Snadný prachy

Velké překvapení. Zvlášť proto, že zrovna od Švédů jsem podobnou pálku nečekal. Musím říct, že současný trend naturalistických krimithrillerů z prostředí imigrantů či o střetu dvou (sub)kultur/podsvětí (měkkosrdcatého západu a drsného Balkánu, potažmo Blízkého východu) se mi moc zamlouvá, viz též À bout portant, ale třeba i Taken. (31.07.2011)

Uf, takhle syrový kriminálky uměj jenom Angláni a Švédové. Vlastně si nepamatuju žádnej švédskej film, kterej bych si kdy dal do škatulky "blbej". I tady se to hemží různejma národnostma a jazykama od Švédů, přes Srby až po jihoameričany a zase se všechno točí kolem koksu a prachů. Namyšlenej zchudlej hejsek se proto připlete ke špatný straně, aby moh machrovat před svejma prachatejma kamarádíčkama. Ale to ještě neví, že tam to jde snadno, ale ven už podstatně hůř. Filmu nemam co vytknout-postavy super, kamera taky, napětí až do konce. Vlastně jo-Dejan Cukic dostal strašně málo prostoru. (17.06.2011)

Úkaz metrosexuálního "klučinu" při preměně v rasistického chlapa. Na počátku byl on, student ekonomické fakulty někde ve Švédském království, kde vládne fitness trenér. Kluk ze skromných poměrů se snaží zapadnout do vyšších kruhů, přivydělává si jako taxikář (jak mafie, že?), čeká na svou šanci, která se jak jinak naskytne a mladík se rychlostí zvuku (ne světla) dostává do "vyšších kruhů", kde nestačí koulet očima. Joel Kinnaman je sympaťák, i když gay, v roli přemýšlejícího studenta vydělá balík, který jak by se na první pohled zdálo, není lehké dostat na svůj účet. Neskončí to tak jak všichni glosatoři a hoši od milice čekají... sám jsem se nestačil divit a po dlouhém čase film, ktery mě opravdu vtáhl. Kdo by to byl řekl do těch seveřanů. 8/10 (18.06.2011)

Neláká mne vymetání snobských večírků a tak na své případné podnikání s kokainem nebudu žádat eurodotace, chudým ho nechám za dumpingové ceny a do škol ho dodám zcela grátis. Jsem zkrátka charakter a hodlám se dožít vyššího věku než švédští obchodníci arabského, srbského či albánského původu. Moc dobře jsem se s nimi totiž necítil, zábavy jsem si taky příliš neužil a nepotkal jsem jedinou sympatickou postavu. Takže, kdyby všechny postavy tohoto snímku v závěru zemřely, tak bych přidal hvězdu za happy end, ale to se, bohužel, nestalo, takže tři jsou tak akorát. (22.07.2014)

O filmu se hodně pěje a to mu škodí. když jsem k filmu zasedl, čekal jsem pecku nehorázných rozměrů (no špatně nastavené očekávání...) a ono P R D. Film má dvě poloviny. Tu první kde se "rozdávají" karty a pak tu druhou. To jsou už vyložené karty na stole a celkový dojem filmu se začíná měnit. První polovina totiž díky rozkrývání ústředních postav má své kouzlo v objevování "co jsou zač". Ne že by to byla úplně pecka (je to sem tam nuda a zmatek), ale pozornost to udrží. Ta druhá je jako facka. myslím tím jasná jak facka. Po tom co víme kdo je kdo a co je zač je do puntíku jasné kam se děj bude sunout dál. Je tak čitelný (a tím otravně nudný) až hanba. Bude to znít asi přehnaně, ale já v celém konceptu cítil Bony a klid. Tu nechutně křečovitou snahu hrát si na trapné "dobro vítězí" a "bude po zásluze potrestán" (a na to zdůrazňování jak velké ryby utečou a malé to odnesou). Kecy. Co na mě zapůsobilo dobře byl neortodoxní přístup k jazyku. Díky tomu, že se děj míchá jednou národností za druhou, míchají se i jazyky a to působí (alespoň na mě) sakra dobře. Mám to prostě rád. Další pokračování jsem ještě neviděl, ale už jen to že existují znamená že kasička cinkala a lidi na to koukaj. Co na to já uvidíme... (01.07.2014)