Modrý anděl

Marně se Jannings po válce oháněl soškami Oscara, důkazy věrného sloužení Hollywoodu (odkud odešel s nástupem zvuku). Jeho poklonkování goebbelsovské propagandě v 30. letech nemělo být až do hercovy smrti zapomenuto. Stejně jako se nechá profesor (Ne)Řád svést Lolou, podlehl Jannings nacistické ideologii. Nevěřím, že ta byla ve své době stejně sexy jako Marlene. I bez vědomí této paralely mezi uměním a životem je fascinující sledovat Janningsův herecký výkon, proměnu z důstojného muže dobrých mravů v pološíleného klauna bez špetky důstojnosti. Apendix: film byl simultánně natáčen v německé a anglické verzi (kde Rath učí angličtinu a Lola je hostem z Ameriky), později vzniká ještě verze francouzská. 80% Zajímavé komentáře: sportovec, NinadeL (30.08.2010)

Film je natočen podle předlohy Heinricha Manna. Zásadový gymnaziální profesor v letech se nechal pobláznit mladou barovou umělkyní. Umělkyni hrála svůdná Marlene Dietrich, jejím svodům pan profesor prostě nedokázal odolat. Nechal ze sebe udělat blázna, kterému se všichni smáli. Dobrý příklad toho, co je schopen muž udělat pro ženu, kterou miluje. S panem profesorem to nedopadlo příliš dobře. (08.02.2009)

Modrý anděl mě nijak zvlášť nebavil, když mám být upřímný, tak bych mohl i říct, že jsem se skoro celou dobu díval, jak dlouho mi ještě zbývá do konce. Lola byla jako prototyp femme fatale nádherná, profesor výborný, ale to mi nějak nestačilo. Film si mě získal až v samotném závěru. Teprve zde se tito dva herci vytahují vysoko nad průměr, když jim scénář dává konečně šanci zazářit. Obyčejně bych i přes dobrý závěr neocenil film výše než průměrem, zde mě ale konec svou sílou a uvěřitelností dostal přímo do kolen. (18.04.2010)

Film jsem zhlédl dvakrát, Mannovu knižní předlohu jsem přečetl taky dvakrát, a pořád nemám pocit, že bych byl s Neřádem hotov a nemusel se k němu už vracet. Je to fascinující téma lidského úpadku, ke kterému se musím pořád a pořád vracet, a nacházet tam mj. zajímavé paralely s jinými literárními postavami, jako například s postavou homosexuálního spisovatele Gustava von Aschenbacha z novelky "Smrt v Benátkách" od Heinrichova bratra Thomase. Samotný film na mě po druhém zhlédnutí zapůsobil stejně jako poprvé, tzn. je to výtečný klasický snímek z doby, kdy byl zvukový film ještě v plenkách (ostatně "Modrý anděl" je považován za první německý zvukový film, jak jsem se kdesi dočetl). Co je podstatné o tomto filmu říci v první řadě je to, že to není v žádném případě doslovná filmová adaptace románu Heinricha Manna "Profesor Neřád". "Modrý anděl" je, jak upozorňují již úvodní titulky filmu, pouze volně natočen podle podle Mannovy literární předlohy, přičemž Mann se sám spolu s dalšími autory podílel na scénáři, který původní knižní text výrazně pozměnil pro potřeby zvukového filmu. Z knižního profesora Raata a "umělkyně" Rosy Fröhlichové se tak ve filmu stávají profesor Immanuel Rath a lascivní zpěvačka Lola Lola, většina knižních motivů je z filmu vypuštěna, totéž platí pro škrtnutí některých postav (a přidání jiných) a naprosté pozměnění závěru. Film a Mannův román tak vedle sebe fungují v podstatě jako dvě na sobě nezávislá díla, s tím, že film vydatně podpořil popularitu tohoto Mannova nejznámějšího textu, ve kterém tehdy 34 letý literát kritizoval mj. rigidní vzdělávací systém vilémovského Německa a provinční omezenost maloměšťáků s jejich pokryteckou morálkou (s obojím měl osobní zkušenost z mládí). Zcela jiné je ve filmu (mimochodem až fetišisticky zaměřeném na nohy Marlene Dietrich) i pojetí ústřední dvojice postav středoškolského profesora a barové zpěvačky a příležitostné kurvičky - kniha jde samozřejmě více do hloubky a rozehrává vzrušující psychologickou sondu ze světa, který je pro současníky v podstatě dávno nepochopitelný a mrtvý. Přesto má smysl se jak s filmem, tak Mannovým textem ze studijních důvodů seznámit, protože je to svědectví z epochy, která má dle mého soudu stále co říci i lidem z 21. století, byť současný divák musí nutně tento film vnímat v diametrálně odlišném kontextu než tehdejší diváci. (24.01.2012)

Tak tahle slavná část německé kinematografie mě zrovna neohromila.Modrý anděl bezpochyby je silným a kvalitním snímkem,ale bohužel taky dosti nudný a zdlouhavý.Kompletně všechny postavy jsou nesympatické a jejich motivace pro mě dost nepochopitelné,všemi vychválená herecká kreace Emila Janningse mě osobně nijak neuhranula.To spíš půvabná Marlene Dietrich hrála působivě.No co,docela zklamání.Ale ta postava smutného klauna,který se kabaretem jen tak potuluje,ta je úžasná. 60 % (30.03.2010)