Jiná žena

Až v poslední půlhodince jsem zahlédl ono kýžené gró celého filmu, ale to už bylo jaksi pozdě, protože první hodina mě téměř uspala. Nabízí se srovnání s jiným, ne nepodobným Woodyho filmem Zaří, který má sice hodnocení nižší, ale mě přišel o poznání lepší. Oba snímky stojí na sebeuvědomění a vnitřních psychických pochodech postav. V Září se na první pohled vlastně nic neděje, což je ale správně - ono ticho po pěšině vlastně nastoluje to správné prostředí pro dokonalé vykreslení nejniternějších pocitů. V Jiné ženě se toho pro změnu děje celkem dost a nějaké vykreslování pak ustupuje ději, který nemá žádný směr a jednoduše nudí. A ač byla Gena Rowlands opravdu skvělá a snažila se sebevíc, na více než tři hvězdy to zkrátka nestačí. (27.07.2012)

To jsem nečekal, že v tom zbytečku Woodyho filmografie, který jsem zatím neviděl, ještě můžu narazit na takovouhle perlu. Lahůdkově propracovaná struktura vypravování (tentokrát ryze subjektivního – tohle není žádná chladná pitva vztahů několika rovnocenných pěšáků) s mým oblíbeným prolínáním skutečnosti, snů a představ a hlavně s originálně vystavěnou postavou Hope, která funguje napůl jako skutečný člověk a napůl jako symbolická projekce potlačovaných osobnostních rysů postavy hlavní; ty rozostřené hranice příjemně šimrají představivost. Z Woodyho volné trilogie psychodramat je tohle formálně nejdotaženější a zároveň nejstravitelnější a nejmíň pochmurné, málem optimistické. A tradičně skvěle navybíraná hudba („Taková opravdová,“ řekla k tomu má dobrá žena). A Klimtův obraz a vůbec výtvarno. A hraje v tom můj oblíbenec Gene Hackman. (12.09.2011)

Jo tak tohle je jina kava nez Zari a Interiery. Pribeh sice zase resi vztahy, praci a podobne, ale cely je to podany takovou zajimavou formou, ale nutno uznat, ze jsem se v deji misty ztracel, protoze je podanej fakt docela kosate. Jinak herci hrajou perfektne, ale nikdo tu vylozene nevicniva. Celkove povedeny drama a jakoze mam rad spis Woodyho komedie, tohle me fakt zaujalo. Navic delka 75 minut utece jako nic. (07.02.2009)

Tak trochu Allenovy Lesní jahody, aspoň mně je to dost připomínalo... A musím říct, že se Jiná žena povedla, jen Victor Sjöström byl krapet lepším Isakem Borgem, než Gena Rowlands Marion Postovou. Hlavní rozdíl však vidím v tom, že Jiné ženě chyběla určitá laskavost Lesních jahod. Přesto výbornej film... (07.05.2007)

Podívala jsem se vedle na manžela a bylo to, jako by byl úplně cizí osoba. Tak jsem rozsvítila světla, vzbudila ho a poprosila, aby mě objal. A až po dlouhém čase jsem se znovu uklidnila. Ale v jednu chvíli předtím to bylo, jako když se otevřela opona a já se viděla v jasných barvách. Z toho, co jsem viděla, jsem měla strach. Některé scény dokážou člověka rozložit a porozhlédnout se v jeho nejniternějším já. S Allenovou brilantní ženskou studií nebudou mít mužští diváci žádné problémy. Woody po vzoru svého veleoblíbence Bergmana nechal působit jednu výraznou ženskou postavu na druhou a pohrál si s metaforami. Hope (postava Mii Farrow je jménem představena až v titulcích) totiž Marion provádí po důležitých místech, na kterých si má uvědomit stěžejní okamžiky svého života a pokusit se zjistit jeho smysl. Film, který diváka dokáže nahlodat natolik, že si ani nejbližšími lidmi není zcela jistý. (13.05.2007)