To

Nic lepšího než To jsem od Stephena Kinga nikdy nečetl. Neuspěchal ho, s textem si dlouho hrál a nakonec vznikl román plný plíživého děsu a všudypřítomného napětí, jeden ze základních stavebních prvků moderního hororového žánru. Televizní adaptace mě svého času znechutila, kromě klaunovy masky v ní nefungovalo prakticky nic. Co říci o filmové verzi? O nejlepší kingovskou adaptaci určitě nejde, vítězství v téhle kategorii stále drží starý dobrý Kubrick se svým Osvícením. Ale umístění v žebříčku filmových zpracování Kingových děl bude mít Muschiettiho snímek víc než důstojné. Určitě stojí za návštěvu kina, velké plátno požitek ze sledování bezesporu zvyšuje. Fanouškům románu se asi nebudou líbit některé (vcelku zbytečné) úpravy, na několika místech režisér trochu nešťastně rozbíjí mrazivou atmosféru komickými výstupy (Georgův úder o hrazení, zastřelení fantoma jateční pistolí nebo probuzení "Šípkové Růženky" polibkem). Mnohé filmy bych si představoval kratší, tady bych neváhal čtvrthodiny přidat. Řada scén je uspěchaná, chybí proces znejistění, nenápadných náznaků ztráty kontroly nad svými smysly. Lekačka má být až tečkou na konci věty. Film taky podle mého příliš okázale předvádí plakátové přátelství, vyskytuje se v něm zkrátka moc velkých slov. Románoví hrdinové své kamarádství víc žili, než aby ho předváděli. Přes všechny dílčí výtky se ale nakonec přikláním k 5 hvězdičkám. Široko daleko nevidím snímek, který by mohl momentálně ve své kategorii s It soupeřit. Pomáhají mu skvěle vybraní dětší představitelé, výborná kamera, odpovídající výprava a hudba, která dokáže nervy napnout k prasknutí. Zkrátka je to tam, i když "tím" myslím něco jiného, než na co se těšili hororoví fanoušci. Muschiettiho To funguje spíš jako temná fantazy, jako dobrodružný příběh party kamarádů, kteří mají už tak nelehké dospívání ztížené soubojem s nadpřirozeným, iracionálním zlem. Celkový dojem: 90 %. (07.09.2017)

70% Potenciál v kvalitní předloze umlácený zbytečnou snahou strašit na každém rohu za pomoci vyhroceného audiovizuálního terroru. V některých momentech to bylo až příliš úmorné a vysilující. Palec nahoru za to, že se tvůrci nesnaží jet na 80. retro vlně a umí přitlačit i mimo vyjeté koleje (zdaleka nejstrašidelnější postavou je Henry Bowers a Pan Marsh). (26.09.2017)

S několikadenním odstupem to dozrálo. Jako adaptace přebujelé Kingovy předlohy výborné, jako horor o klaunovi se zálibou v mordování malých dětí o chlup slabší. Muschietti knihu osekal o ty nejkošatější větve, ale to nejpodstatnější, tedy děti, které se přestaly bát, a vydaly se vstříc zlu, vystihl bravurně. Skvěle vedené obsazení si sedlo a i přes mnohá zjednodušení to funguje. Graduje to výborně a finální střetnutí jde dokonce za hranici pečlivě, ale jinak vlastně velmi přízemně a uctivě zfilmované knižní imaginace. Každopádně tam zásadně postrádám To, jako takové. (spoiler!) Tedy jako těžce uchopitelné zlo, které se vtěluje do hluboce zasunutých strachů. V tomhle ale paradoxně může mít zásadní výhodu druhá, dospělácká, část. Pak je možné, že vznikne horové kombo, které si neoddiskutovatelně najde cestičku do žánrových učebnic. 4 a ½. (19.09.2017)

