Zakázaná zóna

Gareth Edwards chcel za malý peniaz dodať veľa muziky, no moc sa mu to nepodarilo. Oceňujem nápad a štýl, akým to je natočené, nikdy sa moc veľa s monštier neukáže a tak je všetko obalené rúškom tajomstva a divák si môže len domýšľať podľa obrysov s hmly ako také monštrum asi vyzerá. A nevadilo mi to. Edwards podobne pristupoval aj ku svojmu neskoršiemu filmu (Godzilla), no ten bol oveľa zaujímavejší ako toto. V prvom rade mal prachy a mohol ukázať viac. A za druhé príbeh je tu vymyslený celkom šikovne, no vo filme sa veľa toho nestane. S tolkého chodenia a putovania som bol aj pri krátkej minutáži celkom unavený aj za hlavné postavy. 55% - 3* (07.11.2023)

Na cestě po Mexiku , s malou obměnou. Místo průvodcovského (ryze pánského) dua Bartoška-Donutil, zde má naštěstí (nic proti vám pánové) zastoupení i nežnější část pohlaví... Pokud čekáte akční apokalyptickou sci-fi podívanou, plnou krvelačných, po lidské krvi prahnoucích, monster, velkolepých výbuchů, velké neohrožené armády vojáků, prezidenta usedajícího do kokpitu stíhačky....čekejte dál popř. se obraťte na jinou adresu. Pokud se spokojíte s komorní (čti příjemně civilní) volně plynoucí road indie movie, předkládající jentak mimochodem několik aktuálních otázek, nenutící vám však svou představu a zaujmutí jednoznačného stanoviska, mohli by být monsters snímkem pro vás. Sympatické, navzdory (díky?) své jisté naivitě. Přesto, mému subjektivnímu pohledu, neporovnatelně bližší, než drtivá většina současné megalomanské „konkurence“. Narozdíl od zdejší většiny, však nejsem přesvědčen, že Godzillaje tím snímkem, který chci od G. Edwardse vidět resp. cesta, kterou by se měl ubírat. Rád se však nechám přesvědčit o opaku..... Pouze přemýšlím, co asi mělo znamenat, to závěrečné rendezvous u benzínové pumpy. Zpočátku to vypadalo, že tihle inteligentní hlavonožci, přišli pouze omrknout současnou vyhrocenou (politickou) situaci na místní kabelovce resp. jak si stojí jejich americký soused za zdí, vzápětí však spíše na milostné hrátky s jiskřivou předehrou a možnou inspirací (popostrčením?) pro ústřední pár. Možná přišli ale pouze dotankovat. 75% zajímavý komentář (pro mě): JFL (14.04.2014)

Monsters, výrazně nízkorozpočtový celovečerní debut režiséra Garetha Edwardse, jsou patrně jednou z nejosobitějších romancí poslední doby, která je ovšem velmi sofistikovaně maskována mimikry sci-fi, a to tak, že dlouho není poznat, že o nějaké křížení žánrů vůbec jde. Postapokalyptický nádech asi nejvíce upomíná k Darabontově Mlze, jenže namísto bezvýchodnosti fatálního konce je celý příběh právě naopak o naději. Jestli je romantický prvek záměrně korigován, o to více vystupují do popředí různorodé významové přesahy - Monsters jednak alegoricky popisují neempatický vztah americké supervelmoci, obehnané neprostupnou zdí, k zemím třetího světa, interpretovat to však lze i jako americkou reflexi 11. září a následné uzavření se do sebe, posílení izolace a odříznutí od zbytku světa, tedy potenciálních agresorů a nepřátel, které jen zvyšuje paranoiu a akcentuje spirálu odcizení a nepochopení. Stavění zdí spouští ještě hlouběji sociální kotvu Američanů. A není náhodou, že jedním z křížených žánrů tohoto filmu je i road movie, neboť právě cestování a styk s jinými kulturami může onu sociální kotvu opět povytáhnout. Lakmusovým papírkem smyslu odříznutí se od zbytku světa jsou opakující se otázky ohledně pocitu bezpečí. Tvůrci naštěstí neservírují odpovědi divákovi polopatě, mnoho věcí zůstává nevyřčených a každý si může odpovědět sám, na jaké straně gigantické hraniční zdi je vlastně ne/bezpečno. Velmi silnou devizou snímku je pak naprosto čistě fungující chemie mezi dvěma hlavními představiteli, ta civilnost a uměřenost jejich projevů mi pomohla sžít se s osobitým přístupem britského self-made mana, který si celý film dělal doslova doma na koleně. V dnešní době a v podmínkách panujících napříč velkými kinematografiemi postup naprosto unikátní a neuvěřitelný. Stejně jako naprosto nepochopitelné podhodnocení tohoto originálního britského sci-fi filmu... (28.12.2012)

