Bůh masakru

Lehce humorná, lehce satirická i lehce provokativní podívaná na neutěchající povídanou mezi čtyřmi odlišnými charaktery. Jednotlivci se konfrontují, míšené dvojice uzavírají dočasné aliance - udržení intenzity konverzace, resp. hádek je sice zejména v poslední třetině dosti nucené, ale přesto zvrhle (a naprosto v souladu se zvratky Kate Winslet) zábavné. Režie je hladká, jakoby "neexistující", herci rozehrávají neřízený koncert argumentů i emocí, svou jemnou parodii na intelektuální jelita si očividně užívají... 7/10 (17.06.2012)

„Naštěstí mezi námi ještě existují slušní lidé.“ V podstatě brilantní konverzačka stejně jako velmi zdařilá satira, u které se divák zlomyslně baví na účet postav, i když je fakt, že směrem k závěru, kdy začne atmosféra pořádně houstnout, se už tolik nesměje. Publikum si může užívat úmyslné trapnosti, faktu, jak všem tečou nervy a postupně se po charakterové stránce obnažují, a to všechno za společnosti 4 hereckých osobností (z nichž za celou dobu trochu přehrává pouze Jodie Foster, a to ještě ve snesitelných mezích). Jistě, někdo se u podobných filmů může nudit, milovníci adrenalinu si na své zrovna nepřijdou, ale pro mě osobně je to téměř přesně můj šálek kávy. A velmi se mi také líbil závěr, tedy ten za běžících titulků. Zřejmě nadhodnocuju, ale slabších 5* si v mých očích Bůh masakru zasluhuje a na vždy perfektně načasované telefonáty s Waltrem budu rád vzpomínat. „Nechce být pohřbena vedle mého otce, ale chce spálit a být u svojí matky, která je tam tak sama. Dvě urny vedle sebe budou žvanit a roznášet drby.“ (30.08.2013)

Samolzřejmě výýýborné, hlavně díky hereckému obsazení. Každopádně o ničem (můžu napsat "o hovně" ?).. :-) ) + k tomu jeden pořádnej blijanec. ALE (!!), úplný závěr filmu je pravda sama. Krásně okázalý účinek alkoholu na ženy vs muže a to, jak "nám je to vlastně všechno u prdele" a "ony jsou prostě hrozný hysterky" ... :-))) Krásná konverzační komedie .... (25.02.2012)

Bravurně napsané, vystavěné i odehrané (u mě kraluje Jodie Foster, v těsném závěsu opět labužnický Christoph Waltz), již dlouho jsem se tak upřímně nepobavil. K dokonalosti shází jen fakt, že to celé jen klouže po povrchu a ty nejupřímnější pravdy, hluboko ukryté v myslích postav, zůstávají netknuté. Ve snaze rozkrýt na rozličné čtveřici postav (každá s naprosto rozdílným postojem k otázkám genderovým, morálním, víry, životního stylu, manželství, úcty apod.) kus pravdy o nás samých, naší přetvářce a nemilé skutečnosti, kterou se touto přetvářkou snažíme zakrýt, je Carnage spíše na půli cesty než na jejím úspěšném konci. Kdo se bojí Virginie Woolfové? se tedy o své místo bát zatím nemusí. Carnage nikdy nevybočí z lehkovážného ranku činoherní komedie a nikdy neodkryje veškerou špínu za nehty postav, nikdy nenechá své postavy plně vykvést (opilecké monology končí příliš brzy) ani je vážně se pozastavit nad absurditou situace a pojmenovat stav věcí, jak jej skutečně cítí. (29.12.2011)

"Áno, Walter?" Sklamanie. Pár vtipných momentov, pár veľmi dobrých dialógových výmien, pár tučných hereckých výstupov, ale celé to ide odnikiaľ nikam, všetky návraty do bytu sú nevierohodné, často sa tára bez zmyslu a skončí to presne v okamihu, keď to malo začať gradovať. Navyše celé akože vyvrcholenie je podľa mňa mizerne zostrihané, Jodie Foster hrá z úplne inej klapky. :) (15.02.2012)