Po zmiznutí Georgieho (Jackson Robert Scott) sa jeho brat Bill (Jaeden Lieberher) snaží zistiť, čo sa v osudný deň mohlo stať. S pomocou svojej partie postupne zisťuje, že jeho brat nie je jediným, kto zmizol, a že v mestečku Derry počas desiatok rokov prišlo k mnohým katastrofám. Všetky majú spoločné to, že sa odohrávali 27 rokov po sebe. Deti čoskoro začnú stretávať klauna s menom Pennywise a sú nútené postaviť sa svojmu strachu. Všetky stopy vedú do miestnej kanalizácie a pre deti sa začínajú najdesivejšie prázdniny ich života. - Jednoznačne jeden z najlepších moderných hororov, ktoré zatial vznikli, ale mne osobne It úplne nesadol. Vlastne ani neviem čím to je, ale asi som až príliš počítal s tým, že to na mňa urobí rovnako nezabudnutelný pocit ako Stranger Things, ale tento pocit sa vôbec nedostavil a v niektorých pasážach som sa vyslovene nebavil. Kvôli dlhej stopáži mi to prišlo miestami trochu nezáživné a strašenia mohlo byť tiež trochu viac, ale inak už prevládajú len pozitíva. Zaujímavé je, že sa tohto projektu účastnilo mnoho osôb, ktoré sa dostali z hororového dna až na absolútny vrchol. Všetko začalo parádnou predlohou Stephena Kinga, réžiu má na starosti Andy Muschietti, ktorý začal kariéru v španielskom undergrounde, hudbu má na starosti Benjamin Wallfisch, ktorý taktiež začínal kariéru pri televíznych hororoch a v neposlednom rade je tu perfektný Javier Botet, ktorý vyzerá lepšie ako všetky digitálne efekty. Práve kvôli týmto luďom ma obrovský úspech tohto hororu teší najviac. Som velmi zvedavý na druhú časť a velmi by som uvítal, keby úlohu Beverly dostala perfektná Jessica Chastain, ktorá už s režisérom v minulosti pracovala a do jej úlohy by sa maximálne hodila. EDIT: 22.04.2019 - Pri druhom zhliadnutí sa nič nezmenilo a bavil som sa pri ňom rovnako ako pri tom prvom. Pri opätovnom pozeraní som sa viac sústredil na hudbu, ktorá je úplne vynikajúca, aj keď je v podstate totožná so soundtrackom k A Cure for Wellness, ktorý pán Benjamin Wallfisch vyprodukoval rok predtým. Zrejme to nie je posledný krát, čo som tento horor pozeral. + Javier Botet + herec z Stranger Things + herec z Tales of Halloween + herec z Cell + herec z Antisocial 2 + herec z iZombie a Stake Land II + herečka z Mama + herečka z Crimson Peak + herec z Saw IV (06.10.2017)

Takto mala dopadnúť verzia z roku 1990. Dodnes by sme na ňu spomínali ako na jednu z referenčných Kingoviek. A dnešná verzia mala stáť na sofistikovanejšom, wanovskom strašení. Čím ju ale nechcem karhať. Film je zrežírovaný úmyselne "osemdesiatkovo", ctí predlohu i svoje postavy, vďaka kvalitnej práci s nimi ani pri 130 min stopáži ani chvíľu nenudí, v parádnom širokouhlom prevedení nemá jedinú remeselnú vadu, a poteší osviežujúcim záverom, aké sa už dnes v žánri nenosia. A hlavne hneď v úvode brutálne poruší pravidlo, ktoré som nedávno spomínal v komentári k druhej Annabelle - že deťom sa v mainstreamovom hollywoodskom horore nemôže nič stať. Ale k tomu strašeniu, ktoré je preň dosť zásadné - nebál som sa, a ani raz nezlakol. Akurát som s mladými vo finále cítil enormnú teamovú nasranosť a tomu uslintanému šmejdovi som chcel dať strašne do držky. (07.09.2017)