47 róninů

Kdo je sakra Carl Rinsch? Zřejmě někdo, koho už zas dlouho u podobně drahého projektu neuvidíme, protože bude nejspíše v obrovské ztrátě. Přitom to ale až tak špatné nebylo. Úvod je zasazen do perfektně prozářeného malebného japonského údolí, což se mi neskutečně líbilo. Pak už se však film zahalí pouze do tmy, což má ovšem také své kouzlo. 47 Ronin však stál neskutečných 175 milionů $, ale že by to bylo nějak vidět na digitálních tricích, to fakt ne. Např úvodní scéna, kdy za sebou nestvůra táhne koně, vypadá jak z nějakého céčka. Dále už je to sice lepší, ale o nějaké úchvatné audiovizuální podívané nemůže být řeč. Naštěstí jsou ty peníze přece jen v něčem vidět - v kostýmech. Původní japonské kyrysy (hlavně ty červené a císařské) i samurajské meče jsou výborně navržené a je jich opravdu velké množství pohromadě, za to rozhodně palec nahoru. Film je vlastně taková napůl skutečná pohádka, ve které Keanu Reeves předvádí, že se choreografii naučil dobře, ovšem nic víc od toho čekat nemůžete. Když se s tímto faktem smíříte a přežijete občasnou nudu, souboje s meči si rozhodně užijete...70%...[2.1.2014_Kino Šumava_Klatovy] (02.01.2014)

Pro mě osobně asi nejzbytečnější film letošního roku - už krátce po zhlédnutí jsem skoro vytěsnil, že jsem to kdy viděl. První zděšení přišlo ve chvíli, kdy jsem zjistil, že se v tomto filmu mluví anglicky - u takto bytostně japonské látky bych automaticky čekal komplet japonské znění. Žel, u těchle postmoderních žánrových slátanin se komerční hledisko klade na první místo, a tak se přítomnosti Keanu Reevese i angličtině všech herců nelze divit - a kdyby někdo náhodou zatoužil po autentické podívané podobného ražení, vždycky si může pustit třeba Sedm samurajů, žeano. Srovnávat ovšem tyto dva filmy je hodně nemístné, 47 Róninů mnohem spíše připomene filmy jako Statečné srdce nebo Gladiátor, které podobně pracují s motivem pomsty, zakomponovaným do filmařsky rozmáchlého podání historie, přežvejkané do podoby snesitelné pro současného intelektuálně nekomplikovaného diváka. Osobně mi ovšem není moc jasné, na jakou cílovku tento film míří - já jsem se k němu dostal jen díky ČSFD projekci, a kromě pár skalních fanynek Keanu netuším, kdo by na tento film měl chodit do kina. Z žánrového hlediska je to jeden velký bizar a z celého děje mi neutkvěl v paměti jediný moment, který by ze mě skutečně dostal nějaké emoce nebo mě přiměl pocítit závan dobře odvedené filmařiny. Přesto nemohu říct, že by se mi film vyloženě nelíbil - potěšily mě třeba krásné lokace, ve kterých se film odehrával, nádherné kostýmy většiny postav, slušné trikové záběry, pěkná hudba, a především pak ta nádherná Japonečka Kó Šibasaki, na kterou je vážně radost koukat. Vzato kolem a kolem, jistě to není špatný film, a do kin jdou denně mnohem horší blbosti, ale za sebe nemám problém napsat, že kdybych tento film neviděl, o nic bych nepřišel. (27.12.2013)

Dneska jsem neměl moc chuť nad něčím extra přemýšlet a zároveň jsem chtěl vidět nějaký dlouho uložený film z mého seznamu neviděného. A jelikož mi chuť padla na něco samurajského a zároveň toto je opravdu uleželá záležitost, s očekáváním jsem si film pustil. Ze začátku lehce podobného Avatarovi jsem byl mírně paf, protože příběh znám a tohle jsem tam nečekal. Pak jsem ale pochopil, že nekoukám na historické japonské drama o samurajích jednajících dle kodexu bušidó, ale prachsprostý Halywůd co si japonský příběh vypůjčil a lehce dokořenil barbecue omáčkou a kečupem.  A tak stejně jako v Mekáči nečekáte extra kulinářský zážitek od housky s čímsi zamotané do kusu papíru, nečekal jsem nějaké zásadní drama ani zde a jen jsem se bavil. A řeknu vám na rovinu, bavil jsem se dobře. Výprava úžasná, zvolené lokace také a až na pár míst nebylo skoro poznat co jsou digitální efekty a co nikoliv. A přeci jen, před 8 lety ještě písíčka nebyly tak nadupaný jako dneska a tak oceňuji práci grafiků.  Někdo to srovává se Samurajem, ale to prostě nelze. Já jsem naštěstí viděl film v cz dabinku, takže jsem byl ušetřen anglicky mluvících Japonců. Ono je to někdy naopak také děs, když se někdo snaží např. v angličtině nebo dokonce češtině napodobovat takovou tu japonskou ráznost v mluvě. To je teprve masakr. Trochu jsem byl zvědavý na závěr Made in USA, ale nezklamal. A protože se mi líbily i všechny ty bitky, dávám za 4 zdobené cuby. * * * * (20.07.2021)

Trailer je překvapivě výrazně horší, než-li celý film. Působí přeplácaně a nevyrovnaně. Film je jiný. Fantasy prvků je tam tak akorát, příliš neruší a solidně kontrují vyrovnanou, klidnou, komorní atmosféru dávného Japonska. Reeves se sem kupodivu hodí a jeho postava je zahalena příjemným "mystery" efektem. Vizuálně samozřejmě opulentní s důrazem na japonskou estetiku kostýmů, kulis, tradic. Není to úplně eye candy spektákl pro každého, ale je to poctivě udělané řemeslo, kde se nic neodfláklo a jako celek to má hlavu a patu a co chce říci je zcela jasné a přesné. (30.05.2014)

Zpoza křoví vykoukne tajemný vlk (dlouhý detail na jeho oči - jedno černé, druhé modré) a jeho pohled se střetně s Keanu. V následující scéně zpoza rohu vykoukne tajemná ženská (dlouhý detail na její oči - jedno černé, jedno modré) a její pohled se střetne s Keanu. - ve filmu, kterej by nebyl točen jako pro debily, by to stačilo, ale tady ne - ve chvíli, kdy Keanu uvidí různobarevný oči tajemný ženský následuje flashback, kterej nám připomene, že stejně různobarevný oči měl i ten tajemnej vlk. Ale kdyby to pořád nějaký pako nechápalo, v následující scéně už Keanu vysvětluje samurajům, že ta ženská měla divný oči, stejný jako vlk a že je to asi čerodějnice, která se umí proměňovat ve vlk - a stejně mu nikdo nevěří, celá scéna je zbytečná. No a podobný pocit jsem měl po celý film - že je točen debilama pro debily. (16.04.2014)