Borgiové

Papež Alexander VI. a jeho rodina Borgiů je fascinující látkou pro filmy, seriály, knihy i PC hry. Tento seriál si myslím, že se pokusil o nejúplnější obraz. Bohužel mu nebylo dopřáno 4. série ani závěrečného plánovaného filmu, který by Borgiovy důstojně ukončil. Sledujeme tedy období zhruba v letech 1492, kdy se Rodrigo stal papežem až do roku 1500, kdy došlo k velkolepým novoročním oslavám a také dobytí Forli. Nedočkáme se tak smrti papeže Alexandra VI. ani osudů jeho dětí potom, což je docela škoda. Seriál se historie drží poměrně dobře, ale samozřejmě kvůli dramatičnosti si mnoho věcí upravuje a mění. Nicméně výprava se povedla na jedničku. Na všech 29 dílů jsem se prostě přenesl do renesanční Itálie konce 15. století a věřil úplně všemu, co se odehrávalo na obrazovce přede mnou, i když jsem věděl, že doopravdy se to třeba semlelo trochu jinak. Nejvíc se mi líbilo, že Borgiové byli vykreslení sice jako pomstychtiví intrikáni, kteří se neštítí ničeho, ale stejně tak byla zdůrazněna jejich lidskost, takže nepůsobili jako nahodilí italští gangsteři, ale jako rodina na nichž si boj o moc vybírá svou daň. (03.07.2016)

Rodina Corleonů v 15. století. A funguje to výborně. Hry o moc jsou rozehrány, jedna intrika stíhá druhou, mrtvol přibývá a nad tím vším mocný Španěl a Svatý otec Rodrigo Alexander VI. Borgia drží svou ochrannou ruku. A Irons ho vystihl neskutečně, jeho výkon je neskutečný. Ostatní členové rodiny, at už jsou to další manipulátoři (Arnaud v roli nebezpečného Caesara) nebo manipulovaní (mladičká Lucrezia je opravdu líbezná, skoro je mi ji líto, a chápu, proč se z ní stalo to, co se stalo) jsou taktéž zobrazeni velmi věrohodně a musím říct, že i přes všechnu svoji zášt a zločinnost k nim divák musí mít nějaké sympatie. Ale tak to už v médiích bývá. Ten, z jehož pohledu se všechno děje, zákonitě získává víc pozornosti a větší pochopení než ostatní, kteří můžou být i menší zlo, ale divák k ním nemá vztah. Úvodní intro je velmi povedené a hned na úvod navádí tu správnou atmosféru a tak si seriál jde velmi pěkně užít. Za zmínku ještě stojí výborný assassín borgiů v roli Michelleta. Ten chlap má talent.. Závěr je pak jak z renesančního obrazu a dělá důstojnou tečku za 8 hodinama zkaženého Říma. Těším se na další sérii, kde se to snad rozjede ještě víc. Po vizuální stránce na seriál slušné, davové scény a jedna dvě bitvy taky ujdou, i když to samozřejmě není nic moc. Ale tenhle seriál o otevřeném boji nikdy neměl být. Tady se ze zásady bodá do zad a to ještě rukou někoho jiného. Obraz Církve v praxi (15.09.2011)

Kanadská verze historických událostí staví do centra dění papeže v naprosto nevýrazném pojetí mdlého Jeremy Ironse, jehož postava, papež Rodrigo Borgia, vzbuzuje nějakou záhadou respekt, strach a celkově oplývá dojmem mocného člověka, ačkoliv sám o sobě se chová jako nejistý slaboch, který se na papežský stolec asi dostal omylem. Pozornost tak na sebe strhává především jeho syn Cesare, který vzbuzuje sympatie svým osudem papežova syna, díky čemuž nikdy v životě nepozná strádání, ale zároveň musí být duchoním. Další postavy, které jsou obdařeny alespoň nějakým náznakem psychologie, je nájemný vrah Micheletto; Lucrezia má hlavně ke konci seriálu docela dost prostoru, a samozřejmě francouzský král. Jenže jako celek zůstává seriál nemastný neslaný, příliš nevýrazný, a samozřejmě papež až přilíš nesympatický, než abych se s ním chtěl ztotožnit. Kromě toho považuji za určitý nedostatek, že události cca 3 let seriál prezentuje způsobem, jako že se vše odehrálo během dvou tří týdnů... _____ Věřím, že evropská verze, která se točila v Česku souběžně s touto, bude mít mnohem charismatičtějšího papeze (John Doman), a bohatší dějové linky. (06.06.2011)

Kdybych nepařil Assassin's Creed, možná bych na tento seriál vůbec nekoukal. A byla by to škoda, protože je fakt poutavý. Borgiovci tu jsou sice podáni, tak že jim člověk musí fandit, i když seriál jejich temnou stránku nijak nezastírá. S přibývajícími sezónami určitě půjde více do tuhého, hlavně v charakterové rovině. Hrozně mě bavila ta linie s francouzi. A za ty scény s obří armádou fakt tleskám. Proč něco takového nebylo v Game of Thrones? Jeremy Irons je v té roli fakt skvělý a hlavně i zábavný, ostatní herci jsou ale také dobří, hlavně Ceasare má charisma. (15.10.2011)

Obecně považuji tyto historické seriály za přínosné a to i přes určitou bulvarizaci historie. Pořád zde však existuje vyšší infromační dějinná hodnota a oheldně oné skandalizace, ono to zase nemusí být od pravdy až tak daleko. Asi tím nejdůležitěšjím je samozřejmě scénář a právě ten považuji za nejsilněšjí stránku seriálu. První série je poměrně nadupadná událostmi a je zde hodně málo druhořadé vaty. Téměř všechny pasáže nějak rozvíjejí děj a i přes některé nadbytečbé scény má celá série tah. Dalším kladem je určitá „erudovanost“ dialogů, které tak nějak souznějí s duchem doby, ve které se děj oderhává. Až si myslím, že to může být někdy k nevoli některých diváků. No a samozřejmě film zdobí to, že se nešetřilo. Tj. na seriály slušná výprava, hudba a kostýmy jsou snad na nejvyšší možné úrovni. (15.03.2012)