Take This Waltz

Vo filme ,,Take the Waltz" sedí na režisérskej stoličke Sarah Polleyová, ktorá vytvára farebný portrét vášne (alebo jej nedostatku) vo vzťahoch. Jej film je doslova pestrý. Scény, kostýmy a miesta sú svetlé, čo je pre zmenu príjemný pohľad. Navyše film sa odohrá v Kanade, ktorá nie je známa ako jedna z najpestrejších krajín, ale ,,Take the Waltz" môže zmeniť váš názor vďaka režisérke a jej láske k tejto krajine. Emocionálna pravdivosť a úprimnosť mi umožňuje odpustiť veľa nedostatkov filmu. 8/10 (10.11.2017)

Nenápadný pokračovatel Blue Valentine. Ano, vypadá to jako červená knihovna (kamera hýří barvami), ale ve finále zasazuje těžkou ránu pod pás. Nové se změní ve staré a žádný jediný správný krok, který by vše vyřešil, neexistuje. Těžká deziluze. Jak se tu zmiňuje v komentářích slovo hořkosladké - to je asi to nejlepší vystižení filmu. (11.11.2012)

Film, který má fantastickou atmosféru. Jenom mi připadá, že všechny postavy jsou mentálně, způsobem života a postojem ke svým blízkým tak nějak na úrovni středoškolských študáků. Jako kdyby doposud neměli důvod dospět. Takže pro mě možná i nostalgický návrat do mládí. A ještě mi k tomu zpívá Leonard Cohen... (23.07.2023)

Pomalu plynoucí film s takovou bohémskou atmosférou pastelovými barvami a hořkosladkým příběhem. Na jednu stranu to bylo zajímavé, na druhou stranu to šlo naprosto mimo mě, protože jsem nebyla schopná se ztotožnit nebo pochopit ani jednu z postav. Možná to bylo i proto, že navzdory tomu, že hlavním motivem filmu byl život, (nebo aspoň jeho část) tak postavy nebyly na můj vkus úplně jasně vyvedené/vysvětlené..takže to tak nějak pokulhávalo. Možné je ale i to, že postavy byly opravdu tak "podivné" jak se zdá na první pohled a já nebyla jen schopná to pochopit... Další věc byla na můj vkus příliš dlouhá stopáž, prostě bylo vše zbytečně natáhlé a obsah se tím hodně rozpliz.V druhé půlce jsem se místy nudila a doufala jsem že se snad stane něco...cokoli dalšího...nestalo se. Abych shrnula to pozitivní, tak to je atmosféra snímku, hudba a herci- to je tak ono...Jednou mi to stačilo. Za mě je hodnocení kdesi mezi 3 a 2 hvězdičkami. Průměr. (10.08.2015)

Oceňuju, že ty nejdůležitější chvíle jsou podány bez řečí jen hereckými výkony. Tolik scén, kdy se nálada z čirého optimismu přelévá do skepse a zpět, až se motá hlava (myšleno kladně). Z filmu je možno si odnést několikero poznatků a závěrů - které jdou i proti sobě - ale ani v životě nemáte nic černobíle. (30.05.2012)