Kamera:
Josef HrušaHrají:
Ivan Trojan, Nina Divíšková, Miroslav Krobot, Jiří Ornest, Martin Myšička, Klára Melíšková, Jaroslav Plesl, Pavel Šimčík, Lenka Krobotová (více)Obsahy(1)
Ivan Trojan v hlavní roli komedie o člověku, který se rozhodl brát šílenství okolního světa jako inspiraci... Když v listopadu 2001 uvedlo Dejvické divadlo divadelní prvotinu známého filmového režiséra Petra Zelenky, stal se z ní rázem pražský hit, který vydržel na jevišti po mnoho let. Příběhy obyčejného šílenství se také rozletěly do světa, byly hrány ve dvanácti zemích, včetně USA, naprostým šlágrem se staly v Polsku, kde byly uvedeny v jedenácti divadlech. Příběhy obyčejného šílenství mají také dvě Ceny Alfréda Radoka. Staly se Hrou roku 2001 a umělecký šéf Dejvického divadla Miroslav Krobot získal za roli Otce v této inscenaci ocenění Talent roku. Výlučná autorská hra Petra Zelenky, mimořádně úspěšný titul Dejvického divadla byl také autorem v roce 2005 zfilmován. V polovině září roku 2009 po osmi úspěšných sezónách byla odehrána dvě poslední představení. Česká televize byla při tom. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (72)
Geniálne spojenie autorskej originality a hereckého absolútna. V porovnaní s pre mňa zbytočnou filmovou verziou je tá divadelná oveľa mrazivejšia a úchylnejšia, čím reálnejšia, zároveň oveľa absurdnejšia a tým podstatne zábavnejšia. Označenie KULTové je úplne presné. Autentický divadelný zážitok (videl som 7X) je nenahraditeľný akokoľvek veľká uhlopriečka televíznej obrazovky dojem sprostredkováva, atmosféru totiž nie je možné preniesť z dosiek do TV stopercentne. P.S. Fakt, že Moucha, dokonalý vo svoje bizarnosti, nemá vo filme žiaden priestor, neberiem (vôbec) osobne! "ROLUJ " ()
První polovina divadelního představení je výborná - vtipná, příjemně humorná i přes určité podivnosti a hlavně postava Martina Myšičky je skvělá. Druhá polovina je bohužel spíše divná než vtipná, Myšička se vytrácí a postava Ivana Trojana se čím dál víc propadá do totálního nepochopení toho, co se děje kolem něj. Jeho otec v podání Miroslava Krobota to ještě trochu zachraňuje, ale postava Niny Diviškové je fakt strašná. Škoda, bylo tu zaděláno na víc než průměr. ()
Nemůže to být z pití? Já bych kvůli tomu nerad přestával. Jsme skuteční blázni nebo jen lidé, co si to o sobě myslí? Nakonec nám zůstává v podvědomí otázka, co z toho by bylo lepší. Příběhy obyčejného šílenství jsou trpkou notou absurdity, kdy láska se mění v šílenství a šílenství v lásku. Rozum zůstává stát nad tím, jak se z něho může stát úplně něco jiného. Jeden dělá něco, aby se bláznem stal, druhý se snaží z objetí šílenství vymanit, no a třetímu se nechce vymanit, protože je takto šťastný. Nebo je to všechno jinak? Existuje na tomto světě vůbec nějaký skutečný blázen? Ano i ne. Je to jedna lovestory, kde všichni touží po tom něčem, co má v sobě špetku něčeho nekalého. Vždyť víš, jak to myslím. ()
Zelenkovi se opakují motivy (Elevator music, Trojanovo "loudění"), ale pořád to funguje. Některé věci se mi na divadle líbily víc než ve filmu (obsazení Jany), některé méně než ve filmu (obsazení Petrových sousedů), proto hodnotím stejně jako film. Dobře, jsem sice kurva, ale nejsem úchyl. --- Já jsem úchyl, ale aspoň nejsem kurva. ()
"Začalo to jako deviace a skončilo to jako láska." Opravdové šílenství je vzácná věc, ale toho obyčejného nabízí tato divadelní hra dostatek. Oživlá deka, mrkající umývadlo či myšlenka zabaletění alzheimerovy choroby jsou toho důkazem. Při pohledu z divadelního hlediště by hra pravděpodobně přinesla o trochu větší zážitek než stejnojmenný film v kinosále, ale při porovnání obojího na televizní obrazovce je pro mne těsným vítězem film. ()
Galerie (9)
Zajímavosti (2)
- Divadelní hra má stejný název jako kniha povídek „Tales of Ordinary Madness“ od amerického autora Charlese Bukowskeho. (sator)
- Jde o divadelní autorskou prvotinu Petra Zelenky a zároveň i jeho premiéru v roli divadelního režiséra. (Olík)
Reklama