Fontána pre Zuzanu 2

Kultovně špatný film, taková pohlednice ze strašných 90. let. Nevím, co scénáristu tak opojilo, že smíchal dohromady všechno možné, co bylo tehdy aktuální a namíchal to do mytologie svojí trilogie o Zuzaně: vystřelovací nože, mafiáni a pašování zbraní, uměle vypěstovaná popstar (hraná porotcem Superstar Haberou, haha) která s úspěchem morálně klesne, Vejmělková nucená k lesbickému sexu ve sprchách, výlet do anarchistického Ruska, Lucie Bílá jako profík na role zkažených děvek, Helena Růžičková ve své typické "lidské" roli se synem motajícím se někde poblíž a k tomu mudrující Pavel Bobek - tenhle film by měl vidět každej. A tenkrát na to posílali středoškoláky, představte si to. Škoda, že to nebylo kratší a míň nudnější, samým úžasem bych dal o hvězdu víc. Jak říká, parafrázovaně, postava Vejmělkové: "Já jsem horší než komár, jsem upír. Tohle je tvoje poslední hodina, vysaju tě až do dna." Líp bych to snad neřekl. (25.03.2010)

Čiré peklo!!...panebože a já sem to viděl jako malej, vůbec si to nepamatoval, teď viděl asi dvacet minut a žasnul jak strašlivej ODPAD to je, pak mrknu sem a zjistím, že u toho mám dvě hvězdy....DVĚ HVĚZDY!!...za co asi??...možná za odvahu někoho, kdo obsadí Ibrahima Maigu, Růžičkovou, Haberu a nějakou rádobyslovenštinou blekotající Vejmělkovou do filmu, a nebojí se, že ho někdo potká na ulici a minimálně zastřelí... (A ten Majga-co to je vůbec za tvora?..to tenkrát byla nějaká kvóta přikazující obsazení min. jednoho retardovanýho černýho dementa na film, nebo co?) No zkrátka nejčistší ODPAD!!!...ble...jdu se vyblít... (11.10.2011)

Pokračovanie trilógie režiséra Dušana Rapoša sa nielenže príbehovo (aj v skutočnosti) posúva dopredu o osem rokov, ale predovšetkým kvalitatívne v porovnaní s prvým dielom výrazne klesá. Doba sa zmenila, komunizmus padol, prišla demokracia so všetkými jej možnosťami aj nástrahami, rozpadlo sa Československo. Režisér Rapoš reflektuje divoký začiatok deväťdesiatych rokov dvadsiateho storočia aj prostredníctvom príbehu tejto snímky. Zuzana (Eva Vejmělková) bola vo väzení. Keď ju podmienečne prepustia, nakrátko ju drží gangster Rony (Maroš Kramár), ale takisto spoznáva vodiča kamiónu Juraja Halamu (Pavol Habera) a jeho závozníka Vápna (Ibrahim Maiga). Juraj postupne dostane pofidérnu hudobnú šancu v Prahe, čo spôsobí naštrbenie vzťahov so Zuzanou, na ktorom v podstate stavia prevažná väčšina filmu. Nemožno však povedať, že by svojím spracovaním diváka príbeh výraznejšie bavil. Oceniť však treba minimálne snahu o autentické zachytenie doby "divokých deväťdesiatok",  čomu v konečnom dôsledku do veľkej miery pomáha aj skutočnosť, že Rapoš film v čase "divokých deväťdesiatok" skutočne natočil. Popri ich divokosti vyniká aj všadeprítomná šeď (ako memento bývalého režimu) miešajúca sa s farebnou bizarnosťou šuštiakových búnd a pastelových sák. Autentická atmosféra filmu však takmer nič nemení na tom, že z príbehového hľadiska tento počin nenadchýna. A o nič lepšie to nie je ani v prípade hereckého obsadenia. Niežeby niekto z protagonistov snímky výraznejšie prekážal (okrem trochu otravne pôsobiacej Lucie Bílej) alebo predvádzal vyložene nepozerateľný výkon, ale pozitíva takisto hľadať len ťažko. Fontána pre Zuzanu 2 už s fontánou prakticky nič nemá, ako-taký romantický uhol zostáva zachovaný, ale predovšetkým chýba to povestné niečo, vďaka čomu by mohla byť táto snímka Dušana Rapoša pre diváka atraktívna a zaujímavá. V porovnaní s prvým dielom je na tom film výrazne horšie aj po hudobnej stránke. (04.03.2024)

