Rush: Beyond the Lighted Stage

Som fanúšik Rush. Som fanúšik Sama Dunna. A oboje naraz, to nemôže byť zlé... Sila všetkých hudobných dokumentárnych filmov od dvojice Dunn/McFayden je to, že akoby náhodou odpovedá na pálčivú otázku PREČO. A v prípade Rush: Beyond the Lighted Stage nám film odpovedá na to, prečo sú vlastne Rush taká kultová, populárna a kreatívna, no zároveň nepochopená kapela. Odhaľuje vrcholy, pády, boj, skvelé historky a tragédie za menom RUSH. Dokument je informačne nabitý, so štipkou humoru (Jack Black, prípadne niektoré momenty so samotnou kapelou) a keď to celé skončí, nejde, len uznanlivo kývnuť hlavou... nad tým, ako tvorcovia tohto filmu vedia výborne pracovať. A nad tým, akí giganti sú Rush pre rockovú hudbu. A tiež nad tým, koľko práce taký film a taká dlhoveká kariéra "zožerie". Povinné zhliadnutie pre každého ignoranta, ktorý si myslí, že rock je "diabolská hudba" bez štipky invencie a tiež pre nás, verných fanúšikov. (15.02.2011)

RUSH som moc nepoznal snád len albumy 2112 a Signals tie mi nikdy ani nejak nerezali a nikdy som ich nepochopil lenže doba sa mení a časom človek zistí aká je to skvelá kapela a potom ulietavaš na celej diskografii no snád okrem pár výnimkov v 80 rokoch tie albumy už boli veľa aj na moj vkus ostatne v tomto dokumente to hovoria aj sami chlapci z kapely :-)Myslím že tento dokument je nahraný skvelo kapelka je úplne pohodová a dodnes sa divím že ešte nie je v Rockovej sieni slávy myslím že by sa to už mohlo napraviť:Skvelý dokumnet (10.11.2011)

O Rush som nič nevedel, nič od nich nepočul, iba ich vnímal ako vzdialenú veličinu progresívnejšie ladenej hard-rockovej scény. Onedlho sa to zmení, pretože tento dokument je presvedčivým pomníkom nie len ich hudbe, ale aj im samotným, tá hudba ide vlastne až potom... teda, lepšie povedané, ide ruka v ruke s tým, čo oni, ako individuality aj ako kapela, vlastne predstavujú a navždy budú predstavovať. Dôležitý poznatok, než sa do ich sveta ponorím. Dunn a MacFadyen presne vedeli prečo, čo aj ako na to. (05.03.2020)

Nedoceněný kult RUSH skvěle vystihl hned v úvodu tohoto dokumentu frontman Smashing Pumpkins, Billy Corgan: "Věřím, že když se lidé ohlédnou zpět, a opravdu se podívají na to, které jsou velké kapely, tak jednou z těch skupin jsou RUSH. Nějakým nevysvětlitelným způsobem ale nebyli nikdy dost populární , aby je člověk bez rozmýšlení vyjmenoval jako jednu z největších skupin všech dob. Mluvili jsme příliš o jiných kapelách! Mnoho bylo řečeno o Beatles a Led Zeppelin, ale to nevypráví celý příběh... V určitém okamžiku jsou tady a někdo by měl vysvětlit, proč jsou tady." To se tu dokonale podařilo! Tvůrci Dunn a McFadyen se vypracovali v absolutní špičky v oboru hudebních dokumentů. Tento počin se tak může směle zařadit mezi vynikající hudební snímky posledních let, jakými bezesporu jsou: FOO FIGHTERS: Back And Forth, PEARL JAM: Twenty a LEMMY. Moje definice RUSH? Legendární, opomenuté, skromné (dle jejich slovy "nudné"), virtuózní trio! (13.02.2014)

Trochu nudný dokument o trochu nudné kapele. Jako ono je na jednu stranu fajn, že existuje hudební dokument bez věty: "... Opravdu byli ta nejvykalenější kapela." Ale to prostě nestačí a poslední čtvrthodinka je už úmor. Chápeme, že autor dokumentu má ke kapele velkou náklonnost, ale chtělo to jít trochu hlouběji a taky nějakou "špínu". Já jsem nikdy žádnej celej song asi neslyšel, ale teď si možná pustím album Hemispheres. V každým případě kvalita dokumentů nemá co dělat s kvalitou hudby a proto tři. (06.02.2020)