Tři tváře Evy

Nemôžem si pomôcť. Na mňa to pôsobilo hrozne naivne, mdlo a pocitovo sterilne. To, že väčšina snímku je koncipovaná ako posedenie a pokec psychiatra s pacientom by mi ani tak nevadilo, dokonca by sa tu našli aj lepšie chvíľky, no bolo ich málo. Do očí mi udrela hlavne hrozná detinskosť čo sa týka samotnej psychickej choroby a jej vyšetrovania. To ako mysleli naozaj vážne, že sa je možné medzi jednotlivými osobnosťami prepínať ako na povel lusknutím prsta? Viem, že film má svoj vek, ale aj na tú dobu.... no neviem, bolo to dosť čudné. Pozitívum filmu vidím hlavne v charizmatickej a výborne hrajúcej herečke a v jeho informačnej hodnote ohľadom názorného vykreslenia úrovne vtedajšej psychoanalýzy. Otázkou už len zostáva, že do akej miery film odzrkadľuje aj vtedajšiu realitu. Čo sa týka záveru, prišiel mi ako z rozprávky, čo ma v kontexte smutného námetu dosť iritovalo. Slabý priemer. 50/100 (18.05.2017)

Role Evy predstavuje takovy potencial, ze snad kazda, trochu kvalitni a zkusena herecka by za tuto roli mela dostat Oscara (presne, jak predvidal Orson Welles) a Joanne Woodward tuto vyzvu splnila nad ocekavani. Vyborny herecky vykon. Film asi neni uplne dokonaly, namet je ale natolik silny a pritazlivy, ze jsem cely film v napeti sledoval az do konce. Sice ve stinu Evy, ale L. J. Cobb v roli doktora Luthera byl taky vyborny. Skvely filmovy zazitek, ktery mohu jen doporucit. (14.07.2013)

Působí to až nesnesitelně jednoduše, s jakou lehkostí se Joanne Woodward v tomto filmu převtěluje do svých třech osobností. Na konci se promění postupně ve všechny v jednom záběru a ještě do těch třech žen, které hraje vloží jiný (jižanský) přízvuk, jiný charakter, jiné pohyby, držení těla...Opravdu geniálně zahrané a oscary by si zasloužila rovnou tři. J.W. je vyjímečná herečka, ne nadarmo dostala vůbec jako první v historii hollywoodu svojí vlastní hvězdu na kalifornském chodníku slávy. (20.04.2010)

Hneď na úvod nás tvorcovia upozornia, že celý príbeh je podľa skutočnej udalosti a väčšina materiálu pre scenár je z klinických nahráviek psychiatra z Lekárskej akadémie v Georgii. Podobné filmy sú výbornou príležitosťou pre herca a Joanne Woodward sa príležitosti chopila obdivuhodným spôsobom. Jej tri tváre sú ozdobou filmu. (04.08.2012)

K tomuto staršímu snímku jsem se dostala přes knihu Confessions of Sociopath, kde se o ní autorka zmiňovala jako o ilustraci psychopatické osobnosti. Svým způsobem mohou sociopaté působit podobně, protože hrají role, které se od nich zrovna očekávají a z kterých mohou něco vytěžit, takže se může zdát, že nemají jednu statickou osobnost. Pro sociopaty ale není důležité najít nějaké své pravé já, naopak je pro ně klíčové být flexibilní a umět se pohybovat ve společenských situacích. Osobnosti Evy také vznikaly jako určitá kompenzace a reakce na její život. Jedna doplňovala druhou, přičemž vždy jedna osobnost byla ta dominantní, která si vše pamatovala a ostatní stály v pozadí a občas na chvíli přebraly kontrolu. Akorát mi přišlo trochu extrémně jednoduché přepínání mezi jednotlivými osobnostmi, jako když se přepínají kanály v televizi. "Můžu mluvit s Evou Black? Ano, už je tady." To prostě nepovažuji za reálně možné, u schizofreniků sice změna bývá někdy vyvolána nějakým podnětem, ale málokdy se dá takto řízeně kontrolovat. (10.07.2013)