Expendables: Postradatelní 2

Jednička sbírala body hlavně za snahu a za to, že se ji nakonec povedlo dotáhnout do konce. Dvojka nasadí od startu více než svižné tempo, celou dobu ho bez většího klopýtnutí drží, efektně prodá i emoce drsných chlapů - a přitom teprve pak rozbalí svoje hlavní zbraně. Za sebe si myslím, že přestože mám Slye nebo Jasona hodně rád, tak určitě nejsem primární cílová skupina. Jenže říkejte to finálnímu zúčtování na letišti, které musí rozvibrovat smysly každého diváka, který někdy nadšeně fandil u akčňáku. Ať už střílí kdokoli z nejočekávanější trojice, Jean-Claude labužnicky hláškuje nebo Chuck Norris oblažuje diváka vtipem o něm samém, tohle vyšlo do posledního výstřelu. (12.09.2012)

Jednička na orgasmus rozhodně nebyla. Poměrně mizerně natočená akce, hodně nedochucený scénář, málo hlášek i absence pořádného jiskření. Parta bijců let osmdesátých se dle očekávání sešla podruhé. Na slepencovém příběhu opět nezáleží (hrdinové se dostávají z bodu A do bodu B rychlostí světla), ptákovina trvá, ale má víc nadhledu, je lepší poctou béčkové akce a jednotliví lišáci si ze sebe dělají mnohem větší srandu. Vzájemně si masírují svá ega předříkáváním hlášek ze svých největších bijáků (Byl jsi zpátky mnohokrát, já se vrátím!). I legendární polobůh Norris si rochní ve svých minutách na plátně naprosto s noblesou (kobra po mučivé bolesti umřela), prostě nikdo ze zúčastněných se tu nebere vážně, a to je jenom dobře. Jenže… Ač se třeba scéna v kostele vydařila na jedničku (pamatuju, že Statham se mi v prvním díle moc nelíbil, tady je to přesně naopak), o ostatní epileptické akci se to říct nedá. Sorry, ale střihač by měl okamžitě vrátit honorář. Když si kdysi vyjel zastřílet John Matrix (Komando), mělo to jistý feeling, tady se jen střílí (a nemíří), nikdo nemá ani šrám, ale soupeři do kulek naskakují, jako snad nikdy předtím. Simon West možná pochopil nadsázku, ale s ohledem na vymazlenou akci v Con Air je tohle několikrát louhovaný sáček čaje, kterému by moc prospěla nějaká ta zpomalovačka. Ještě, že je Arnie zpět, Li zbytečný, Dolph vtipálek, Van Damme stále jakž takž pohyblivý a Sly pořád charismatický. Nakonec 4 * stejně jako u jedničky, jenže tady mají mnohem větší váhu!! (22.09.2012)