Obvykle domácí filmy nekomentuju, ale tady udělám výjimku. Tohle je totiž obrovské guilty pleasure, které musím při pohledu na hodnocení tady brutálně nadhodnotit. Objektivně je to špatné - herecké výkony nulové, příběh taky (kamioňák Habera se zamiluje do propuštěné vězenkyně Vejmělkové, ale zláká ho šoubyznys a vykašle se na ni). A je to šílený mišmaš a bizár.  Nechybí tu nic - naturalizovaný černoch, divoké rusko, kamioňáci, šlapky, mafiáni v nepadnoucích oblecích, rvačky, nahota, exploatation dokonce i ve vězení, hudební byznys. Hrají tu Růžičková, Habera, Bobek, Bílá, je tu pár překvapivě solidních akcí. To vše dohromady tvoří ale geniální sondu do divokých devadesátek. A hlavně je tu muzika. Kde jednička a trojka měli jeden megahit a zbytek víceméně vatu, Habera se postaral o úžasný soundtrack (pokud jste fanoušci a já jsem). Spousta písniček se stala hity (Láska šialená, Lovesong, Mama Kami...), další jsou srdovky a v podstatě tu není slabý song. Takže 4* abych vyvážil ty odpady tady. EDIT: Tak jsem jedničce křivdil, znám tu taky každý song. A to jak režisér odbyl přerod Zuzany ve vězenkyni - smrt rodiny je na pár facek. (27.09.2021)

Já vím, že je to asi trapné, ale já fakt dávám pět hvězdiček bez zaváhání. Naprosto dokonalý pomník počátku 90. let, který dokáže tuto atmosféru pojmout ze všech stran. Máme tady mafiánské podnikavce v tmavých brýlích vozící se v drahých fárech. Máme tady střežený poklad v podobě cigár Marlboro, za které stojí zato třeba položit život. Motorest plný lidí, co se učí žít (a užívat si) v nových poměrech. Nezbytné ozvláštnění filmu trochou exotiky v podobě černocha. Devadesátkovou akčnost (ale tak nějak po našem středoevropském způsobu). Hlášky jak z Hollywoodu (ale taky tak nějak po našem středoevropském způsobu). A v neposlední řadě nakoukneme i do dekadentního šoubyznysu, kde si roli zhýralé hvězdy nečekaně střihl slušňák Pavel Bobek (o Lucii Bílé ani nemluvím, ta se tehdy v takové image vyžívala). Ale navzdory tomu, co píšu, tento film rozhodně není jen nějakým středoevropským chudým příbuzným hollywoodských trháků, režisér Rapoš a kameraman Beňa dobře věděli, co dělají, takže film je protkaný i nádhernými atmosferickými záběry neonových měst, nočních jízd kamionů, dokumentárním zaznamenáním probíhající proměny měst v oné době a v neposlední řadě i záběry zimní krajiny, ve kterých i ta romance mezi Pavlem Haberou a Evou Vejmělkovou funguje. Mimochodem, k výkonům obou nemám sebemenších výhrad. Na závěr nechybí ani dojemná scéna s Helenou Růžičkovou, mámou všech kamioňáků. Nesmím zapomenout ani na skvělý soundtrack. A nakonec jsem si nechal nevětší perličku. Víte, k jakému filmu bych toto dílo přirovnal? K Vorlově sérii Cesta z města, Cesta do lesa a Cesta domů. Zatímco Vorel si vysnil idylický svět přírodních lidí, lesáků a myslivců v manětínských lesích, Dušan Rapoš si vysnil idylku v motorestu plném kamioňáků a prostitutek, která vyvrcholila společnou romantickou silvestrovskou oslavou. Těch mých pět hvězd není vyrovnáváním nespravedlivého hodnocení, stojím si za každou z nich. (12.09.2022)