Režie:
Morten TyldumScénář:
Graham MooreKamera:
Óscar FauraHudba:
Alexandre DesplatHrají:
Benedict Cumberbatch, Keira Knightley, Matthew Goode, Rory Kinnear, Allen Leech, Matthew Beard, Charles Dance, Mark Strong, James Northcote (více)VOD (1)
Obsahy(2)
V zimě roku 1952 britská policie dostala hlášení o vloupání do domu profesora matematiky a kryptoanalytika Alana Turinga (Benedict Cumberbatch). Namísto pachatele tohoto zločinu však v poutech odvedli samotného Turinga, který byl obviněn ze sexuálních přestupků a čekal ho zničující soudní proces. Téměř nikdo ze zúčastněných nevěděl, že jde o válečného hrdinu, který se spolu s týmem podílel na prolomení kódu legendárního německého šifrovacího stroje Enigma. The Imitation Game vypráví příběh matematického génia, který díky svému úžasnému talentu pomohl zkrátit 2. světovou válku a zachránil tak tisíce lidských životů. (Forum Film CZ)
(více)Videa (11)
Recenze (1 219)
Ať se na mě nikdo nezlobí, ale tenhle flák má tolik kvality, že ji býval mohl celé ty dvě hodinky rozhazovat po Lucerně a ještě by mu zbylo ke snídani. O Mortenu Tyldumovi jsem toho do předvčerejška věděl ještě méně než o čínském pravopisu, jako on mně bych si přál umět se představovat každé nové dívce. Vyprávět vám o hereckých výkonech je ještě zbytečnější než házet kostky cukru do kakaa, tady si musel přijít na své každý, kdo aspoň občas mrknul na plátno. Co bych ale já osobně chtěl vyzdvihnout nad ostatní, je humor. Namontovat vtip do rekonstrukce boje s nacistickým hnojem, udělat z té doby místy až idylku, ale přesto zachovat děsivou přítomnost zla, to chce podle mě talent, jaký by nenašel ani Rytmus s Dejdarem. ()
"Aby člověk dokázal zvládnout tento popudlivě geniální úkol, musí být sám géniem." Šak to su. Vyřešené, zametené. Ale k věci. Řešit záhady, odhalovat skrytý souvislosti a přitom si občas trošku zakryptografovat - to mě hrozně baví. Samozřejmě v poloze ležmo naproti obrazovce se slušnou uhlopříčkou, ale přesto jsem se hrozně těšil na to, kterak mí oblíbení herci vyřeší záhadu všech záhad. Nic takovýho se bohužel nestalo, neboť jsem dvě hoďky sledoval sestrojování počítacího aparátu, jehož konstrukci jsem nerozuměl a tak mne klapající otáčení válečků neuvádělo v tichý úžas. Vlastně jsem se spíše nudil, sledoval přitom zajímavej vývoj vztahů mezi génii, ale nakonec ani to vyšetřování na téma "komu a kam HO zasouvá hrdinný Turing" ve mně nevzbudilo větší než průměrný emoce. ()
Hrozně se mě líbily ty časový prology. Vždy pár minut a pár vět v padesátých let a pak hajdy do válečných časů, vyprávět příběh. Bylo to udělaný velmi poutavě, nechyběl ani britský humor, který nejednou dal znamení mé bránci, aby zapojila do akce smíchárnu. Benedict skvělej, zvládl poměrně náročnou roli s naprostou lehkostí a přirozeností a přitom zahrát mišuge a současně homíka, určitě nebylo snadný. Další osln mé osobnosti dodal Mark Strong. Ten může ty šéfy tajných služeb jít vyučovat do Královské akademie dramatických umění v Bloomsbury jak je dobrej. Anglie a její zákony v padesátých letech, to byl taky slušnej hnůj a díky tomu si konec filmu si užili hlavně moje emoce. ()
