Frankenstein

Bezchybně odvyprávěná klasika, na Boyla v rámci scény až překvapivě komorní, přesto úchvatně osudová. Zčásti díky skvělé hudbě Boylových oblíbenců Underworld, především ale dle očekávání proto, že je to prostě skvěle zahrané; Cumberbatch jako Frankenstein je vynikající, Miller jako monstrum ovšem ještě působivější. (17.12.2013)

Danny Boyle použil spoustu moderních hraček a známý námět. S nepřeberného množství možností jak uchopit klasickou látku si bohužel vybral to nejméně zajímavé a stokrát použité interpretační hledisko - tvůrce stvořil monstrum, monstrum je však lidštější než tvůrce. Těšil jsem se na sofistikovanou moderní hru na motivy Frankensteina s hudbou Underworld a s Bededictem Cumberbatchem v roli monstra (verzi, kde hraje monstrum Johny Lee Miller jsem samozřejmě neviděl), místo toho jsem dostal předvídatelnou konzervativní a ne příliš nápaditou divadelní adaptaci s místy opulentní a místy minimalistickou výpravou. Cumberbatch a Lee Miller jsou bezpochyby skvělí herci, Underworld vyrábí zajímavý zvuk, ale dalo se z toho vytáhnout mnohem víc. Mám pocit, že Boyle jako režisér spíš zklamal - kvality hry stojí na ostatních. Nejprve uvede celé představení fyzicky-divadelním vstupem Cumberbatche zpodobňujícím zrození monstra, poté pokračuje místy zábavnými fragmenty jeho duševního vývoje za spolupráce dalších postav, přičemž si dost nesmyslně střihne téměř muzikálovou scénu s polovinou hereckého ansáblu jejíž hlubší smysl mi zcela uniká (lacině efektní záležitost). Setkání monstra a jeho stvořitele doktora Frankensteina stanovuje jejich vztah a motivickou rovinu celého vyprávění, tedy onu dualitu lidskost nelidského a vice versa, načež se toto téma až do konce místo dalšího rozvíjení pouze do omrzení opakuje a neustále vysvětluje, jako by na tak jednoduché struktuře šlo postavit moderní adaptaci v 21. století a čekat velkolepé ovace. Dost odbytá záležitost, což je škoda už jen pro ten vysoký herecký potenciál, za který dávám tři hvězdičky. (20.03.2011)

Teprve druhý Boyelův zásah do černého, ale tentokrát bazukou. Absolutní spokojenost a údiv v sále. Ano, prvních pět minut jsem se nemístně tlemil Cumberbatchovu zrodu. Nepochybuji o tom, že je to jedna z nejsilnějších scén, ale někdy záchvaty smíchu nemůžete zastavit. Tudíž jsem prozradil, že jsem viděl verzi s Sherlockem jakožto monstrem. A ještě, že tak. Frankenstein totiž trochu kašle na samotného stvořitele a jede hlavně v příběhu druhé zrůdy. Ovšem ne, že by se dostatečně neprolínaly. Jen je tu prostě Cumberbatche víc. Vzalo mě to emocionálně i jinak, ale nenacházím slova pro to "jinak". Prostě potřebuji dvd, protože Frankenstein Dannyho Boylea je věc, která jednou zkouknout nestačí. Na to je příliš perfektní. (25.09.2012)

Ať žije projekt NT Live! Po zjištění, že se na plátno Světozoru dostane záznam Boyleova Frankensteina jsem naklusala na první možný termín a ani v nejmenším jsem nelitovala... (snad jen představa, jaké to musí být naživo trochu ubírá plátnu na působivosti). Viděla jsem verzi s Millerem v roli monstra a rozhodně bych moc ráda viděla i alternaci s Cumberbatchem - oba jsou výborní a jejich výkony se vám zaryjí pod kůži. Za zmínku stojí i nápaditá výprava (nejen u Cimrmanů na jevišti prší!! :). Nemalou roli tu hrají i skvělí Underworld... jejich hudební doprovod chvílemi mrazí, chvílemi hřeje a dotváří tak atmosféru momentů k dokonalosti, až si říkám, že množstvím hudebního podkresu tvůrci nemuseli tak šetřit. Jednoduše řečeno - divadlo roku - přestože na filmovém plátně... (4.9.2012 Světozor) (07.11.2012)

Děkuji za existenci National Theatre Live, díky které jsem měla možnost již podruhé zažít Benedicta Cumberbatche i na divadle. I když jsem viděla variantu, kde měl méně prostoru a byl Frankensteinem, i tak si dokázal ukrást svůj prostor pro sebe. Johny Lee Miller byl jako Monstrum geniální. Co mě ale vždy fascinuje, jak může vypadat divadlo, jak velkolepě působí velká scéna, a co vše se dá použít v kulisách. Skvělé. Brilantní. Spektakulární. (07.01.2019)