Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Československo-sovětský povídkový film se odehrává v posledních dnech druhé světové války, kdy obyvatelé vítají osvoboditelskou armádu a prožívají své drobné příběhy: unavený ruský generál si odpočine v domku venkovských rodičů a konfrontuje své válečné zážitky s naivním, a přesto „pravdivým“ chápáním čtyřletého chlapce Dušana. Česká učitelka Jana se sblíží s přitažlivým velitelem ženijní jednotky Rukavičkinem, ale nadějný milostný vztah hned v jeho zárodku zmaří tak banální okolnost, jakou je setřená školní tabule. Pan Novák se vrátí z koncentračního tábora, ale zjistí, že jeho byt na Malé Straně obsadil fanatický německý ostřelovač. V Praze vyjede první poválečná tramvaj. Mezi pasažéry je i ruský seržant, který v civilu tramvaje řídí… Snímek režiséra Stanislava Rostockého vznikl v roce 1959. Těžištěm vyprávění jsou nadčasové, jemně lyrické příběhy několika obyčejných lidí, mistrovsky zachycené s použitím zcela všedních detailů (jako klíčová rekvizita se objevuje např. vojenská čepice, školní křída apod.). Autor povídkové knihy Květnové hvězdy a scenárista filmu Ludvík Aškenazy zde dokonale zúročil svůj smysl pro ztvárnění silných emotivních prožitků prostřednictvím zdánlivě bezvýznamných drobností. (Česká televize)

(více)

Recenze (41)

Aelita 

všechny recenze uživatele

Nápis nad školní tabuli ve třídě, kde se poručík Rukavičkin setkal s učitelkou Janou, zní: "Pravda vítězí. Děkujeme Rudé armádě." Ano, jsou časy a časy. Vstup sovětských vojsk do Československa v roce 1945 byl vnímán jako osvobození, vstup vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 jako okupace. Situace a potřeby lidí vždy tvoří kontext, rámec vnímané události, který určuje i pojetí pravdy. Jsou tedy časy a situace a příslušné jim pravdy. Univerzální pravda je snad pro všechny časy a situace stejná - život bez utrpení - morálního či fyzického - je přece lepší. ___ Světlý film v duchu nadějných 60. let s celou řadou malých zdařilých drobností. ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Lehké příběhy jako radost z konce války, idealizovaná oslava osvoboditelů a zároveň trochu smutku z tolika zmařených životů. Kladem je, že to není komunistická agitka. Záporem je velká jednoduchost až romantická naivnost, popřípadě velká nevěrohodnost vyprávěných příběhů. V prvním příběhu pracovně velmi vytížený sovětský generál (Alexandr Chanov) se místo spánku věnuje malému zvědavému klučinovi Dušanovi (Michal Staninec). Přímo z něj srší nadšení z příjezdu rudých osvoboditelů. Ve druhém příběhu vzniká romantická chvilková láska mezi učitelkou Janou (Jana Brejchová) a poručíkem Rukavičkinem (Vjačeslav Tichonov), velitelem ženistů, Ve třetím příběhu přeživší osvětimský vězeň Novák (naprosto nevěrohodný Miloš Nedbal) zažívá bezmoc, když udatný tankista Aljoša (Leonid Bykov) za cenu ztráty vlastního života zneškodňuje německého zákeřného ostřelovače z Novákova původního bytu. Ve čtvrtém příběhu pak řidič tramvaje (František Kreuzmann) nechává na velké naléhání cestujících řídit svůj vůz hrdinného vojáka (Nikolaj Krjučkov), v civilu také tramvajáka. Další zajímavé postavy: Dušanovi ochotní rodiče (Jana Dítětová a Zdeněk Dítě), svědomitý řídící učitel (Ladislav Pešek), majitel domu (František Vnouček), kterého jako správného kapitalistu zajímal jen majetek, průvodčí v tramvaji (Otto Motyčka), a cestující v tramvaji (Marta Májová, Václav Trégl, Karel Effa a Jiřina Bohdalová). ()