Možná šité na míru Akademii, nicméně nesmírně zajímavý Nor Morten Tyldum, pro Zlatého glóba si dnes v noci po zásluze jdoucí Benedict Cumberbatch (alespoň můj soukromý tip stíhaný nemocným fyzikem Eddieho Redmaynea) a skvěle hrající opora hlavního hrdiny Keira Knightley předvádějí v klíčových momentech jistou ruku. Každý jednou zanecháme nějaký odkaz nebo dědictví – někdo třeba šest dětí a spoustu dluhů, jiného si budou pamatovat jako nesnesitelného mrzouta, další jako naivní citlivku; odkaz britského matematika, logika a kryptoanalytika Alana Turinga je naopak úctyhodný. Úspěšně luštil německé tajné kódy, ač byly po další dekády jeho zásluhy pečlivě vymazané a veřejnosti zamlčované. Tyhle bystré mozky (celá parta je obsazená výbornými herci) jsou sice nesmírně soustředěné, ale také nečekaně hodně vtipné a trefné – britská komediální škola v plné síle. Kombinace dramatického lámání kódů, prostupování slupkou asociálního individua a humorných momentů je trefou do černého. A to samozřejmě nelze opomenout, že Turing byl praktikující homosexuál, což v dané době nedělalo dobrotu. Tvůrci nám nabídnou tři vzájemně se prolínající časové roviny – hluboko před kódy, během jejich luštění a několik let poté, kdy je Turing vyšetřovaný ze špionáže. Lákají všechny tři. Osobitý Cumberbatch logika přetavil v traumatizovanou, zranitelnou a neuvěřitelně vrstevnatou postavu, která musí zajímat. A mě těší, že tu mám po dlouhých letech životopis, který bych rád brzy viděl znovu. ()
Benedict Cumberbatch rozhodně je Pan herec. V každém dalším snímku dokáže překvapit, jak diametrálně odlišnou roli dokáže zahrát. Rozhodně mě jeho styl herectví dosud neomrzel a podobné role mu jen přeji. Imitation Game sice stojí hodně na něm, ovšem ne pouze na něm, což z něj díky nesporným řemeslným kvalitám dělá výborný film. Celé obsazení velice potěšilo (Knightley se mi po dlouhé době opět velice líbila, Mark Strong je zas zkrátka anglický elegán už z principu), zvláště pak Charles Dance, který si zahrál až nezvykle komickou roli. Vlastně mě hodně překvapilo, o jaký film se to vlastně jedná. Život Alana Turinga samozřejmě pojímá životopisně, ovšem velice mě potěšilo, že se tvůrci nebáli přidat ždibec humoru a nadsázky, což celému projektu (u mě překvapivě) velice prospělo. Přiznám se, že jsem vůbec netušil, do čeho jdu a o to víc mě výsledek příjemně překvapil, jelikož si film až do samotného závěru držel tempo, hlavně ze začátku pobavil a když bylo třeba přitlačit na vážnější strunu, i to se podařilo vhodně prodat, aniž by to působilo...nepatřičně...87%...[27.1.2015_ČSFD projekce_Lucerna] ()
Galerie (62)
Zajímavosti (140)
- Počítač od Alana Turinga v Manchestri (Baby, nie ďalší Christopher) bol postavený na univerzite, nie v jeho domove. (Pat.Ko)
- Na rozdiel od jeho upraveného vzhľadu vo filme, skutočný Alan Turing (vo filme Benedict Cumberbatch) bol známy tým, že bol nepozorný vo svojom osobnom vzhľade. (Pat.Ko)
- Na začiatku filmu vidíme archívne zábery z 2. svetovej vojny - napríklad niektoré vojenské lode. Tieto zábery v skutočnosti pochádzajú z prvej svetovej vojny a zobrazujú nemeckú Hochseeflotte (Flotilu vysokých morí) smerujúcu po kapitulácii do Scapa Flow. V skutočnosti žiadne bojové lode z obdobia 2. svetovej vojny nefungovali na uhlie, čo spôsobovalo hustý čierny dym, ktorý vidíme v týchto záberoch. (Pat.Ko)
Reklama