Vlk z Wall Street

"První pravidlo Wall Street: Nikdo, ani Warren Buffet nebo Jimmy Buffet, neví, jestli akcie půjdou nahoru, dolů nebo se budou motat v kruhu. A nejmíň makléři. Ale musíme předstírat, že víme." Jsem šťasten, že mi informovaný zdroj potvrdil mé podezření, že žádný makléř netuší, kterým směrem se budou pohybovat ceny akcií, protože ho zajímá jen vlastní provize, honění a drogy. Jen mne mírně znepokojuje to, kolik vyfešákovaných příživníků se na tomto vymyšleném byznyse dokáže napakovat. A v tom mám největší problém, protože sledovat sjetého týpka, kterak velkoryse rozhazuje cizí peníze mne sice bavilo, ale upřímně jsem mu přál jen to nejhorší. A on žádného dvoumetrového černouška s půlmetrovým klackem za taťku nedostal a to mne mrzí. Nicméně mne snímek donutil k zamyšlení, zda ze mne peníze opravdu udělají lepšího člověka. Tak mi jich hodně pošlete, abych to zjistil. Výzkum by se přece měl podporovat. (07.02.2014)

Brilantní bláznivá komedie, ve které salvy smíchu střídají salvy stolice z dokonalého herectví Leonardka, když předvádí zfetovanou "mozkovou obrnu" a nechává si strkat hořící svíčky do prdele od Mistress Venice. Dokonale jsem se po celou stopáž bavil a dokonale jsem se po celou stopáž smál, cíl je tedy splněn? Pro Belforta rozhodně! Nejenom, že naprosto bez svědomí v reálném životě okrádal stovky tisíc převážně chudých lidí, kteří jen díky němu skončili pod mostem. Nejenom, že si žil jako král, on ještě vyvázl de facto bez trestu, napsal si o svém kokainovém podnikání knihu, vydělal prachy a nechal si natočit tuto monstrózně sebeheroizující a přehnanou autobiografii, ve které okradené odsune na periferii veškerého zájmu, aby v plné kráse ukázal opět sám sebe jako vtipného a v podstatě neškodného zlodějička a naivku, který ztělesňuje tak trochu pokřiveného Robina Hooda burzovního "obchodu". Ta "spodina", kterou opovrhoval a okrádal? Ta nemá ve tříhodinové stopáži ani roli komparzu, zkrátka neexistuje. Čas se ovšem mnohokrát najde pro jeho monology, ve kterých se uboze (a úspěšně) snaží obhájit a přesvědčit diváky, že: "musím zacílit na bohaté", případně desetiminutové proslovy, ve kterých žvatlá o tom, jak mu hrozně záleží na tom, aby se měl každý stejně dobře jako on. Belfort tedy nejenom celý svůj pseudopodnikatelský život okrádal chudinu, on pro ní o tom ještě natočil film, přičemž ho ona na oplátku vytleskala vestoje. Ani gram heroinu vyvolávajícího morální otázky, jen špinavý crack a debilní fízl, který si dovolí kurvit divákovi zábavu zatčením jeho hlavního hrdiny, aby na konci filmu smutně koukal do ztracena s nevyřčenou větou: "Proč jsem probůh nebyl jako on?". To je důvod, proč tento film, ačkoliv si ho po filmařských stránkách zaslouží ABSOLUTNĚ, nedostane tu vyjebanou pátou hvězdu ani kdyby mi za pět minut Belfort přistál na zahradě, zaplatil mi kokainem a nechal mě nakazit HIV od jeho žhavé manželky! 84% (26.05.2014)

