Režie:
Icíar BollaínScénář:
Paul LavertyKamera:
Alex CatalánHudba:
Alberto IglesiasHrají:
Gael García Bernal, Luis Tosar, Karra Elejalde, Raúl Arévalo, Najwa Nimri, Juan Carlos Aduviri, Cassandra Ciangherotti, Ezequiel Díaz, Vicente Romero (více)Obsahy(1)
Ve snímku režisérky Icíar Bollaín se prolínají dvě dějové linie. Zatímco první je zasazena do období španělské kolonizace Latinské Ameriky, druhá se odehrává v současnosti a zachycuje režiséra a producenta, kteří připravují v bolivijském městě Cochabamba snímek o Kryštofu Kolumbovi. Jejich práci však naruší nepokoje, které se v městě rozhoří kvůli privatizaci vodovodního systému.
Snímek vyslaný Španělskem do boje o sošku Oscara porazil u akademiků taková díla jako napínavé vězeňské drama Cell 311 nebo životopisný snímek Lope o dramatikovi Lope de Vegovi. Ve filmu zaujme svojí typickou hereckou živelností především Gael Garcia Bernal v jedné z hlavních rolí. (MFF Cinema Mundi)
(více)Videa (1)
Recenze (48)
Jako jó-proč né? Pět ať nežeru. Na dané téma je to jedna z nejméně pokryteckých, pathetických a nuceně černobílých agitek. Tvůrci tady docela dobře odhadli své limity v míře moralizování tak aby to pořád neslo myšlenku a přitom si to nehrálo na něco neskutečně(až falešně) přemoudrého. Film si uvědomuje, že obě strany mají své myšlenkové hranice a přesto, že je jedna ve zcela evidentním "morálním(hahá-řekněme radši lidském nebo přesněji přírodním)"právu, několik staletí budovaný problém nelze vyřešit lusknutím prstů... Zápaďácký film postavený na dolarech nic nezmění, a tenhle se tak ani nehodlá tvářit-a právě tuhle sebereflexi oceňuju. "Vrátíte se tady?".."Myslím, že ne." (upřímnost nade vše..) ()
,,KRESŤANIA IDÚ DO NEBA?" ,,DOBRÍ KRESŤANIA ÁNO." ,,TAK CHCEM DO PEKLA." __ K filmu som sa dostal úplnou náhodou keď mi pri listovaní v TV programe zrazu padol zrak na jeho krátku popisku, kde sa uvádzalo, že sa jedná o film z nakrúcania filmu o Kolumbovi. Postava tohto objaviteľa patrí medzi najobľúbenejšie, historické paralely a strety latinskoamerickej domorodej kultúry s európskou ma uchvátili v diele Aleja Carpentiera a Južná Amerika je mojou srdcovkou, takže lákadiel na pozretie tohto diela som mal dostatok. Film má potenciál (scéna vrtuľníka s krížom a do toho názov filmu je viac než len symbolická), je zručne nakrútený a chválim najmä prelínanie nakrúcania filmu/histórie a so súčasnosťou. Škoda nevydareného českého dabingu, istého nedopovedania príbehu zo strany štábu a absencie niečoho, čím by mi film rezonoval v hlave dlhšie, než len zopár dní. (357. hodnotenie, 31. komentár k filmu) ()
Dvě dějové linie? Vždyť tam jde jen o natáčení filmu. Není-li myšlen jako druhá linie boj občanů Cochabamby za zdroj levné pitné vody proti mezinárodnímu vodnímu kartelu.Všechno do sebe nádherně zapadá a bylo vytvořeno skvostné dílo. Filmaři přijíždějí do města, aby vybrali kompars a některé představitele na svůj film o krutém zacházení evropských conqvistadorů proti domorodým Indiánům. Během natáčení dojde ke střetu domorodců proti zglobalizovanému kšeftu s vodou. Vlastně se za těch pět set let nic nezměnilo. Vždy jde o mamon. A vždy na to doplácí obyčejný chudý člověk. V Bolívii a kdekoliv na světě... Skutečně skvělý film, který mě připoutal před televizní obrazovku na půldruhé hodiny skutečně prvotřídního zážitku. Sociálně kritické filmy umějí dnes v Evropě především Španělé. Oni se ještě odváží ukázat pravou tvář kapitalismu. ()
Kdo si (stejně jako já) už v mládí přečetl knihu Brevísima relación de la destrucción de las Indias (O zemí indijských pustošení a vylidňování zpráva nejstručnější) Bartoloméa de las Casase z roku 1552, tomu bude problém kolonizace obou Indií do smrti jasný. Když se k tomu přidá kázání Antóna de Montesinose (dochovalo se pouze v podání Bartoloméa de las Casase - "¿Estos, no son hombres? ¿No tienen almas racionales? ¿No estáis obligados a amarlos como a vosotros mismos? ¿Esto no entendéis? ¿Esto no sentís? - Nejsou to lidé? Nemají duši a rozum? Nejste povinni je milovat jako sebe samé? Nerozumíte tomu? Necítíte to?), pak už vůbec není co řešit. A to jsem ještě neznal obsah prvního dopisu Cristóbala Colóna z Indie (v roce 2006 byl vydražen za ca. 20 milionů korun).. Jeden z nejlepších filmů o filmu s filmem. Věčný návrat dějinných skutečností. Boj o zemi (Conquista) se vrací jako boj o vodu (Guerra del Aqua) - boj, který teprve nedávno začal, a jehož výsledky budou zdrcující pro všechny (nás nevyjímaje). ()
,,NĚKTERÝ VĚCI JSOU MNOHEM DŮLEŽITĚJŠÍ NEŽ VÁŠ FILM“...... /// Karamazovi na španělskej způsob. Místo Polska Bolívie, místo Dostojevskýho Kolumbus. A všude kolem domorodci bojující o kapku ,,yaku“. Jo, abych nezapomněl – nechybí ani dokumentární kamera. Je totiž rok 2000 a jsme v Cochabambě. Děj se snaží spojit historickou rovinu se současností, což se daří pomocí myšlenek - ať už vyřčených či jen naznačených. Účelně tak svádí ke srovnávání současnýho světa s minulostí. Několik scén je parádních, byť jde jen o ,,film ve filmu“. KULT OBĚTI. (Voda je život – co na tom nechápete!) POHRDÁM VAŠÍM BOHEM! POHRDÁM VAŠÍ CHAMTIVOSTÍ! A všemu by měla vévodit síla okamžiku, kdy je třeba přehodnotit (svůj) žebříček hodnot. Upřímně: Cela 211 je jiný kafe. Ale já tyhle netradiční hloubavý příběhy, které nenásilně nutí k zamyšlení nad sobeckejma prioritama můžu. JAK MOC JSME SE ZA TA STOLETÍ ZMĚNILI? Ať nám bůh odpustí! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zajímá mě text Kolumbova prvního dopisu z Novýho světa. 2.) Tam kde se utlačujou indiáni nemůžu chybět! (Myslím na jejich straně...blbečku!). 3.) Taktéž toužím uctít památku Howarda Zinna. 4.) Thx za titule ,,BuBBleS“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * ()
Reklama