Zatímco spíš

Nevím, jestli to byl Balaguerónův ďábelský úmysl, nebo jen malá úchylná zvrácenost, kterou z diváka vymáčkne, ale já měl během některých scén, dost divné choutky (s Clárou), kdy sexuální scény nedal na filmové plátno, ale ponechal to v naší představivosti. Tosar jako záporák perfektně pasuje (v budoucnosti o Tosarovi ještě uslyšíme). Neodolatelně černohumorný a výborně zvrácený thriller, který nás vůbec nešetří a když si říkáme, že už nic silnějšího přijít nemůže, Balagueró nás bodne s ostrým nožem přímo do zad. (23.10.2012)

Tak nazváno hororem je to snad jen díky jménu Balagueró, jinak je to čistý thriller a v závěru až černá komedie - já v poslední době asi vidím humor i tam kde není, ale ta finální tečka mi opravdu vykouzlila ( snad sadistický, já nevím:) úsměv na rtech a moje sympatie k hlavnímu antihrdinovi vzrostly ještě výrazněji , btw: lekce pro "milé" děvčátko ze sousedství byla snad ještě lepší. (26.05.2012)

Probouzet se každý den a celý život bez jakékoliv motivace je dost úděsná představa, ale probouzet se s motivací, kterou měl César je ještě úděsnější a navíc dost úchylný. Na začátku filmu se říká, že stále existuje způsob jak být šťastný, stačí ho jen najít. César nám předvedl až jak daleko je člověk s narušenou psychikou schopen zajít pro to své "štěstí". Určitě zajímavý a napínavý thriller až do finálního, téměř šokujícího konce. A teď se jdu podívat pod postel. (01.10.2012)

FEBIOFEST 2012 -- César je můj nový hrdina. Jde si tomu štěstíčku naproti, tak se to v životě musí. Je fajn občas fandit záporákovi, zvlášt v působivém podání španělského sympaťáka Luise Tosara. Před filmem jsem čekal, že půjde o velmi seriózní psycho teror, ale dočkáte se i úsměvného černého humoru. Ode dneška spím pod postelí (nejlépe cizí). Balagueró a Filmax jedou dál. P.S. Zaujala mě kombinace "pomerančový džus s banánem" o který žádá po ránu Mimi svého přítele. Musím vyzkoušet. (24.03.2012)

Zpočátku jsem uvažoval o dvou slušných hvězdách, jelikož příběhů o psychopatech, co se rádi dívají, je požehnaně. Postupně se však začne děj odvíjet rozličnými cestičkami, z nichž některé jsem očekával a potěšily mne (ten spratek potřeboval za vyučenou), jiné mne příjemně překvapily (kdo s koho, příteli...). Rozhodně bych ovšem vyškrtnul kolonku horor - napínavé, místy mrazivé, strašidelné však nikoliv. Možná spíše krimi, byť vyšetřování nemá dostatečný prostor, na druhou stranu úvahy psychopata byly pro kriminálku jako dělané. Roztomilí švábi mi připomněli Kingovo Creepshow, jakési rozdvojené chování hlavní postavy pak rozhodně Psycho (nejen kvůli sprše). Nakonec došlo i na krev ,a tedy i na 4*. (04.02.2013)