Cizinka

Cizinka je natočena, ne jako nějaká protiturecká agitka, ale dává nám nahlédnout do dvou zcela odlišných světů, mezi kterými je příkop, který je možná až příliš hluboký a je jen na divákovi, se kterou stranou se ztotožní a na kterou se nakonec přidá. Když k ní připočtu výborné herecké výkony, plus hudbu a konec, který snad ani nejde popsat, tak se za dnešní pětku nemusím stydět ani náhodou. (27.06.2014)

,,JAKO ŽENA JSEM SE ROZHODLA ŽÍT SAMA. POŠKODILA JSEM VAŠI ČEST. ZNIČILA JSEM DŮSTOJNOST NAŠÍ RODINY. A NYNÍ JE BEZ RODINY I MŮJ SYN. MAMI, VY JSTE VŽDYCKY ŘÍKALA, ŽE KREV JE HUSTŠÍ NEŽ VODA. ŽE JSME SILNÍ, JEN KDYŽ JSME POHROMADĚ. OTČE! NEZAVRHUJ NÁS...PROSÍM!“..... /// ....jinej kraj, jinej mrav........DNES NA TÉMA: ,,žena a její postavení v turecké komunitě (společnosti)“. TA STEJNÁ RUKA, KTERÁ TĚ MLÁTÍ, TĚ I HLADÍ. FACKA NEBO DVĚ – TO NENÍ DŮVOD K ÚTĚKU. Jenže Umay má svoji palici. Teď sedí na své oblíbené židli u rodičů v Německu, nešťastná a vyčerpaná.... Je fajn sledovat film, kterej točil někdo, kdo ví o čem vypráví a jak to má vyprávět. Jednoduchý dialogy - přímo k věci a společnost, které nemusím rozumět, ale musím ji vzít na vědomí. Stejně jako Umay. Problémy, které její odchod od manžela způsobí se nám, při čísle 49% (rok 2009) rozvodovosti v ČR, zdají nepochopitelný. Ale pro společnost, která na slova ,,ženská emancipace" odpovídá ,,džihád“ - je to CESTA DO PROKLETÍ. Možná, že je kráva Umay, možná je debilní její rodina. Záleží na vás, ale každopádně tenhle film nenechá nikoho v klidu. Ať už jste či nejste Turci. TRAGÉDIE PLNÁ LÁSKY A NENÁVISTI. Co k tomu dodat. Snad jen ,,jsi Čech, Čech, Čech, tak si toho važ...! Silný zážitek, ale Incendies se mi líbilo víc! (Možná proto, že je víc filmovější...). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zejtra mám svatbu s Turkem. (Nejmenuje se Roman a nechytá za Český Budějovice). Je to Ebuzet Atalan (?) a je z Ankary (?). 2.) Přemejšlím, jestli by fungovalo manželství ,,na dálku“ s Turkem (myslím to vážně – toho hokejistu nechte bejt!). 3.) Nevím, jaký problémy vedou ke zničení obyčejný turecký rodiny. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (08.05.2011)

Typický angažovaný festivalový film: precizní zpracování, účinné hraní na city a gradování konfliktů pro vyhrocenost. Jen je pozoruhodné, že snímek v zásadě představuje vypjatou a festivalovou kopii příběhu dánského filmu Bojovnice (Fighter), od něhož se liší pouze absencí žánrového podkladu a naopak manipulační vyhroceností. (25.03.2011)

Peklo na Zemi nastane, keď vypuknú spory v rodine. Tentoraz tureckej. Sila tradície je veľká a z pohľadu dnes propagovanej voľnosti vzťahov v euroatlantickom kultúrnom okruhu vyznieva to, čo sa deje v islamských rodinách ako násilné a nespravodlivé vyobcovanie "nehodnej" ženy z rodiny. Psychoteror non plus ultra. Ťažko hodnotiť, pretože vnucovanie určitého spôsobu života kultúrne odlišnej komunite v histórii spôsobilo a spôsobuje spústu tragédií. Film pôsobí presne takto - určený USA/EÚ publiku vzbudí len hnevlivé reakcie voči fanatickým zadubencom ctiacim tradície. Len pre zaujímavosť: ak porovnám štatistiku vzťahových útokov na Slovensku s tou, ktorá je uvedená v tunajšom obsahu filmu zisťujem, že veľkých rozdielov niet. Počet útokov na partnerku (zväčša zo žiarlivosti) sa veľmi nelíši od útokov na partnerku z dôvodov straty úcty rodiny. Rozdiel je, že kým tunajšie ataky sú zväčša situačné (alkohol, hádka, príp. oboje), tie turecké podmieňuje nepriepustná tradícia, neodpúšťajúca ženám, ktoré sa rozhodli žiť po svojom. Nenávisť prenesená na potomkov bola pre mňa novinkou a skôr ju považujem za scénaristickú barličku napomáhajúcu drásavému záverečnému vyzneniu, usvedčujúcemu turecké rodinné tradície z beznádejného tmárstva a spiatočníctva. (06.11.2012)

Trampoty turecké menšiny v Němcích jsou mi tak trochu cizí, takže žádná extra prožívačka se nekoná, jen jsem se poněkolikáté ujistila, že se chlapům z muslimských komunit nechce přestat ovládat své ženy, proto tolik lpí na starých pořádcích a jejich macho přežitky semelou i nejmladší generaci, která v nich vyrůstá... Vše závisí na mínění komunity, které se zdá být zásadní hodnotou, rodina je pokryteckou institucí, u níž můžete nalézt oporu jen, pokud hrajete podle nastavených pravidel a já nenazývám rodičovskou láskou jinou, než tu bezvýhradnou, jinak - otec, který prokleje svou dceru jen pro to, že nechce být nešťastná, by se nadále neměl nazývat otcem, tím spíš, pokud našel pro rodinu nový domov v tolerantní společnosti, jestli chce přijmout za svou pouze její životní úroveň, pak měl zůstat sedět v Turecku u kebabu a dál metat kameny po nevěrnicích... a vůbec, co ten starý kozel Mehmet ještě trčel u rodičů, toho bych vypráskala z domu jako prvního, temperamentu měl dost na to, aby si byl schopen vydělat na nájem - asi ho nemohli v komunitě udat, taky šťastná, která ho dostane... Každopádně muslimské ženy čeká ještě dlouhá cesta za hledáním hrdosti, vlastní vůle a vyhlídek na štěstí, ale nemůžu soudit, snad jedině film a ten je za dvě. Beru zpět a v rámci osvěty zvedám na tři, i proto je psaní komentářů veskrze prospěšnou aktivitou, lze při ní změnit náhled na věc. (25.06.2014)