Zítra se bude...

Záznam představení z 4.10.2008 podává mrazivou výpověď o osudu jedné významé ženy Milady Horákové. Libretista Jiří Nekvasil použil přesné citace ze spisů, atmosféru dokresluje autentický záznam hlasu Milady Horákové, který má pobonou melodiku, jako hlas hlavní představitelky. Soňa Červená nebyla vybrána náhodou, víc o ní prozadí medailonek Červená nit. Ukázala ve svých 82 letech neuvěřitelný výkon, dva sólové hlasy umocňuje sborový zpěv Canti di Praga a Kühnova dětského sboru. Starohost scény a kostýmů dávají možnost koncentrovat na na obsah. Strahující představení - doporučuji! (10.09.2015)

Je výborná zpráva, že se o Miladě Horákové neučí jen v dějepise a že se o ní dělají takovéhle hry a takovéhle filmy. Protože přesně takhle se dá dokonale uctít její památka a zároveň udělat i jakási osvěta. Je to totiž jedna z nejvýznamnějších žen naší moderní historie, ačkoli nedoceněná. Odrazující může být v případě filmu Zítra se bude...forma opery, jakkoli se pěvci snaží, někdy jim nejde rozumět. Originalita se cení! 5/5 je ještě málo! (25.05.2010)

Kdysi jsem si myslel, že opera je něco jako divadlo, jen se tam zpívá. Asi jsem se pletl, tady se jen recitují jména, datumy, paragrafy. Naštěstí jsem na tom nebyl v divadle, ale i těch 75 minut v kinosále mi připadalo jako věčnost. Scénické řešení a kostýmy přitom vypadaly nápaditě. Uprostřed jeviště ale seděl Jiří Menzel a kamera si ho všímala tak často, až jsem si myslel, jestli v tom nemá nějakou roli. Vedle sedící Lenka Vlasáková zmizela ani ne v půlce. Kdybych to byl býval tušil, tak jsem se tomu vyhnul. Operu nechápu a hodnotím pouze její filmový záznam (30%)! (11.07.2010)

mal som šťastie vidieť toto predstavenie naživo. myslím, že v divadle som toho videl už celkom dosť a slobodne tvrdím, že Zítra se bude, je to najlepšie čo som vôbec kedy v divadle videl a myslím že niečo také ešte veľmi dlho neuvidím. niekto tu v komentoch píše veľmi múdro, že sa touto inscenáciou končí žabomyšia ,,válka medzi umeleckou hodnotou a historickou presnosťou" Zítra se bude srší neuveriteľnou originalitou (prepáčte, ale aby niekto spieval oficiálny súdny rozsudok v kontra tenore.. toto myslím nikto veľmi dlho netromfne) a kongeniálnym výkonom naozaj NEESKUTOČNEJ Soni Červenej, ktorá v 90tich rokoch podáva výkon hodný Nobelovej ceny za umenie. Libreto zložené s oficiálnych dokumentov, súdnych záznamov a záver, z ktorého ma mrazí aj takmer dva mesiace po tom, čo som túto inscenáciu videl, pri kt ktorom Soňa Červená stála asi pol metra odo mňa a so slzami v očiach, za to stoickým hlasom recitovala Horákovej list na rozlúčku.. nedá sa nekričať bravo. absolútny skvost súčasného európskeho divadla. a aj sa za to pobijem. (27.12.2011)

Svatá budimůro, já snad bych i respektoval tuhle HRU jako fanoušek divák či jen zčista ze studijního zájmu v hledišti coby svébytný inscenační pokus o jakousi postmoderní operu - ale její přenos na televizní obrazovku s vytrendovanou kamerou stylem "...ostřím...lítám...neostřím...coteďstím..." a nervním střihem záznamu je něco otřesného. Ale na druhou stranu chápu, že erár snese v té dnešní kvazikulturní žumpě všechno a pseudoinťárna a poplácávači hýkají blahem... Tož nebude soudruzi údmělci, nebude... - - - - - (Nahlédnuto a nedohleděno 2.4.2012 na >včerejším prostoru< , hodnocení i tak sdovolením 172., komentář zde dnešní jako osmadvacátý - 2.4.2012) (02.04.2012)