Maškaráda čili Fantom Opery

Spolu se Slouhou dvou pánů asi nejlepší divadlo v TV co jsem kdy viděl. Zdá se mi, že jsem Prachetovy konečně přišel na chuť a hodlám číst a číst a číst, protože pokud vím, tak toho už moc z filmů není co k vidění. Moje oblíbená postava SMRŤ se zde sice moc nevyskytoval a nebyl tak dokonale ztvárněn jako ve filmu, ale ostatní hlavní role to vynahradili dostatečně. Od začátku dokonce sem se usmíval a prostě ty vtípky tak akorát, byly vtipné, ale ne podbízivé ani přehnané. A konečné rozuzlení stalo taky za to. Prostě bomba. (26.12.2009)

Jako u každé adaptace Pratchettovi knihy, ať už filmové či divadelní, musím zopakovat, že to bylo fajn, ale že si představuji Zeměplochu úplně jinak. Tudíž nemůžu dát maximální hodnocení. Tady jsem si navíc vcelku pamatoval děj z knihy a tím se vytrácelo napětí příběhu. Samotná opera a její prostředí mě taky moc nebaví a místy to bylo utahané. Nebylo to sice úplně špatné, ale pokud někdo chce divadelní adaptaci Partchetta zkusit, raději doporučím Soudné sestry od stejného souboru. (14.07.2020)

Maškaráda je skvělá hra, pokud máte rádi Terryho Pratchetta. Bavíte se spoustou narážek, užíváte si známé postavy z Lancre i Ankh-Morporku a obzvláště závěr je vskutku... famózní. Divadlo v Dlouhé má jedinou smůlu, před jejich záznamem jsem hru viděla na vlastní oči v divadle Antonína Dvořáka v Ostravě a přestože nechci nikterak nadržovat košili před kabátem, tady se mi více líbila ostravská verze. Daleko více vtáhli diváka do děje, v druhé půli herci probíhali při honičce za Duchem hodněkrát přízemím přímo mezi diváky (ne, vůbec nebylo vtipné, když si ve stejný moment nějaká babička vzpomněla, že půjde na wc a střetla se s nimi :D). Ostravská verze také daleko více vytěžila z postav městské Hlídky, měli více prostoru a ten, jak známo, troll Navážka potřebuje. Zkrátka a dobře, v Dlouhé vede bábi Zlopočasná a Sardelli a pak rozhovor s Janem Kantůrkem v pauze. (12.01.2020)

Knižní předlohu jsem četl několikrát, a tak jsem byl poměrně zvědavý, jak se vyvede tato divadelní adaptace. A po poměrně utahaném začátku, jsem se výborně bavil skoro celé tři hodiny, co představení trvá. Možná jen že pro nepratchettovce můžou být nějaké dějové zkratky poněkud těžké k orientaci, také některé vtipy vyzní jen ve srovnání s předlohou, ale jinak musím Divadlu v Dlouhé pogratulovat ke zdařilé a věrné inscenaci. (02.01.2010)

Divadlo v Dlouhé si adaptacemi Pratchetta získává můj obdiv... Smrť, i když tentokrát téměř bez prostoru, opět vynikající (ne nadarmo o přestávce pan Kantůrek mluvil o "Smrťofilech... Řekl bych, že i u nás jich bude dost)... Táborského herectví mi k srdci nepřirostlo, ale špatné zde rozhodně není... Vondráček jako Sardelli se svými "operními kreacemi" a výborně přetaženou teatrálností (a samozřejmě se závěrečným Chrchly, chrchly... Chcíp, chcíp) většinou strhává pozornost na sebe... Nehodlám srovnávat se Soudnými sestrami, protože sám nevím, na kterou stranu se přiklonit... Takže samostatně - myslím, že Sir Pratchett může být zase maximálně spokojen... (tentokrát si sice nejspíš neodnesl kašpárka, ale to snad ničemu nevadí...) (11.01.2010)