Škola princů

… aneb jeden nudný princ, jeden zamračený princ, jeden blbý princ a jeden hodně blbý princ jdou do školy pro správné prince. Během sledování se mi znovu zastesklo po starých dobrých pohádkách, které jsme my Češi vždy uměli. Kde se to vytratilo? Proč už není ani jedna normální pohádka? Proč mi 72 minut přišlo jako dvě hodiny? Spousta otázek, žádná odpověď, hlavně že (se) točí dál… 40 %. P. S. Sarah je roztomilá, rozhodně bych ji chtěl vidět i v dalších filmech. (25.12.2010)

Čím to, že se v české pohádkové tvorbě nedaří dosáhnout toho, aby se sešly v té správné kvalitě všechny důležité složky dobrého filmového zážitku? Ve Škole Princů se sešli úžasně zahraní kladní hrdinové Matouš Ruml a Sarah Haváčová s neméně povedenými "sidekicky" Pavlem Liškou (který je mimochodem zcela vážný a působí jako největší boss z celého filmu) a Zdenou Hadrbolcovou, se svým způsobem také povedenými králi a jejich rádci... a bohužel s dokonale trapně figurkařícími zápornými postavami a dost nevyváženou režií, která nedokáže udržet nějakou srozumitelnou atmosféru. Škola Princů skáče co chvíli od pitomé školní komedie přes akční podívanou do oku i duši lahodící rozpačité romance, a když se to děje na prostoru ani ne hodiny a čtvrt, nemáte šanci se na to naladit, takže vám bude všechno, co se hrdinům uděje, víceméně jedno. Je to škoda i s ohledem na velmi slušnou hudbu Ondřeje Brouska. V podstatě jen to, že je Škola Princů taková jednohubka, mě přesvědčuje, abych se ještě někdy podíval znovu. 70% (03.01.2017)

Celkem pozapomenutá pohádka s tématem školy princů, kde ten pravý ( Matouš Ruml) potká pod jinou identitou princeznu ( Sarah Hlaváčová), která má také skrytou identitu, aby vše skončilo šťastně. Není to originální, ani nijak technicky dokonalé a způsob vyprávění má trhliny, ale kupodivu se mi to zdálo mezi těmi tv pohádkami posledních let maličko nadprůměr. Na Princeznu a písaře to nemá, když už to srovnám s jinou uprchlickou Rumlovou pohádkou. (23.12.2017)

Moc pěkné! Děj možná některé nepřekvapí, ale čím chcete po tolika letech natáčení pohádek překvapit? Pohádka jako žánr už má zkrátka některé věci dané a je těžké přijít se zcela nečekaným příběhem. Mně osobně se námět se školou princů moc líbil a celkově na mě pohádka zapůsobila. Uznávám, že některé moderní pohádky jsou fiasko, ale Škola princů k nim rozhodně nepatří. Co byste chtěli? Dětem nepochopitelný rafinovaný děj se zpětnou perspektivou? Více akce aby to mělo to vaše "koření"? Uvědomte si, o čem byli pohádky dřív? Jednoduchý děj a to hlavní bylo v kouzle provedení. A přesně to se podle mě povedlo tvůrcům této pohádky. Styl starých pohádek se už nevrátí. Werich je po smrti, Neckářovi je sedmdesát, dokonalému peklu navěky vládne Karel Heřmánek a ta starobylá barva obrazu, když Maruška bloudí bažinami už je zkrátka překonaná. Ted pohádky vypadají takhle, točí se pro děti a ne pro hnidopichy ČSFD a já jsem rád, že se ještě dnes najdou lidi, co natočí opravdu pěknou pohádku. (26.12.2010)

Vánoční výplň, nic jiného. Škoda, že ty moderní pohádky o princeznách a princích vypadají jako přes kopírák. Akorát se tam objevují jiné postavy. Matouš Ruml je docela sympaťák, pokud tedy nehraje zrovna nějakého blba. Nápad se školou princů je zajímavý a originální, ale to je tak všechno. Celá pohádka se táhne jak žvýkačka. Díky bohu, že se k ní člověk nemůže přilepit. (31.12.2011)