Dracula

Dracula byl, je a zřejmě i zůstane mým nejoblíbenějším českým muzikálem. Spousta kritiků srovnává verzi z roku 1995 s verzí z roku 2009. Samozřejmě, obě verze jsou odlišné. Protože mě však muzikály okouzlily teprve před několika lety, nepatřím mezi diváky odkojené výhradně původní inscenací. V mém případě jsem nejdříve shlédl novější verzi. Ze zvědavosti jsem se o několik týdnů později podíval na představení z roku 1995, abych se přesvědčil, zda starší verze tohoto muzikálu je skutečně o tolik lepší. Ku podivu mě nadchly obě verze, u každé se dají najít nějaké drobné nedostatky, ale ve finále jak starší, tak i novější verze dokáže v divákovi zanechat hlubokou stopu. Pokud bych však měl něco vytknout, největším průšvihem nové verze je její obsazení. Lucii Bílá jako Lorraine v původním představení podává jeden ze svých životních výkonů. I kdyby se Monika Absolonová, Radka Fišarová nebo Leona Machálková snažily sebevíc, nikdy se Lucii Bílé nemohou vyrovnat. To samé platí i pro roli Adriany, resp. Sandry. Ani nevíte, jak já tuto postavu v podání Leony Machálkové miloval. V žádném případě netvrdím, že současný Dracula je obsazen neprofesionálními zpěváky. Současné obsazení podává standardní výkon, ve starší verzi však mnoho učinkujících podávalo často až excelentní výkony. Abych pouze nekritizoval, novější verze mě zaujala svou scénou a kostýmy. Přestože se mnoha divákům nová scéna a kostýmy nelíbí, já jsem s touto změnou nad míru spokojený. I přes drobné nedostatky tento muzikál miluji a velmi rád ho navštěvuji. Protože jsou písně Karla Svobody a Zdeňka Borovce natolik kultovní záležitostí, nemůže se nikdy tento muzikál stát i při jakékoliv výpravě a obsazení absolutním propadákem. Kdo tento muzikál ještě nenavštívil, vřele doporučuji! (27.12.2010)

Ačkoli už byla půlnoc, zvědavost mi nedala. S obnovenou premiérou si tvůrci zamakali na kostýmech (a až na novou stylizaci spíše do té Transylvánie než do klasického středověku) se tahle část povedla. Trochu mě mrzí vypuštění několika songů a nahrazení jinými. Hudba šla taky trochu do moderny což se moc nepovedlo :/ Hůlka už trochu ztrácí ten švih, ale ještě se na to koukat dá. Velmi příjemné překvapení v podobě Nývltové a la Adriany. Ale Moniku Absolonovou prostě nedám. Co naplat. Bílá je Bílá a Korn byl nejlepší šašek. Muk byl prostě Muk a tančícího Geňu těžko nahradit. Viděla a opět se vracím k verzi z 1996. (02.01.2013)

Koukám si tak na tuto novou verzi...Trapl jako šašek, dobrý, spokojená. Absolonová, OK no, když to musí být. Začíná část z budoucnosti. Choreografie zvláštní, rozházená, kostýmy nic moc a celá scéna působí trochu trapně. ALE PAK přichází HÁMA a celýmu muzikálu dává úplně jiný směr, já tu zírám a rychle to vypínám. No uznejte, copak by v původním znění mohl být "zpěvák" jako Háma? Zvědavost mi nedá, koukám dál a zklamání pokračuje. Já si pamatuji, že ten muzikál měl ráz, tajemnou atmosféru s lehce erotickým nádechem. Ale tohle je snad až moc moderní. Div tam vedle toho pisoáru na pódiu nejsou nasprejovaný kosočtverce. Co je sexy na tanci kolem pisoáru? Nicméně oceňuji ze 2/3 stejné obsazení nymf, které byly skvělé už tenkrát a jsou skvělé stále. Ještě dopíšu: Tenhle Nick byl totálně mizernej, fakt velký špatný. A pak ta animace toho dvacetimetrovýho dítěte, o moc horší už to být nemůže. Kolik ušetřili na motorkách na pódiu, vrazili do obřího dítěte. A novýho songu. (16.11.2020)

Proti původní verzi slabší. Kostýmy a kulisy jsou tu sice na první pohled bohatější a snad i zdařilejší, ale absence Lucie Bílé či Jiřího Korna byla znatelná. Stejně tak jsem nepochopil měnícího se šaška, resp. jeho obsazení. Aleš Háma? Zpívat umí, to mu neberu (pokud vím, tak má/měl kapelu s D. Gondíkem), ale rozhodně to není zpěvák, který by měl a mohl zastoupit velikány typu Korn nebo Trapl. A celkově postrádalo logiku přeobsazování této postavy v rámci jednoho představení. Hůlka však v roli Drákuly stále skvělý. Díval jsem se i na videa, kde jej alternoval Vojtek a Vojtko a taktéž byli výborní. (25.03.2021)

S rukama umazanýma od krve, s černou duší samotného satanáše, si bez přehánění troufám říct, že se jedná o několikanásobné divadelní eso. Sotva uvidím podívanou, která by se vpila tak silně do každého póru mého těla a srdce mi tlouklo tak hlasitě, jako zvony bijící půlnoc, před Dráculovým probuzením. Vážení, tady je předvedena ona krása, promyšlenost v každém detailu před očima diváka, bez sebemenší chyby. Písně silné, orchestr dechberoucí, herci dokonalí, taneční choreografie dotvářející bod varu, Jako celek to na mě působilo dojmem, žhnoucí lávy, která ze sopky co nevidět vytryskne a s tesáky vyceněných zubů se zakousne a nesmazatelně se v pije do duší všech diváků. Tahle legenda bude žít navěky!!! (25.05.2024)