Vše pro dobro světa a Nošovic

Co říci? Je to špína, která se raději přehlíží, protože nezaměstnanost roste a tak buďte rádi za minimální plat, držte huby a makejte. A když už se někdo ozve, nebo vzpouzí, uděláme z něj flákače. Chtělo by to více pohledů, více faktických informací. Na druhou stranu chápu, že nikdo nechce dostat padáka. Tedy pokud by nebyl zlaty. (10.02.2013)

Není jeden nespokojený zaměstnanec jako výpovědní hodnota málo? Klusákovi podráží nohy dva základní fakty...Jeden se týká toho, že konflikt, který by tak rád zaznamenal, není tak vyhrocený ani bolestný, jak by si angažovaný investigativní filmař přál...Druhý se odvíjí od informačního vakua, kdy režisér není schopen dostat před kameru více respondentů a hlouběji se ponořit do světa korejské továrny, jejich vnitřních pravidel, pracovní morálky i odlišností dané jinou kulturou...Takže zbude jen pár úsměvných i smutných vesnických postaviček..."My už nelovíme, my už sbíráme padlý po cestě: :) (08.08.2011)

Zdařilý dokument vedle hlavního tématu: půda obdělávaná po generace versus průmyslová zóna nastoluje i řadu dalších otázek, z nichž nejvíc mě zaujalo pracovní peklo, které montérům nedělá ani tak vzdálené korejské vedení jako spíše jeho horliví tuzemští poskoci, a tlak "ekonomické totality", jež nutí dělat lidi věci, které jdou proti jejich přesvědčení (epizodka s partou "stávkokazů"). Zdálo se mi to, nebo byl film stejně jako v případě Českého míru pro televizní vysílání prostříhán? (21.10.2011)

Vše pro dobro světa a Nošovic. Název, který dále v komentáři kvůli jeho délce nepoužiju už ani jednou. Krom toho, že to nesouvisí s filmem jako takovým, tak Klusák nepředvádí jakýsi objektivní fraškoidní dokument jako tomu bylo u Českého míru. Zaměřuje se na téma, ke kterému už samotným ironickým názvem vyjadřuje svůj postoj. Přiklání se na stranu vesničanů, kterým pracovití Korejci postavili na jejich polích obří kolos plyvající automobily značky Hyundai. Klusákovo zpracování nám předkládá osud vesnice v trochu dramatičtějším světle, než tomu bude doopravdy. Nicméně díky tomuto pojetí si můžeme položit otázku, do jaké míry by dnes vesnice měla být tvořena zemědělstvím a do jaké míry je souvztažnost vesnice a zemědělství jen přežitkem z minulého režimu. Svým zpracováním, které hojně využívá filmařských prostředků, aby dosáhl svého cíle (= zesměšnění Hyundaie s úlisným tiskovým mluvčím za zadkem), zachází s mistrovskou obratností. Aby ne, když tuto techniku (někdy ne příliš vhodně) si osvojil v Českém snu a míru. I samotní hlavní aktéři, na které zaměřil svůj objektiv kamery, tentokráte působí lidštějším dojmem než výstřední typy v Českém míru, kteří se předháněly v tom, z koho vypadne trapnější žvást. Na tomto díle Klusáka je sympatické, jakou cestou se vydal. Že zaujímá k tématu jasnější postoj a projevuje svou iniciativu. Pokud na této cestě vydrží, rád si počkám na další dokument. (07.11.2010)

Mé váhání mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami utnula závěrečná reklama. Z Klusáka se stal kritický dokumentarista, který si jde tvrdě za svým (možná proto je nepatřičně srovnáván s Moorem), ale nesnaží se divákovi podsouvat svůj názor na věc (proto bych ho spíše přirovnala k současné americké dokumentaristické hvězdě Fergusonovi). Zařazení nepodařených záběrů do filmu se mi nelíbí, možná to dodává snímku na autenticitě, ale mě to spíše ruší. Toť jediná má výtka. (24.09.2011)