George Harrison: Living in the Material World

Dokument mě strhnul. V půlce prvního dílu jsem skočila šipku do Georgeovy emocionality a bylo to pro mě svěží, příjemné prostředí, kterým jsem se nechala unášet. Po skončení prvního dílu jsem se hned těšila na další. Druhý díl je svým způsobem zajímavější, jak se dotýká Georgeova duchovního vývoje a jeho vztahu k transcendentálnu. Přináší i pár myšlenek, u kterých se zastavím příště, až se na to podívám znovu. Nádherný dokument, kde má každá minuta své místo, přesně s rozmyslem vystavěný - jakoby hlušší místa dělají půdu pro to, co přijde potom, dynamický a gradující. Pro mě setkání s podstatou ušlechtilého člověka, které mi zapadlo do vánoční atmosféry. (25.12.2018)

S ohledem na stopáž se možná nabízí, že život George Harrisona je pro Scorseseho nějakou osobní záležitostí, ale v tomto případě byl regulérně najat vdovou a správkyní hudebníkova dědictví, Olivií Harrison, která se k desetiletému výročí úmrtí svého chotě chystala vydat o něm knížku a chtěla to mít podepřené z obou stran. Skrze to zajímavé sledovat, jak si režisér v dlouhém a členitém životě nachází to svoje téma vykořeněnosti, pátrání po své roli a selhávání v jejím naplňování. Harrison zde nepůsobí toliko jako prorok, inovátor a svébytný umělec (v kontrastu s tím, jak to tam o něm prohlašují mluvící hlavy), nýbrž jako zmatený osamělý muž, který do puntíku naplňuje životní úsečku úspěšného západního muže pozdního kapitalismu: úspěch v mládí -> bezstarostné večírky -> psychedelické drogy -> mudrlanství -> východní filozofie -> snaha o comeback -> mudrlanství, ale jiné -> zahradničení -> smrt. Výsledný pocit z filmu přichází tak nějak mimoděk a je to zvláštní melancholie nad malým člověkem, který se pokusil prakticky o vše, měl po celém světě tisíce dobrých známých, ale vlastně byl celou dobu docela sám. Osobní bonus materiál: Harrison je další z hudebníků, kteří ve svých teen/20s letech vypadali jak já v teen/20s letech, já si jednou ty DNA testy udělám a pak se těšte jak na vás všech zbohatnu! (31.12.2023)

George Harrison. Můj oblíbený Brouk díky jeho pomániové hudbě, jeho přístupu k životu, jeho charakteru. Dokument přesně vyjadřuje můj názor či přístup k němu. Je to spíše pocta, náhled na Harrisona než dokument o jeho životě. Nebo aspoň takový dojem jsem si odnesl. Záběr s tulipány mi ho nějak tak krásně reprezentuje. -"Come into the control room and have a listen and see what we've been doing. And if there's anything you don't like, tell us." -"Well, I don't like your tie for a start." (15.02.2012)

Martin Scorsese má slabost pro hudbu. Líbila se mi už jeho série ´The Blues´ z roku 2003 a dokument ´No Direction Home: Bob Dylan´ z roku 2005. Pokaždé jde na věc zeširoka, najde spoustu lidí, kteří mají, co říct. George Harrisona jsem měla spíše za toho ´tiššího´ z Beatles. Jak je ale vidět, měl spoustu osobních přátel, o kterých další lidé moc nevěděli. Eric Idle v dokumentu říká, že na Georgově pohřbu se sešlo mnoho známých nebo význačných lidí z mnoha oborů a jenom koukali po sobě a přemýšleli o tom, že George měl neuvěřitelně široký záběr zájmů. Byl producentem filmu ´Life of Brian´, dokonce kvůli němu zastavil i svůj dům. Kamarádil s Jackiem Stewartem, britským závodníkem Formule 1, povídali si o pocitech při závodění a při skládání hudby. Také za projektem ´Travelling Wilburys´ stál George. Hudebníky do party (Bob Dylan, Jeff Lynne, Roy Orbison, Tom Petty) si vybral spíše podle toho, aby se s nimi lidsky snesl. George se stal bohatým jako mladý muž, osvobodil se od průbojnějších kolegů v Beatles, a pak už mohl dělat, co jen chtěl. Nic ho nelimitovalo. Když je výběr neomezený, je pak těžké si vybrat. A tak George bral jednu věc za druhou tak, jak jim přicházel na chuť. Asi by byl se sebou spokojený, lidé na něho spomínali v dobrém. (03.10.2014)

HBO nám film rozdělilo na 2 díly, takže hodnotím part 1. Pár docela zajímavých rozhovorů a mnou nikdy neviděné archivní záběry byly fain, ale tak nějak z toho nesálalo nějaké hudební nadšení, jaké by u dokumentu takového významu mělo být._Po zhlédnutí i druhé části jsem spokojenější. Důstojná pocta parádnímu hudebníkovi. 7.5/10 (08.06.2014)