Reklama

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Popravdě, čekal jsem mnohem horší film jako úlitbu režimu a propagandistický kousek, který má zvýšit vadnoucí popularitu našeho sovětského vzoru. Zatímco jiné filmy z tohohle období, na které člověk vzpomíná s nostalgií, obvykle při novém zhlédnutí přinesou zklamání, tohle bylo snesitelné a s ohledem na dobu vzniku ještě dnes funkční. Pochopitelně tempo dnešních snímků je mnohem vyšší, taky některé detaily skřípou - takovému Miloši Nedbalovi bych nevěřil ani šest měsíců v Osvětimi, natož pak šestiletou anabázi po nacistických lágrech. Na druhou stranu kvalitní literární předloha Ludvíka Aškenázyho se nezapře a lyrická atmosféra filmu vytváří kontrast k dnešním užvaněným nevýrazným žánrovým snímkům. Celkový dojem: 50 %. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Pro mne jednoznačně šok. DVD jsem zakoupil v Levných knihách, které jej vydaly ve své edici - Filmy patří lidu. Z této edice jsem již viděl nejeden ,,skvost" z padesátých let a proto jsem od tohoto snímku čekal prosovětskou agitku na téma osvobození. Už jen ten název - Májové hvězdy... Nastalo však milé překvapení. Snímek je složen ze čtyř povídek, které se sebou nesouvisí, ale jsou velmi nenuceně propojeny, takže tvoří celistvý příběh. Již u té první jsem se podivoval nad zručným vykreslením postav a tím, že jsem se nechal dojmout. Druhý příběh s Janou Brejchovou mi definitivně otevřel oči a já jsem pochopil, že májové hvězdy jsou o něčem jiném než jsem čekal... Prakticky je zde obsaženo vše. První povídka je dojemná, druhá romanticko - poetická, třetí s dávkou napětí a čtvrtá vtipná. Seděla mi příjemně zvolená hudba i kupodivu sympatičtí ruští herci.... Zkrátka, jsem ohromen. Nenechte se zmást tupým popisem obsahu, který navíc proti všem zvyklostem řadu point vyzradí.... Ano. Jistě by se dalo filmu lecos vytknout - rudoarmějci vždy ve vyžehlených a čistých uniformách, poválečné tatrovky v úvodních záběrech na projíždějící kolony Rudé armády atd.. Navíc film měl asi hlavně sloužit k utužení přátelství mezi ČSSR a SSSR.... Vezmu - li to ale z té lidské stránky, tak jak na mne snímek zapůsobil, nemohu jinak než dát poctivé 4 rudé hvězdy! Ten film je opravdu o májových hvězdách, jen to -m- je malé. * * * * ()

Historik 

všechny recenze uživatele

Možná s hodnocením trochu přestřeluju, protože film má své mouchy (zejména trochu vlažné tempo, nebo figura, kterou hraje Miloš Nedbal. Tomu lze těžko věřit, že se vrací po pěti letech z koncentráku, leda že by tam dělal kápa). Ale jinak je to velmi příjemný lidský film s řadou roztomilých scén. Rozhodně je to svým způsobem zjevení mezi "válečnými" filmy. ()

Galerie (10)

Zajímavosti (5)

  • Natáčanie filmu prebiehalo v Prahe a v obci Břehyně. (dyfur)
  • Ruský voják „stalinského“ vzezření v poslední povídce je příslušníkem jednotek NKVD (Narodnyj komissariat vnutrennich děl), za války zodpovědných za zabezpečení týlu (včetně prevence ústupu sovětských vojáků). NKVD prováděl masové zatýkání, deportace a popravy a byl předchůdcem KGB. (Všežrout)
  • Natáčelo se také v Mladé Boleslavi, obci Bezděz a Doksech. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno