Wildlife

"Wildlife" na mňa asi nezapôsobil tak, ako som čakal, že sa stane. Osobne ma film dosť nudil. Mal som pocit, že sme sa často točili v kruhoch a spolu so skvelými hercami akosi nemal film dostatočný drive na to, aby ma dokázal nejako zaujať. Carey Mulligan a Jake Gyllenhaal sú dobrí a v prvých scénkach pôsobia celkom ako dobrá dvojica, no potom sa všetko zmení a veci naberú celkom iný spád a posunú sa úplne iným smerom. A v centre toho všetkého stojí Ed Oxenbould. A musím povedať, že je pre mňa najlepším elementom film. Je skvelý. Okrem toho mám pocit, že zo všetkých postáv je najviac dospelý, má dobré názory a záleží mu na veciach, na ktorých by malo záležať rovnako aj jeho rodičom. Čakal som celý čas kedy príde ten moment aby ma moment zahákol, ale nestalo sa. Nebavilo ma to sledovať, nudil som sa a nebyť Eda Oxenboulda, asi by som to ani nedopozeral. Myslím si, že je výstižné ohodnotiť tento film ako "eh". Ale na druhú stranu vidím, že iní ľudia si v tom niečo našli a rovnako aj kritici. Vizuálne je to dobre spracované, začiatok 60-tych rokov funguje, je tu pár scénok, ktoré sú zaujímavé, no jednanie hlavných hrdinov ma občas trošku otravovalo. Som rád, že som film videl, nemyslím si, že by som sa k nemu vrátil. Hodnotenie: C+ (07.01.2019)

Wildlife jsem chtěla vidět ze dvou důvodů. První je ten, že jsem sběratelka viděných filmů s Jakem Gyllenhaalem a druhý, že jsem se chtěla přesvědčit, jestli je Paul Dano stejně dobrým režisérem jako hercem, protože moje obliba v jeho osobu poslední dobou poněkud stoupla. Na debut dobrá práce, jako taková sonda osudu jedné americké rodiny, kde má hlavní slovo suverénní matka, kterou ztvárnila Carey Mulligan, kterou zase na druhou stranu moc nevyhledávám, ovšem tomuto snímku vládla hlavně ona a její herecký výkon. I Ed Oxenbould předvedl zase skvělou práci a věřím, že tohohle kluka ještě párkrát uvidíme. Scenáristicky tento film jako celek působí sice trochu obyčejně a všedně, ale koukalo se na to fajn. KVIFF 2018 (13.08.2018)

Paul Danovi sa so Zoe Kazan podaril celkom slušný scenár - jednoduché, no veľavravné. A čo je hlavné, herci svoje emócie zvládli zahrať výborne. Ten chalan si ma dokázal získať, klobúk dole s akou gráciou zvládal tak náročnú situáciu - nemá ti kto pomôcť, pomôž si sám. A vždy sa všetko vyrieši... Lepšie ako hystericky prskať svoje emócie na všetky strany - z tohto pohľadu veľmi reálne, pričom s niečím takýmto sa aj plne stotožňujem. Tiež sa mi páčila výborná retro atmosféra - Paul Dano si dal veru záležať. Veľmi milé prekvapenie, nečakal som nič, a dostal som tak veľa. Výrazne podhodnotené, povedal by som. Silný nadpriemer. 85/100 (08.02.2019)

Tenhle rozpad rodiny očima čtrnáctiletého syna je vynikající studií vývoje dvou lidí, kteří si byli velmi blízko a postupně se vzdalují, a jejich syna, který musí pochopit, že život je ne vždy to, co bychom chtěli. Dlouhé detailní záběry do tváří herců beze slov, stejně jako záběry do pusté krajiny jsou dokonalým koloritem k ději a dělají z filmu výjimečný zážitek, který rozhodně stojí za pozornost. Režisér si s filmem pohrál a evidentně věděl, čeho chce docílit, a já přesně takovéto americké nezávislé filmy miluji, byť se může zdát, že příběh je vlastně hodně jednoduchý a byl tu ztvárněný už na mnoho různých způsobů. Jediné, co bych filmu vytknul, že občas působí až příliš rozvlekle, ale chápu, že režisér měl nějakou vizi, které se držel. Takovýto film samozřejmě ale musí doplnit i herecké výkony, a ty v tomto případě byly skvělé, obzvláště mě potěšilo vidět zase jednou na plátně Jakea Gylenhaala, pro kterého mám jakousi slabost. Myslím, že mé zakončení košického festivalu se povedlo a nebudu lhát, že s komentářem k poslednímu festivalovému filmu se mi před očima míhají vzpomínky, zážitky i emoce, kterých jsem za těch 9 dní zde strávených přímo přesycen. Dovolíte-li krátkou odbočku od filmu, bude se mi stýskat po mém ČSFD kolegovi Enšpíglovi, se kterým jsem celý festival prožil a bylo mi ctí jej poznat, po místních lidech, prostředí i celkové architektuře, která je v Košicích skvělá, po celém festivalu. Tenhle festival má své úžasné kouzlo a duši a bylo mi ctí stát se jeho součástí. A stejně jako symbolicky končí film Wildlife společným vyfocením ústřední rodinné trojice, stejně tak i já ve svých myšlenkách tvořím psaním tohoto komentu poslední fotku, kterou odkládám do alba ve své hlavě, které už navždy zůstane mou součástí. Děkuji a třeba někdy znovu v Košicích na viděnou. [27. Art Film Fest Košice] (23.06.2019)

Paul Dano se dal na režisérskou dráhu a se svým debutem představil malý, komorní film, ze kterého je hodně cítit nějaká ta rodinná tragédie a osobní zpověď. Nebylo to špatný, ale více mě zajímala vizuální stránka prostředí Montany, která v některých záběrech vypadala epicky. A to včetně momentů, kde synátor kouká na hořící masu lesa. To zároveň byla asi nejsilnější scéna celého filmu. Přírody mi bylo více líto, než samotného vztahu Carey Mulligan a Jakea Gyllenhaala. Blbý je, že příběh byl o rozpadající se rodinně a úplně ne o přírodě. Carey a Jake nicméně ve svých rolích nebyli zlí a tak si film zaslouží solidní tři fíky. Zajímavá, ale ničím se odlišující nezávislá americká filmařina. (11.09.2019)