v období od roku 1933 do roku 1945. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (20)
Vážený a milý Vůdče, mám nápad jak vyhrát válku. Stačí k tomu prostěradlo a jemný písek, myslím, že je to zrealizovatelné. Mein Führer, zatímco jste osvobodil Sudety, ušila jsem vám ponožky. Hey, Führer, pusťte "fau cvaj" na ta židovská sršní hnízda! Hitlere, Hitlere, chci s tebou mít árijské dítě. Vůdče, jsem sice židovka, ale přísahám, že mé smýšlení je německé. Hitleřisko jedno, naval mi tátu... Přes perly tyto a jiné je to strašně rutinní, nepřekvapivý, uondaný dokument, k němuž běží dobové obrázky, sem tam obarvené jako ty nejkrásnější kartinki z Rus. ()
Střípky drobných osobních historií na pozadí té velké, strašlivé, kterou známe ze školy. Jenomže právě proto, že je vnímáná jako dějinný fakt, nejsou zřetelné osudy jednotlivých lidí. Tady několik z nich vystoupilo do popředí, v krátkých emocionálních úryvcích. Divák se o nich nedozví víc, než je v jediném kousku jejich dopisu. Což někdy zamrzí, na druhou stranu to ale vystihuje pocit zmaru z války, kdy jednotliví lidé splývají v masu, ať už nekriticky nadšenou, zoufalou nebo obětovanou. _____ Posun ve vyznění vybraných dopisů - od adorace až po zatracení - odpovídá průběhu historických událostí vnímaných zpětně. Zajímalo by mne, jestli by z těch dopisů šlo sestavit i pásmo, které by se emocionálně rozcházelo s postupem Hitlerova triumfu i pádu, jak ho vidíme dnes. ()
Souhlasím s Akym - konečně něco originálního. Dopisy dětí s vymytými hlavičkami, fanatických matek z Krušných hor, které pletou Vůdci ponožky za „osvobození“ Sudet, nebo Židů, kteří obdivují Vůdcovu politiku, až na ten „malý problém“ se vztahem k nim, jsou mnohem působivější než donekonečna omílané výčty událostí typu „1. září - napadení Polska“ anebo fetišistické rozbory válečných operací v Ardenách nebo Tichomoří. ()
Autentické dopisy vášnivých vyznávačov nacistického režimu, ktoré neboli smerované nikomu inému, ako drahému strýkovi Hitlerovi. Ten sa najmä vo svojich počiatkoch ríšskeho kancelárstva velebil vo veľkej obľube nemeckého národa. Prevažne kladná odozva ale upadávala s vývojom druhej svetovej vojny, ktorej výsledok všetci poznáme. Vzhľadom na to, že dokument je zložený viac menej iba z vyššie spomínaných dopisov, bavil som sa slušne. A musím povedať, že "bavil" často krát v pravom slova zmysle, pretože texty venované dnes už nebohému Adolfovi boli neraz viac než úsmevné. ()
Po mnoha dokumentech o druhé světové válce, fašismu a Hitlerovi donekonečna opakujících stále stejné autentické záběry a citáty, opravdu něco obejvného a nového. Především upoutá téměř totožný sloh nadšených fanatiků píšících svým modlám, ať je to Hitlerovi, Stalinovi nebo Gottwaldovi. Zajímavé je také sledovat postupně se měnící vztah národa k vůdci od bezmezné a absolutní adorace před začátkem války a na jejím počátku až po jeho označování za viníka všeho zla, které dopadá na Německo v jejím závěru. Velmi příjemné je, že dokument nic nekomentuje, jen cituje dobové písemnosti, čímž se stává mnohem výmluvnějším. Mohl být i delší, materiál určitě nechybí. ()
Galerie (2)
Photo © Česká televize
Reklama