Vliv gama paprsků na měsíček zahradní

Ako režiséra ho príliš mnoho ľudí nevníma, ale Paul Newman to jednoducho vie. Keď mu pomôže vynikajúcim výkonom jeho manželka Joanne Woodward úspech je na svete. Je to predovšetkým jej film a postava ničnerobiacej ovdovelej matky dvoch dospievajúcich dcér utápajúcej sa v alkohole, keď o svojich snoch len hovorí a nie je schopná vymaniť sa zo začarovaného kruhu je napísaná na telo. (14.01.2012)

Tuhle matku Joanne Woodwardové má člověk chuť přibližně tak od poloviny filmu bez výčitek svědomí zabít. Přesně tak si asi Paul Nevman představoval, že by to mělo působit - a působilo. Klobouk dolů. Už i proto, že se autorský tým dokázal vymanit z téměř neměnných amerických vzorců povinných happy endů. (19.08.2012)

Strašně rád bych napsal, že Paul Newman měl talent i na režii, ale po pár zhlédnutých filmech, které režíroval to říci nemohu, včetně tohoto. Ta snaha se mu rozhodně upřít nedá. Vždy se jako režisér věnoval výhradně dramatům, zaměřujících se na mezilidské vztahy. Ani jeden z jeho filmů, který jsem viděl nebyl po obsahové stránce vůbec špatný, naopak. Výběr tématu mu nedělal žádný problém, ale kamenem úrazu byla vždy forma, která uvrhovala film do strašné a po většinou i nudné podívané, vyjma snad Rachel, Rachel, které bylo do určité míry lehce podmanivé. Tento film je ale suchý jak saharská poušť za pravého poledne. Promiň Paule! (19.07.2011)

V životě každého člověka přijde prozření, kdy si uvědomí, že je, ať už částečně, nebo celkově za zenitem. Už nikdy nebude moci dělat to či ono, ani nedosáhne vysněných cílů a nesplní si tajná přání. Dostane se prostě do bodu, od něhož může už jenom ztrácet. Pokud víte, že máte být na co hrdí, že jste prožili plodný život a něco vybudovali, dá se se ztrátou perspektiv vyrovnat snáz. Jenže Beatrice si čím dál jasněji uvědomuje, že jediné šťastné období prožila na střední škole. Tehdy se cítila královnou a měla pocit, že jí svět leží u nohou. Dnes je to stárnoucí zatrpklá žena, která si neví rady, ani se sebou, natož pak se svým okolím. Její dcery potřebují rodičovskou oporu a dobrý příklad, místo toho jsou svědky opakovaných frustrací a citového okorávání své matky. Paul Newman byl určitě mnohem větší herec než režisér, ale tohle psychologické drama zrežíroval konzervativně a spolehlivě, rozhodně se za výsledek nemusí stydět. Mohl se, konec konců, opřít o výborný herecký výkon Joanne Woodwardové i obou představitelek dětských rolí. Celkový dojem: 85 %. (12.01.2016)

Paula Newmana a Joanne Woodward obdivuji.. a po zhlédnutí toho snímku nejen za tak pevné manželství, jaké měli. Zajímavý snímek, dobrý příběh, ale zejména hlavní představitelka mě naprosto uhranila ve své roli šílené matky.. Moc ráda si film ještě někdy zopakuji a pravděpodobně se zaměřím na další režisérské počiny Paula Newmana. (14.01.2012)