Neuvěřitelně hlasitě & nesmírně blízko

,,Z TATÍNKA ZŮSTAL JEN PRACH. TEĎ JE NA STŘECHÁCH, V ŘECE... A V PLICÍCH MILIONŮ LIDÍ V NEW YORKU, VŽDYCKY KDYŽ SE NADECHNOU“..... /// Oscar leží pod postelí, kolem houkaj sirény, v dáli je slyšet vrtulník – 11. září je tu! Inu což, stalo se. Všechny ty události mu tak nějak nedávaj smysl a jediná jistota je, že taťka se domů nevrátí. ,,PŘEJU SI, ABYS TAM BYLA TY!“ – těžce se vyrovnává se ztrátou a věřím, že TO TAK NEMYSLEL. Teď už zbejvá jen rozflákat vázu a najít ten klíč! Speciální klíč. Klíč kterej určitě někam pasuje a tedy něco otevírá.... První hodina se utápí v nudnejch pasážích, těm, kteří v mrakodrapech o nikoho nepřišli se dokonce chce spát. Chlapec musí čelit vlastním fóbiím, a vyrovnat se se ztrátou. Na pomoc přichází Max von Sydow, oživit příběh a podílet se na Oscarově dobrodružství. Odevšad na mě padají tuny patosáckejch sraček, protože snaha dojmout je prvotním (a zřejmě jediným) účelem. ,,Chybí mi, jak mi říká miluji tě.“ A KOMU TÍM PROSPĚJETE? Uznávám, občas se to ve mě ,,láme“. Dojímavý scény versus nudou vožraný konečky prstů. Film, kterej vzbudí emoce, si pár hvězdiček zaslouží...... JSOU CHVÍLE, KDY BYCH TĚ CHLAPČE OBEJMUL! - jsem prostě rodinnej typ. ( P.S.: jsou chvíle, kdy bych obejmul i Sandru. Jak říkám...rodinnej typ.) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu od Jonathan Safran Foera ,,Příšerně nahlas a k nevíře blízko" číst nebudu. 2.) Mám fóbii z veřejný dopravy, výtahů, starých lidí, běžících lidí, letadel, vysokých věcí, lidí se zkaženými zuby, opuštěných tašek i bot, věží, tunelů, všeho hlučného, z mostů ..... . 3.) Rád se hrabu v tragédiích. A tu o 11. září mám nejradši! 4.) Mám doma dítě idiota a rozhlížím se po nějakým jiným. 5.) Thx za titule ,,larelay“ a ,,Raduška“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (11.03.2012)

Nenápadná Daldryho cesta sebepoznání, která u publika doplácí na průhlednost tématu. U mě ale drama s nezapamatovatelným názvem neboduje o nic méně než režisérovy předchozí trháky. Možná za to mohou výtečně obsazené (a sympaticky upozaděné) vedlejší role a možná za to může fakt, že k ocenění filmu nepotřebuji balet, nacismus ani Virginii Woolf. Stačí mi úchvatný Thomas Horn, který v dramatičtějších okamžicích dohrává i Sandru Bullock a Max von Sydow, který i bez jediného slova dokáže pohledem rozehrát nejednu důkladnou emoci. Možná chtěly výstupy s některými Blackovými ještě trochu pospojovat a dopointovat, ale i tak je pochodování New Yorkem s tamburínou a batohem velmi nečekaným překvapením. (18.02.2012)

První polovina dost dobrá, druhá hrozně otravná. Syndrom 9/11 zůstane navždy v srdcích Ameriky, ale určitě tak půjde činit méně uslzeně, jímavě a pateticky. Výborná kamera i hudba, moc dobrý výkon mladičkého Thomase Horna i jeho mlčenlivého průvodce Maxe von Sydowa. Klidně bych EL&IC nominoval za kameru, hudbu, střih i nejlepší mix a střih zvuku, ale film získal zářezy v hlavní kategorii (podle mě na úkor Martha Marcy May Marlene) a vedlejší herec… (06.02.2012)

Asi najsilnejší film o 01/09/11, aj keď sa nesústreďuje priamo na samotnú tragickú udalosť, no tento deň, ktorý zmenil život jedného neobyčajného chlapca, rezonuje celým filmom. Daldry skvele vystaval príbeh, v ktorom presne dávkuje emócie tak, aby ani ten najväčší cynik nezostal chladný a zároveň, aby sa vyhol obvineniam z citového vydierania. Dej si len tak plynie a vám je pri jeho sledovaní príjemne, na čom má veľkú zásluhu aj štvorica hlavných protagonistov, ktorí by si všetci zaslúžili nomináciu na Oscara, nie len Max. Kiež by bolo viac takýchto milých pozitívnych filmov. (12.08.2012)

Velmi pěkně zpracovaný film, který má nevýhodu v tom, že je vlastně o ničem. A ještě větší nevýhodou je hlavní postava malého kluka, která je scénáristou napsaná tak trapně a neuvěřitelně, že je pak těžký tomuhle klučinovi fandit a nějakým způsobem s ním soucítit. Proto pro mě bude tenhle film jen průměrnou jednohubkou, kterou už vidět znovu nemusím... (08.12.2015)