"Romeocas s Julií, chobotemzy šmírují." Překlad do pozemštiny: Romeo je Andrew, což je děsný vocas a neúspěšný sexuální loudil, Julie je Sam, celkem jedlá tatínkova holčička, která střídavě vrhá zasněné pohledy do kamery nebo vyčítavé na Andrewa. Ty první jí sluší, u druhých nevíme, jestli ji víc sere Andrewovo nešikovné sexuální harašení a nabídka umýt jí záda nebo fakt, že se na tak samozřejmou věc vůbec ptá, blbec, místo aby konal. Chobotemzy jsou otravné, přerostlé brokolice se světélkujícími chapadly, které výhružně vrčí na imigracechtivé Mexikánce, v řece prdí bublinky jako já ve vaně a sem tam sežerou nějakého komparzistu, pohříchu zcela mimo záběr kamery. KARANTENNÍ OKÉNKO: [][] Při pokusu o překonání gigantické zdi mezi USA a pařeništěm pro emzáky je nejtěžší: A) Nepoplést si strany! Odkud a kam se chci dostat a proč. B) Najít v nepřekonatelné zdi díru, ideálně o velikosti Pentagonu. C) Nepřerazit se o niekoľko desiatok tabúl "Infected Zone". D) Nepřerazit se při pokusech dostat se Sam do kalhotek. [][] Jen dva cudné pohledy na... MONSTRÓZNÍ zeď. Tvl, a nás málem lynčovali kvůli malinké zídce v Matiční. (10.04.2023)

Alternativní monster movie. Spoustu lidí tenhle film strašně zklame, to je naprosto jisté, něco divácky méně vděčného by se hledalo jen těžko. Zádrhel je totiž ten, že se v Monsters VŮBEC NIC neděje. Dvě postavy se prostě a jednoduše přesunou z místa A na místo B. Přes tohle se většinové publikum nebude schopno přenést. Vtip je samozřejmě v tom, že přesně tahle neakčnost dělá z Monsters něco ve sci-fi žánru naprosto unikátního, čímž pádem pak nevadí bídný rozpočet a slabší triky (vynikající triky - vzhledem k rozpočtu). Ono je to vlastně taková Cestománie - reportáž z "Infected Zone", kde vám každou chvíli nad hlavou přelétne helikoptéra, po zahradě přejde mimozemské chobotnice - ale nikdo to už vlastně ani moc neřeší, protože je to normální. Potom nevadí, že hrdinové nic nedělají, že nejsou ve středu akce (jako ti náhodní kolemjdoucí z jiných monster movies, kteří se vždy shodou náhod - nebo "shodou náhod" - podle toho, jak je šikovný scenárista - ocitnou v centru dění a zachrání své blízké / město / svět), protože žádná akce se kolem prostě neděje. A tak putují, rozhlíží se kolem sebe ... a divák se rozhlíží s nimi. Do toho připočtěte velice nadstandartní práci s hudbou a zvuky a dostanete nevšední sci-fi cestopis. Příčemž slovíčko "nevšední" je v té poslední větě hoodně zbytečné. Vypusťte z hlavy District 9, Cloverfield, The Mist i další snímky, které se na první pohled nabízí ke srovnání. Tohle je něco úplně jiného. (27.09.2010)