Asi nemám rád filmy, kde je Leo hodně bohatej a poživačnej, faktem je, že až na pár fórků stylu Pařba ve Vegas mi to celé přišlo jako opulentní zkoksovaný karneval, skrývající docela relevantní (a naštěstí hodně tlumené) podobenství o zhoubné přitažlivosti prodané propisky a křiklavý paradox zpocených koulí v metru, opsaný elegantně v posledních minutách. Cením si toho, že Scorsese přijímá perspektivu hráče (a ne kritika systému) a netlačí diváka do znechucení - Belfort je pak samozřejmě odpudivě přitažlivý mediátor světa spekulací. Ty metafory brokerské komunity jako pravěkého kmene / sekty jsou nicméně zbytečně okaté (i když extravaganza je to pohledná). Pozoruhodná je i očividná "amorálnost" filmu, který vlastně s klidem tvrdí, že podobný styl života je svým způsobem cool - a Scorsese má samozřejmě recht, kdyby nebyl, neměl by Vlk co žrát. Nejlepší na celém filmu je v tomto ohledu zhruba 5 minut, které umručí do hypnotického rytmu brokerský šaman McConaughey. Nemám v jádru, co bych tomu vytkl, sjeté noty to přehraje sebejistě a bez chyb, prostě mi to jen nic svou frenetickou kadencí neřeklo. Trochu podobný problém "otupělosti sarkasmem", jaký jsem měl s angažovanějším Gavrasovým Kapitálem. Vlk alespoň to, co všichni tak trochu víme o spekulativní povaze kapitalismu, říká drze, s úšklebkem, přiznaně nespolehlivě a bez zbytečných rétorických frází. A vůbec vás nezatěžuje zbytečně složitými detaily, taky proč, když za rohem čeká další snížek. Ale pořád mu to trvá 3 hodiny, ve kterých jsem nenašel dost stimulů. Samozřejmě kromě koksu, štětek a těch svinskejch zpomalovacích pilulí... (12.01.2014)

S lehkostí pírka lechtajícího vás po bránici i s troufalou opovážlivostí, s neskonale vtipnou nadsázkou, ale s kořeny pevně ukotvenými v dnešní společnosti, Vlk z Wall Street vám připomene, proč máte rádi filmy, Vlk z Wall Street má totiž vše, Vlk z Wall Street je... Film. Scorsese před námi rozprostírá malebný svět, v němž se za svatou trojici považují peníze, drogy a pevná kunda. Geniální Marťas perfektně zachytil esenci prasečiny v lidské nátuře a co je hlavní, přiměl i ty nejčistčí z nás si na chvíli přát také býti špinavým prasetem. Způsob, jakým režisér pevně svírá otěže dramatu i komedie je bezprecedentní. Letmý pohled na agenta v metru řekne více než tisíc slov, naproti tomu analogie s Pepkem námořníkem patří mezi nejlépe vypointované vtipy na stříbrném plátně. Zkrátka dokonalost. :) 10/10 (11.01.2014)

Že bývalý makléř a nynější motivátor zařve do mikrofonu: „Jó! Zasranej prodej zkurvenejch filmovejch práv! Vytáčejte! Nikdo nezavěsí dřív, než ten na druhé straně něco nekoupí, nebo nezemře", Scorsese začne vytáčet a vy ten telefon zvednete, to ještě pochopím. Nechápu však ty, jenž si ty penny stocks od něj koupí.. I přes frontální útok na nízké pudy je paralela s Americkým gangsterem zřejmá (cílevědomý nápad, vzestup z ničeho, velkosvět peněz, vyšetřování, pád a koneckonců i krysí finále), korektností pohrdající Scorsese je pořád svébytný autor s citem pro „pohnuté“ lidské osudy (scéna s účinky prošlé medikace je nezapomenutelná), ale co si počít s filmem, jehož trailer je dostačujícím výtažkem bezmála 180 minut hedonistických stereotypů? Odchodem McConaugheyho, co to krásně shrnul, pro mě Wolf of Wall Street vnitřně umřel. Honění a opojný kokain. Honění za penězi těch druhých a opojení mocí, kterou přináší. Viděl jsem další úspěšný obchod Jordana Belforta. Tlesk, tlesk, tlesk, čururu na blbé pošťáky choulící se v odpadkovém koši.. To si, Olivere, netušil, jak bude tvůj opus o žralokovi jménem Gordon Gekko inspirativní, že ne? Chtěls donutit k zamyšlení a přitom jsi vzal vlky za packu a dovedl je ke stádu ovcí.. (09.06.2014)