O království z nudlí a štěstí bez konce

Krize české televizní pohádky po roce 1989 se v této televizní novince ukázala v úplné nahotě, každopádně alespoň nápad s rozhlasovým pohádkovým vysíláním a nudlovými novinami je originální a docela příjemný. Ovšem k uzoufání nevtipný pitvořící se Tomáš Matonoha a jeho příšerný herecký výkon v roli italského prince Burizona zazdil vše naprosto spolehlivě a dokonale, stejně jako herecké výkony většiny neznámých hereckých greenhornů. Proč se ovšem zahazuje Jiří Lábus či Jiří Ornest v takovémhle pohádkovém braku, to mi zůstává skutečnou záhadou... (26.12.2009)

Táhne se to jak turecký med, ale ten je aspoň sladký. Opět chybí umění zkratky, než se tam k něčemu dostanou, můžete si jít udělat kafe. Kánon pokulhává, ale to by bylo na delší povídání. Podle mne volba pana Zadražila nebyla šťastná: jednak hereckými dispozicemi, jednak je k princezně trochu přestárlý (a co ten účes?). Matonohovo pojetí Itala je přežité a působí spíš jako estráda (samo o sobě není špatné, ale prostě mi sem nepásne). Klimbající diváky vzbudí až Jitka Ježková, která v poslední třetině rázně vběhne do děje a vše postaví na správnou kolej (řečeno po cimrmanovsku). Jo, a ještě něco: vždycky, když je v pohádce rozhlasové či televizní vysílání, případně různé výjevy na část obrazovky, nevěstí to nic dobrého kvalitou (snad s výjimkou Ladových pohádek). Pochvala rozhodně za kostýmy, výpravu, princezninu nepravidelnou korunku a Branne a Ježkové, které tu pohádku dost zachránily. Sympatičtí Hampl a Valenta. (07.01.2019)

Překvapivě to nebylo tak hrozné. Nechápu, proč do všech nových pohádek cpou pitomé písničky s hroznými texty (zvlášť, když hlavní představitelé zpívat neumí), také pohádkový rozhlas/zprávy byl kapku mimo. Ale to je jediná závažná výtka. Vzhledem k tomu, že jsem nedávno viděla Fišpánská jablíčka a vím, jaké pohádkové hrůzy se u nás poslední dobou točí, musím konstatovat, že Králoství z nudlí je ještě na svátek. (28.10.2010)

Tak je to sračka, no. Lábus definitivně prokazuje (každému, komu to nebylo jasné) že je nejhorší (ne)herec všech dob, Matonoha zas předvádí své pitvoření a jasně dokládá, jakej je to přeceňovanej moula z regionálního divadla. A příběh jako takovej stojí za hovno, co si budeme povídat. Jedna * za Teresku (kdy si na ČSFD konečně někdo uvědomí, že se nejmenuje Tereza?). (02.05.2011)

Pohádka od stejného režiséra, co rok předem natočil velmi slušnou a pěknou pohádku O bílé paní. Působí podobným dojmem - tedy pohodou, solidními hereckými projevy, sice provaženým, ale stále slušným scénářem. Bohužel naprosto tragické jsou písničky, které snad (aspoň doufám) nebyly myšleny vážně. Jejich texty jsou zcela hloupé, ale tím se mělo asi ukázat, jak je hloupé celé Království z nudlí. Budiž. Ale ta melodie a zpěvecký projev - hrůza. Jinak ale pohádka, která se povedla na poměry ČT mírně nadprůměně. Natáčeno na zámku ve Vrchotových Janovicích. Hudba: Miroslav Kořínek (23.07.2013)