Režie:
Jim KohlbergKamera:
Stephen KazmierskiHrají:
Julia Ormond, J.K. Simmons, Lou Taylor Pucci, Tammy Blanchard, Mía Maestro, Cara Seymour, Scott Adsit, Peggy Gormley, Josh Segarra, James Urbaniak, Alex Ziwak (více)Obsahy(3)
Příběh o otci, který se snaží obnovit pouto se svým 20 let ztraceným synem, jenž po mozkovém nádoru nezískává nové vzpomínky. Jelikož Gabriel nebyl schopen zbavit se víry a zájmů, které způsobily jejich fyzickou a emocionální vzdálenost, musí se Henry naučit přijmout rozhodnutí svého syna a pokusit se s ním spojit. Pomůže jim hudební terapeutka a především samotná hudba, která pomáhá Gabrielovi vzpomínat a otci znovu pochopit rozpad jejich vztahu před dvaceti lety. (Televize Seznam)
(více)Videa (2)
Recenze (62)
Je to zajímavě udělané, ale je tam rozpracováno příliš mnoho vztahů na to, aby se daly emocionálně uzavřít, takže to působí trochu prázdně. Nebo jsem jenom nerozluštil něco podstatného v anglické konverzaci. (Viděna EN verze bez titulků) *** Ve zkratce: Milovníkovi hudby ruplo v bedně, protože jako hudebník nebyl pro ostatní dost dobrej a nemohli by o něm natočit lehce nadprůměrnej film. Cecííília, Cecíííília, whééér ááár jůůů nau, Sicília ... ()
Pěkný příběh o životě otce a syna, které dělí to, co je ve skutečnosti spojuje. Odlišnost a pochopení tu znázorňuje postoj k hudbě jako takové, vnímání textu a jeho smysl, divokost a melodičnost, důvod vzniku písně. Příběh je krásným příkladem cesty k pochopení života jiné generace, která je ovšem lemována ostrými trny. Příběh má atmosféru, která se těžko popisuje, ale dobře poslouchá. Hudba je tu klíčem k lidskosti, smutku i radosti. Hodně dlouho jsem neviděl Julii Ormond a jsem rád, že jsem na ní takhle náhodou "narazil", je pořád tou příjemnou herečkou, jak si ji pamatuji. ()
Zaujímavý film, pri ktorom som sa nevyhol spomienkam na Čas prebudenia. Náznak toho, čím mohol byť tento film vidím v dialógu Celie a Gabriela: "C: Snad se zase brzy uvidíme...G: Já nevím, jestli si vás budu pamatovat. Ale budu mít radost, až se zase sejdeme. Jako poprvé." Bohužiaľ silných momentov nebolo vo filme toľko, aby si odo mňa zaslúžil vyššie ohodnotenie. Nepresvedčivým výkonom ma prekvapil J.K. Simmons a aj hudobná zložka filmu ma zaujala iba málokedy. Ale na tri hviezdičky stačí aj to, čo som videl. ()
"Člověk má v srdci místa, o nichž někdy nemá ani potuchy; teprve až se zaplní bolestí, dozví se o jejich existenci". Film protkávaný skvělými písničkami z minulého století plus dojemný příběh a s velmi dobře zahranou rolí otce v podání J.K.Simmonse. To vše je podtrženo závěrem, který mě zanechal uslzenou s kapesníkem v ruce. Jime, že ale umíš chytnout za srdce hned na první našlápnutí. ()
Všechno je to o tvrdohlavosti a o generačních rozdílech. Ač film měl velmi dobrý potenciál, nějak mě nedokázal úplně zaujmout a vtáhnout do děje. Skvělá muzika, která prostupuje dějem byla podávána velice plytce... Tento film byl pro mě velice emočně slabý. Jediné, co mě dokázalo zaujmout bylo konečné sbližování otce se synem. To jak se jeden od druhého dozvídali důvody svého chování... "...tu noc to pro ni bylo poprvé a pro mě taky a tys mi řekl ať tu píseň vypnu..." Já osobně tohle ve svém životě nikdy neopomíjím, vždycky se nejdříve zajímám, proč lidé jednají tak, jak jednají. Protože naše činy mají vždy nějaký osobní důvod aniž bychom se o ty důvody dělili... Jedná se o dva slepé úhly pohledu... ()
Galerie (20)
Zajímavosti (1)
- Scénář filmu je založen na odborné eseji s názvem „Poslední Hippie" z knihy Dr. Olivera Sackse „Antropoložka na Marsu." (Marek#33)
Reklama