Jiří z Poděbrad

Respektovaný panovník, který v mnohém předběhl svou dobu i tím, že chtěl vytvořit středověké "společenství národů". Sám, jakoby ztracen uprostřed bitevní vřavy, hledí udivenýma očima na krveprolití kolem sebe. Tady, u Lipan, v nedělním odpoledni 30. května 1434, vstoupil poprvé na scénu velkých dějin dědic rozsáhlých statků v Čechách i na Moravě, který nedávno dovršil čtrnáct let. Podle soudobých představ vhodný věk pro první bitvu. Jiřího Poděbradského poznamenala lipanská zkušenost na celý život. Vojenskému řešení politických i náboženských sporů se snažil vyhýbat a raději volil diplomatické prostředky. Rozhodnost mu ale nechyběla. V případě nutnosti neváhal zdvihnout meč. České království se už poněkolikáté ocitlo na prahu panovnické krize. Jiří byl zvolen v r. 1458 českým králem, který budil respekt. Od začátku své vlády se musel vyrovnávat s obtížným mezinárodně politickým postavením – výraznou většinou učené Evropy i domácími odpůrci (především z vedlejších zemí Koruny české a z německých měst Moravy) byl považován za husitského kacíře a povýšence nízkého původu (dokonce prý nemanželského), který se zmocnil panovnického trůnu neprávem. Jeho převratné a v mnohém svou dobu předbíhající myšlenky nakonec nenašly pochopení. Pořad, který je věnován jedné z největších postav našich dějin, není jen opakováním známých událostí a dat. Zamýšlí se nad významem, který měl český panovník v evropském kontextu a uvádí na pravou míru řadu interpretací historie. (oficiální text distributora)