Režie:
Václav HudečekScénář:
Miroslava BesserováKamera:
Eduard LandischHudba:
Zdeněk ŠikolaHrají:
Boris Rösner, Jiří Štěpnička, Luba Skořepová, Alena Vránová, Petr Štěpánek, Jiří Langmajer, Dalimil Klapka, Tomáš Juřička, Bohuslav Kalva, Jan Teplý st., Josef Velda, Ivan Richter, Eva VlachováObsahy(1)
Klasická televizní detektivka podle novely psychiatra Jana Cimického. Když se toho dne vydala poštovní doručovatelka (Alena Vránová) předat telegram jistému Kuchaříkovi, našla dotyčného sedícího v kuchyni u láhve rumu. Byl mrtvý. A protože zrovna touhle dobou byl ve vesnici na dovolené kapitán Hladík z pražské kriminálky (Jiří Štěpnička), ujal se hned ohledání těla a zjistil, že muže nepostihl infarkt, ani se neotrávil, jak by napovídaly rozházené prášky kolem, ale byl zavražděn. Při pátrání pomáhá kapitánovi psychiatr, který měl mrtvého ještě nedávno v péči (Boris Rösner), i místní snaživý poručík (Jiří Langmajer). A pátrání je to důkladné, protože lidí, kteří se kolem souseda v době vraždy pohybovali, bylo opravdu mnoho: jeho vlastní synovec, nepřátelští sousedé, muž alkoholik a jeho nerudná žena, místní hostinský i obvodní lékař. Kdo čin spáchal a byly motivem peníze, nebo je motiv skrytý v nedávné minulosti? Kapitán Hladík záhady kolem vraždy v závěrečné konfrontaci rozplete a pachatel bude nepochybně usvědčen. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (45)
Nijak povedená detektivka. Náznaky jsou tak jasné, že po 20 minutách si sami sesumírujete, kdo byl vrah, a je vám divné, že chytrý polda na to ne a ne přijít, a vlastně už jen čekáme na motiv. Alena Vránová svou pošťačku nehezky přehrává, možná se snaží být vtipná, ale dře to. Sem tam tam naskočí i taková podivně rozjuchaná hudba, která se sem nehodí, a ostatně ani mladé ucho Langmajer, ve své tehdy škatulce věčně udiveného a mírně zmateného kluka, tomu zmatku jenom přidává. Ostatně - pošťačka. Jak to, že se nehrnula dokončit roznášku pošty? A jak to, že tvrdila, že se starého všichni báli, a ona mu jen tak vleze do baráku, i když s telegramem, a nebojí se? Ještě že zde skvěle hrají Rösner a Štěpnička, byť na půl plynu. Ale jestli tohle je natočené podle novely, musí být ta knížka pěkná nuda. Pro našince zajímavé exteriéry Kunratic, když to ještě byla vesnice u Prahy, s paneláky studentských kolejí v pozadí a s původním lokálem U Zavadilů. ()
Autorem předlohy k tomuto příběhu je známý psychiatr Jan Cimický. Takže příběh bude určitě vycházet z reálného základu., což samozřejmě kvituji s povděkem. Příběh obohacuje malé nahlédnutí do psychiatrie. Jednotlivé postavy jsou velmi dobře vykreslené. Mám ráda, když vrah nebo jiný zločinec není znám hned od začátku, ale postupně k jeho odhalení vede několik indicií, které do se začnou pomalu zapadat, až je nakonec všechno objasněno. ()
Docela sympatická detektivka konce osmdesátek, i když jsem se musel přenést přes antipatie k některým hercům. Jiní to naštěstí zachránili, například švitořivá listonoška v podání Aleny Vránové. Celý ten christieovský styl se závěrečnou rekonstrukcí, jak to dělával Poirot, v kombinaci se smýkající se esenbáckou Volhou na ledu, by asi Agatha Christie neustála, ale na naše tehdejší poměry celkem slušná věc. ()
Československý televizní krimifilm podle novely psychiatra J. Cimického popisující vyšetřování vraždy starého muže, jež na první pohled vypadala jako sebevražda. Objasněním zločinu se ujal kapitán Hladík v podání sympatického J. Štěpničky, jemuž v pátrání asistoval začínající kriminalista J. Langmajer. Zavražděnému byla odcizena jistá hotovost, čímž se okruh podezřelých poněkud rozšířil a zahrnoval psychicky nestabilního synovce oběti, kterého ztvárnil T. Juřička, manželé Sychrovi (L. Skořepová a její věčně opilý druh), kteří žili v sousedství a měli volný přístup na pozemek oběti dírou v plotě a obvodního lékaře P. Štěpánka, který se obával znovuotevření soudního procesu, v němž zavražděný figuroval jako svědek. V dalších rolích v této nevýrazné detektivce se objevil B. Rösner jako ředitel psychiatrické léčebny, poštovní doručovatelka A. Vránová, jež mrtvolu objevila a J. Teplý, jehož svědectví napomohlo k objasnění případu. Navzdory velmi slušnému hereckému obsazení nemohu hodnotit ani průměrně, neboť toto dílo V. Hudečka na mě působilo poměrně nezáživně, předvídatelně a nezábavně a mezi obrovským množstvím televizních kriminálek z této doby se naprosto ztrácí. ()
"Já jsem telefonovala na VB a voni poslali tohohle..." Dedinská poštárka objaví pri roznáške telegramov zamordovaného samotárskeho psycho ujka a roztáča sa kolotoč vyšetrovania s motívmi, podozrivými, svedkami a diagnózami. Príjemná televízna detektívka s psychiatrickým presahom a rozumnou stopážou. ()
Reklama