Neuvěřitelně dlouhé čekání utnula až konečně návštěva kina. Jinak to nešlo. Postradatelní s pořadovým číslem dvě jsou totiž filmem, který se ve světě akčních filmů objeví jednou za život? No, vlastně teď už podruhý, ale teď pro změnu se seznamem herců, jejichž setkání je pro fanouška starých dobrých akčních filmů něco tak krásnýho, že jednotlivými slovy se to popsat nedá. Dlouho jsem se netěšil na film tak, jako na tenhle a dlouho jsem si ho neužil tak, jako tenhle. Moje mládí ovlivnily večerní soboty na Nově, kdy se tam každý týden objevil nějaký ten akční film. Díky Nově jsem si udělal neuvěřitelně blízký vztah k Arnoldovi Schwarzeneggrovi, Jean-Claude Van Dammovi, Bruce Willisovi a Chuck Norrisovi (i ten! :-D), později ke Stallonovi, Lundgrenovi, Stathamovi a Jet Li. Jejich setkání v jednom filmu byl pro mě obrovský zážitek. K tomu každá z postav byla ve filmu neuvěřitelně sympatická. Hlášek naprosto požehnaně. Chuck Norris a Arnold Schwarzenegger potěšili, že si ze sebe dokázali udělat legraci. Akce po dlouhé době opravdu akční a skvělá, příběh příjemně jednoduchý a do akčnícho filmu perfektně padnoucí. Co víc si přát? Co víc by fanoušek akčních filmů z mládí vůbec mohl chtít? Snad jenom míň debilů, kteří tady na databázi nechápou, že akční film je především o pocitech k jednotlivým hercům a ne o tom, zdali bude mít nějaký příběh, nějaký nápad, nějakou myšlenku. Upřímně mě u akčního filmu příběh vždycky zajímal nejméně, respektive mi byl u prdele. Pokaždé jsem se těšil na Arnolda, Jean-Clauda, nebo Bruce, kteří sypali jednu brutální hlášku za druhou...a vše ostatní byl jenom bonus. Ale to zřejmě jako Cervenak nikdy nedokáže pochopit. Stačí když si přečtu jeho komentář. Hledat v takovém filmu něco duchaplného může opravdu jenom člověk, který nikdy v životě neporozumí takovému filmu a hercům, kteří v něm hrají. Prej akční výplach, že potřebuje příběh? :-D Tos mě vážně rozesmál. Pro mě to byl obrovský zážitek a jsem rád, že jsem mohl být jeho součástí. Splnil se mi totiž jeden ze snů mého mládí a to se prostě počítá. Mimochodem Jean Claude Van Damme konečně těm panáčkům nejenom tady, ale v celém světě, konečně dokázal, že je skvělý herec. Jeho postava na straně nepřátel byla naprosto boží a závěrečná scéna prakticky už teď legendární (19.09.2012)

Zhlédnuto v kině. Simon West je zpět a s ním prakticky většina legend let minulých. Ale začněme od začátku… Na The Expendables 2 jsem se těšil od té chvíle, co jsem viděl v kině první díl. Když jsem četl, že k postavám z prvního dílu přibude Chuck Norris, Jean-Claude a Scott Adkins, měl jsem neskutečnou radost a doufal jsem, že tohoto fakt Simon West využije. Pak přišla zpráva, že by tento film měl mít rating PG-13. Upřímně jsem se vyděsil - na co by pak měli takové obsazení, aby nemohli předvést správnou, tvrdou a krvavou akci? Naštěstí to Sylvester (který tu zprávu předtím potvrdil, mimochodem) vyvrátil s tím, že se bude jednat o ryzí eRko. A když jsem poprvé uviděl trailer, bylo mi jasné, že na tenhle film musím do kina. A vyplatilo se. Začátek parádní, pak se snímek soustředí spíše na příběh, což mi vůbec nevadilo, protože poté přišel na scénu Chuck Norris. A jak je jeho dobrým zvykem, všechny zabil. Jenže tady si udělal srandu i sám ze sebe (vtípek s kobrou královskou) a já v tu chvíli věděl, že s hodnocením níž jít nemůžu. Takhle nějak jsem si totiž tento film představoval - postavy se neberou nijak vážně a dělají si legraci jedna z druhé (Bruce řekne Arnoldovi: "Ty ses vrátil mnohokrát, teď JÁ SE VRÁTÍM!" načež mu Arnold odpoví "Yippee ki yay.") střílejí vše, co se hne a je na nich vidět, jak si to užívají. Pokud se vám splnil dětský sen, když jste v jedničce viděli trio Sly + Bruce + Arnold spolu v kostele, tak v tomto díle budete plakat štěstím, když… ne, nebudu vám kazit překvapení, běžte se na film podívat do kina, myslím, že v roce 2012 lepší nářezovou akci nedostanete. Málokdy se stane, že dvojka překoná první díl. Tady se to povedlo. 100 %. (24.08.2012)

(Nejen) druzí Postradatelní v síti souvislostí akčního filmu osmdesátých let, revizionistického westernu šedesátých let, proměn hvězdného systému, různých kinematografických tradic a komiksového crossoveru - aneb proč je upřímně "pokleslý" akční film vlastně tak zajímavým objektem analýzy - tím se zabývám v textu na Douglasových poznámkách. (13.09.2012)