Pastýřova panenka

Kdyby se za mnou táhla jak smrad naprosto šukézní černovláska, co by se mi chtěla dostat do kalhotek a jako bonus by věčně držela hubu a reagovala agresivně na všechno a všechny okolo, byla bych štěstím bez sebe, zamkla bych se s ní doma a od rána do noci skotačila. Místní polda neni tak chytrej jako já a tak místo, aby panenku prznil tak chce pořád něco vyšetřovat a veškeré jasně dané nabídky k mrdu odmítá. To naopak vypečená dvojice v horách, s jedním retardem navíc jako bonus, ví zcela přesně co má dělat a tak si naše panenka zašoustá víc než jí je nakonec libo. No a jelikož je drobátko mstivá a kam čert nemůže, tam nastrčí kun...ženu, tak se jí celkem obstojně daří poštvat lidi proti sobě, bafnout tolik, až by z toho jedna potratila nebo se nadšeně vrhne do umění taxidermie. Nejlepší na tom je její bezelstnej pohled, jasně říkající, že na vycpávání lidí slámou není nic špatnýho a s úsměvem Vám k tomu nabídne kafe, co se naučila vařit. No nežrali by jste jí? Já jo, já chci pozvat na kafe a budu mrtvoly vycpávat klidně s ní, však je to celkem zábava na dlouhý večery, kdy zrovna blbne wifi. (21.09.2018)

Absolutně vůbec jsem nevěděl, do čeho jdu a kam se to má vlastně ubírat, takže mě závěrečná třetina dost mile překvapila. Ona totiž ta první hodina nenasvědčuje nic tomu, že by se mělo jednat o horor - tam je to hlavně mysteriózní drama, co jen zlehka otevírá náruč zničující posedlosti a sexu. Správně, přátelé, dojde i na znásilněníčko. Tenhle bod je v podstatě začátek konce pro několik (nebo většinu?) postav, které následně padají jako ovce ze skály. A to doslova. Přes počáteční pomalé tempo tudíž čekejte solidní napětí, zajímavé rozuzlení a hlavně překrásné prostředí švýcarských Alp - některé obrazy bych z fleku rámoval. (30.05.2016)

Mé nepodložené obavy, že se mi do rukou dostal pilotní díl nového seriálu inspirovaného Big Benem se naštěstí nepotvrdily. Díky Josefu Čapkovi znám panenku, která tence plakala a díky Michaelu Steinerovi už teď i panenku, která pořád šukala. Šuká po horách a salaších, šuká od pastýře k pastýři, šuká sem a šuká tam. A pokud se neušukala, šuká tam dodnes. Jmenuje se Sennentuntschi a každý osamělý švýcarský horal by ji rád vyšukal. Nedá se však vyšukat snadno, musíte znát zaříkávadlo, vlastnit bytelné koště a umět alespoň trochu šít. A když budete mít štěstí, tak místo s pometlem můžete na druhý den šukat po světnici s krásnou dívčinou. Švýcaři se poměrně vytáhli a nabízí slušně napínavou mysteriozní detektivku s víc než pohledným vizuálem, hlavně díky horskému prostředí, zamotaným příběhem a krásnou Roxane Mesquida jako Sennentutschi. Čtyřhvězdí, žádné Purpurové řeky to zase nejsou. Viděno během Challenge tour 2015: 30 dnů se světovou kinematografií (13.04.2015)

Pokud se poohlížíte po hororu, tak bych doporučoval zajít minimálně o dům dál. Nic takového zde na vás rozhodně nečeká. Nicméně, jedná se o překvapivě slušné švýcarské drámko. Nechybí ani nějaký ten perverzní fárář, ovcomrdi, vidláci a další pár typických obyvatel švýcarských Alp. Pohled na Alpy je příjemný i bez Alpy. Příběh má cosi do sebe. Divák je v neustálém napětí, kdypak se dostaví nějaká ta vraždička nebo jiná perverznost. Nebudu vás napínat, nedostaví se vůbec nic. Nicméně, děj si v relativní pohodě plyne a divák se příliš nenudí. Dokonce se konečně dozví, co se odehrává v podpalubí typického kostela. O vo tom to je. Lepší 3 kousky. (03.01.2016)

[GFF 2012, Sydney] Pri troche benevolentnosti a s pozdravom do Rakúska tyrolácka, oveľa viac presvetlená verzia "Shiveru", ktorá na miesto "príšery" zosožuje pôvab Roxane Mesquida čo by nemého prízraku. Švajčiari nie sú ľaví, torzo príbehu vhodené do prostredia ala reklama na čokoládu Milka je poväčšinou správne chmúrne (pominiem podaktoré nechcené trapnosti+ten minútový Pornhub.com), vytvára pochybnosti/zapája predstavivosť a aj keď je konečné odhaľovanie nezmyselne prekombinované, tak v dielčich aspektoch to má svetlé momenty. "Sennentuntschi" možno označiť za počin-samorast, ktorý sa priveľmi nenamáha s "gigantickým zdelením" a radšej sa po svojom zamierava na zachytenie mikroskopických útržkov poverčivosti, strachu, zla i špekulácií. A pastieri boli odjakživa prapodivní, Woodyho druhá poviedka z "Everything you always wanted to know about sex, but were afraid to ask" to jasne dosvedčuje. :) (16.05.2012)