Santiniho jazyk

Už dlouho jsem neviděl tak špatný a nefunkční film. Scénář je tak chatrný a děravý, že naprosto není jasné, jaké jsou motivace postav. Jejich chování většinou naprosto nedává smysl. Do toho jsou bez nějakého vztahu k ději vkládány další a další záhady (např. tajemná droga - proč?!) a téměř nepřetržitě hraje dost otravná chrámová hudba. K tomu se hromadí mrtvoly a každému, včetně policie je to úplně jedno. A nadto, když se ukáže to, co se dá tušit, totiž že klíč k Santiniho šifře je asi na stejné úrovni jako u jednoduché mystery geokešky (což nakonec není špatná inspirace pro založení geokešky věnované Santinimu), tak už se člověk musí smát. Kdyby se to alespoň nepřetržitě netvářilo jako velký film o velké záhadě, jejíž rozluštění změní svět. Možná to ale byla skrytá komedie a nepochopil jsem to. (02.05.2020)

Zajímavá záležitost. ale Strach by si zasloužil větší rozpočet a trochu to roztáhnout. Spousta věcí je zde nerozvinuta, především motivace postav...například postava Stropnického se tam objeví úplně jak Deus ex machina apod. Kdyby to ěmlo tak tři díly, mohlo by tam být víc vysvětlivek, delší odhalování pravdy o záhadné dívce apod. Ale neznám předlohu, možná je sama o sobě tak trochu plytká. (28.09.2023)

Na něco tak stupidního se katolík ani odborník snad ani nemůže dodívat. Strach využívá církevního materiálu a interpretuje jej neskrývaně podbízivým způsobem, aby vyhověl pokleslému vkusu diváka, formovanému thrillery a mysteriózními kriminálkami. Ovšem jen těmi přiblblými, jako Šifra Mistra Leonarda. Modernista Strach je poslední dobou posedlý jakousi kabalistickou mánií šifer a symbolů. Namísto Trojana tu vydává "moudra" tentokrát Stropnický... Je fakt, že v českém prostředí, v minulosti doslova saturovaném katolickou kulturou, bohužel zatím žádný filmový tvůrce nedokázal tuto pochopit a uchopit; jinými slovy opravdových katolických českých filmů je minimum. Strachovy filmy (tak jak o nich rád sám mluví) do nich však určitě nepatří. (04.12.2011)

Santiniho jazyk je opět krásným příkladem toho, jak z Urbanova námětu a za relativně málo peněz lze natočit zajímavý a napínavý thriller. Doslova ohromená jsem byla z toho, jak je ve filmu využité světlo (geniální Martin Šec) spolu s působivou hudbou Jana Jiráska. Santiniho jazyk není film pro všechny, není pro diváka, který je líný trochu popřemýšlet nad hloubkou sdělených informací (a těmi informacemi rozhodně nemyslím překombinovanou zápletku okolo hledání šifer nebo náboženskou tématiku - jestli je tohle jediné, na co se divák dokáže zaměřit, tak se nedivím tomu, že před uvedením v TV tu měl film 74% a nyní se ocitl takřka na 50%), které se ukrývají v naprosto jednoduchých věcech. Přála bych si, aby se filmy Jiřího Stacha, dostaly na plátna kin, kde by ještě víc mohla vyniknout jejich kvalita. Film bych normálně ohodnotila 3*, ale po tom, co tu na mě vykouklo to odpadové hodnocení, nehodlám být objektivní. A už se moc těším se na Sedmikostelí! (04.12.2011)

Poněkud rozvláčný díl Cestománie aneb Česká barokní gotika po strachovsku. 1) 37letý věřící katolík charismatický Jiří Strach ve své snaze uchopit duchovní témata tentokrát sáhl hodně vedle. Knihu jsem nečetl, ale scénář je slátanina bez hlavy a paty. Duchovně zaměření reklamní textaři hovořící plynně latinsky...to by si snad nevymyslel ani expert na pseudoduchovní brak Dan Brown. 2) Zajímalo by mě, do jaké míry jsou uváděné historické skutečnosti jenom autorovou fabulací, ale přiznám se, že jsem líný to zjišťovat. Film mou zvědavost v tomto směru nijak nepodnítil. (10.12.2011)