Zlatokopové z Arkansasu

Všichni zúčastnění se poctivě (?) snaží o přivolání autentické atmosféry filmových mayovek, které přinesly slávu Pierru Bricovi jakožto legendárnímu náčelníkovi Apačů. Aby byly síly vyrovnané, vy se naopak ze všech sil pokoušíte uvěřit produktu jejich práce - a jen tak mimochodem v skrytu duše doufáte, že pravda a láska pro jednou zase zvítězí nad lží a nenávistí .. a lidskou hamižností - alespoň na chvíli ... aby ten prchavý okamžik mohli filmaři zachytit pro případný happy end. Jenomže s dějovou linií je to tak trochu na levačku: Údajný přítel Indiánů neváhá ani vteřinu - a když jde do tuhého, postaví se bez výčitek na stranu svých bílých soukmenovců, aniž by se jakkoli pokusil zamezit následnému masakru. Pátrání po vrahovi jednoho (!) bílého muže tak uprostřed víru dramatických událostí působí maličko groteskně - a co se závěrečné "spravedlivé" bitvy týká, mám nepříjemný pocit, že kladně se tvářící bílý bratr své rudé bratry jen využil pro dosažení vlastního cíle ... jako mnohokrát předtím ... jako mnohokrát potom. Dokud zdecimované zbytky kdysi hrdého národa nenahnal do rezervací, aby si mohl přivlastnit celou jeho zemi. Howgh. P.S.: České lokace jsou sice velice fotogenické (ostatně jako vždycky), ovšem morální ani jakýkoli jiný profil snímku nevylepší. (02.06.2015)

Tak jsem to snad po pětadvaceti letech znovu viděl... Jistě, podobný druh snímků je a vždycky bude částečně naivní, ale takových filmů je vážně spousta. Z obecně adorovaných, které já nějak zvlášť nemusím, mě napadají například Hvězdné války, ale nechci nikoho zbytečně nasrat. Šlo mi jen o určitou protiváhu z jiného kontinentu. Zde poctivé řemeslo spolu s naprosto hutným sentimentem vytáhlo moje hodnocení na převelice spokojené čtyři hvězdičky. BĚŽTE NĚCO DĚLAT. COPAK JSTE NIKDY NEVIDĚLI MRTVÝHO INDIÁNA? (27.03.2014)

Dva chrabří pistolníci se postaví za nebohé obyvatele malého města a osadníky proti indiánům "na válečné stezce" a proradnému vůdci zdejších banditů Ellisovi (takový malý Santer), který chce jen velké zisky za co nejméně práce, tudíž, nedávno zjištěné zlaté žíly v okolních horách.!! Dobro vždy zvítězí a zlo prohraje, May by zajásal, ale o něj ani jeho dílo se tu nejedná, přesto film nepostrádá kvalit hlavně stran krásné české přírody.. :-) (16.12.2011)

S filmy Limonádový Joe nebo Vinnetou I se tento podprůměrný snímek nemůže vůbec rovnat, byť zde uvidíte i herce z obou zmíněných filmů. Matku Schoberové dokonce hraje M. Hoppe, která hrála v Pokladu na stříbrném jezeře paní Buttlerovou. Z filmových mayovek let šedesátých jsou horší než Zlatokopové z Arkansasu pouze filmy Old Firehand a Petrolejový princ, a to jen o prsa. Osobně považuji také řadu východoněmeckých indiánek s Gojko Mitičem za lepší než "zlatokopy" – Synové velké medvědice, Náčelník Velký had (rovněž natáčeny v Československu), Osceola nebo skvělý Tecumseh. Umístit meskalerské Apače do Arkansasu je nesmysl, stejné však učinili tvůrci filmových mayovek, např. Jicarillové byli apačským kmenem stejně jako Meskalerové (chyba filmařů ve filmu Vinnetou III). Lom Amerika tvoří kvalitní kulisy pro western/indiánku, avšak o českých lesích to platí podstatně méně. Meskalerové v tomto filmu nakonec pomůžou části bělochů, kteří je předtím likvidovali ve dvou krvavých bojích... Suma sumárum se jedná o podprůměrný film, jenž je pro nás zajímavý zejména českou účastí na něm. (28.02.2023)

Už jako kluk jsem měl rád filmy o Vinnetuovi a tak jsem si nenechal ujít ani tento film. Překvapením je rozhodně účast českých herců a hlavně české krajiny. Jugoslávie zřejmě přišla poté jako vhodnější kulisa. Film obsahuje vše, co jsem obdivoval u Vinnetuovek. Válečné scény, nájezdy indiánů, jen ta němčina v písničkách na mne působila jako mačeta na pomeranč. Jinak i toto zpracování příběhu o divokém západě má svoje kouzlo a tak bych tento film rozhodně nezatracoval. (22.05.2014)