Úkryt

Precizně budovaná atmosféra, dokonale nejednoznačná sémantika filmu... Zámořská Melancholia je vystavěna mnohem rafinovaněji a důmyslněji než její evropská sestra (a to říkám při vědomé úctě k jejímu slavnému režisérovi). Mnohoznačnost a sémantika filmu vyvěrající spíše z iracionálního v nás jsou zjevné klady snímku, který je motivován onou zvláštní atmosférou, která je charakteristická pro vývojové stádium, do kterého dorazila západní civilizace, blíží se nějaký zásadní zlom a možná i kolaps (=transformace) euroatlantického systému. (23.03.2012)

Nemôžem uveriť tomu, čo som práve videl. Jedna veľká psycho paráda. Máme možnosť sledovať pomalý, drtivý rozklad osobnosti hlavného hrdinu, od stavu relatívneho šťastia a pohody až na samé dno, všetko za doprovodu nádhernej a precíznej audiovizuálnej zložky. Film je unikátny z viacerých dôvodov. Napríklad aj keď je neobyčajne tichý, komorný a pomalý (po všetkých stránkach, dokonca aj čo sa týka hercov) v konečnom dôsledku však v závere vo mne vyvolal emocionálnu bombu, hlučný energický koncert. Neviem ako to režisér dokázal, ale dokázal to, lámem si nad tým hlavu a neviem prísť na to čo je za tým. Hotové filmové kúzlo. Hlavný hrdina pomaly, postupne upadá do pasti preludov a halucinácií, na základe ktorých si nemôže byť ničím istý. Nielen svojou rodinou, ale dokonca ani vecami a neujde ani sám pred sebou. Skúša s tým niečo urobiť, ale všetko je márne. Veci v jeho vnútri sa znížili na základnú úroveň a začínajú prevažovať hlavne inštinkty ochrancu a pudu sebazáchovy. Neviditeľná ruka ho núti robiť veci, ktorým ani sám nerozumie, ale robí ich. Koniec ma rozsekal na cucky, je dvojzmyselný s dvomi možnými vysvetleniami, vizuálne krásny a už dávno som nemal taký pocit mrazenia a úzkosti. Vlastne celým filmom ma sprevádzal nepríjmený, neurčitý pocit ako keď človek tuší niečo zlé, čomu nemôže zabrániť, na záver však všetko exploduje s obrovskou energiou, zostane iba úzkosť a šok. Úzkosť a desivá predstava pretavená na filmové plátno, aj tak sa dá vnímať tento snímok. Naozaj skvelá režisérska práca, filmarina ako lusk. Odporúčam pozerať v HD kvalite. (12.07.2014)

Momentálně asi není nálada. Všechny tři poslední kousky, ač absolutně odlišného ražení, trpí stejnou chorobou. Joe, Dom Hemingway i Take Shelter mají poměrně zajímavou kostru, několik extrémně zdařilých scén, al žádný z nich neudrží tempo naplno. Take Shelter měl k úplnému úspěchu jasně nejblíž, nesl zajímavé téma a vzmohl se na neskutečně povedené finále, ale přesto občas jen povzdychoval. 7/10? Třebas. Nicméně ten závěr rozhodně není radno minout. (22.09.2014)

Velice znepokojivé drama o nastupující psychické poruše (anebo možná taky ne, ale nepředbíhejme) a následném rozpadu dosavadního klidného rodinného života. Michael Shannon je v hlavní úloze úchvatný a Jessica Chastain mu zdatně sekunduje. Klobouk dolů hlavně před postavou, kterou Jessica hraje a která si i pod tíhou těžké životní zkoušky zachovává tvář a trpělivě a láskyplně stojí při svém muži. Některé snové sekvence v tomto snímku nemají daleko k hororu a sledovat běsnícího Shannona je opravdu trýznivé. To vše předznamenává opravdu neveselou finální scénu, ke které to celé nutně směřovalo. Dvouhodinová instantní deprese. [KVIFF 2018] (02.07.2018)

Velice znepokojující snímek a zároveň naprostá lahoda pro ty, co mají rádi takové to sluníčko před blížící se bouří. Hrozně se mi líbilo, jak tam byli vždy na zahradě v klidu a blížily se mraky. Nevím jak to popsat, ale ten film ve mně dokázal vyvolat takový až mystický pocit a zároveň mi bylo prostě strašně nepříjemně z toho dění. Michael Shannon je tam megadobrák, co miluje rodinu a stejně se nemůžete zbavit pocitu, že je psychouš. Jessica Chastain je perfektní a naprosto přirozená. Fakt jsem to chvílema musel pausovat, protože jsem byl nervní, i když se tam vlastně nic extra neděje a rozhodně to neobsahuje žádné šokantní scény. (23.03.2013)