Reklama

Reklama

VOD (1)

Pyšné Francii zazpíval parodii Marseillaisy v rytmu reggae, v přímém přenosu si zapaloval cigarety bankovkami, svedl sex-symbol Brigitte Bardot v dobách její největší slávy, jeho duet s Jane Birkin “Je t'aime... moi non plus“ odmítli hrát v několika zemích kvůli obscénnímu textu. Serge Gainsbourg byl provokatér a skandalista stejně jako skvělý hudebník a umělec. V porovnání s jeho životem jsou všichni pověstní rebelové 20. století jen vzteklé děti. Koho urazil a svedl, jaké hity nesou jeho rukopis a kam až sahalo jeho charizma ukáže film Gainsbourg, který je stejně zábavný a bouřlivý jako celý Gainsbourgův život. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (3)

Trailer

Recenze (137)

dobytek 

všechny recenze uživatele

Jméno Serge Gainsbourg jsem znal hlavně v souvislosti s France Gall, pro kterou v 60. letech skládal písničky. Nějak jsem byl přesvědčenej, že jeho největší sláva je spojená právě s France Gall a hlavně s písničkou Les sucettes (Lízátka), což je v podstatě písnička o kouření ptáka. Tady je to ještě podaný tak, že to snad zpívala, aby nasrala svýho otce (nebo něco v tom smyslu). Naopak France Gall potom i po letech tvrdila, že jako slušně vychovaná lolitka v těch cca 17 letech opravdu myslela, že to je naprosto nevinná písnička o lízátkách. A když se potom dozvěděla, že tim bylo myšleno něco jinýho, tak se strašně styděla a odmítala tu písničku dál zpívat. No byl jsem docela překvapenej, že tohle období yé-yé popu se ve filmu odbyde asi tak za 3 minuty. Ostatní tvorba Serge Gainsbourga mi celkem nic neřiká, takže jsem se dost nudil. Nečekal bych, že se dá natočit tak nudnej film o životě chlápka, kterej mnohokrát šokoval Francii a mimo jiné taky šukal Brigitte Bardot. ()

Hafran 

všechny recenze uživatele

Na životopisný, polodokumentární film neuvěřitelně silný výkon. Život jedné z největších francouzských ikon je podán velmi romanticky a subjektivně, díky tomu ale vzniká o to lepší film. Herecké výkony všech představitelů jsou na tenhle typ filmů opravdu dechberoucí. Škoda příliš nadsazené stopáže, která na konci ztrácí dech - I ke konci se stále jedná o sled vynikajících, silných scén, avšak režijní jednota se silně rozpadá. Stále však jeden z nejlepších biografických filmů za dlouhou dobu. Zvláště při srovnání třeba s biografickým filmem Serpahine, kde hraje stejná herečka Yolande Moreau. ()

Reklama

rockwoman 

všechny recenze uživatele

Serge Gainsbourg pro mě není neznámý stejně jako Jane Birkin, oba je mám ráda a při sledování společných scén jejich hereckých představitelů jsem ani nedutala. Jak Eric tak Lucy Gordon naprosto dokonale zvládli jejich gesta zvláště pak scéna ve vaně byla nádherná. Vlastně jsem po celou dobu měla pocit, že sleduji skutečného Serge a ne jeho hereckého představitele.Ta podoba byla vážně neuvěřitelná! Eric Elmosnino v hlavní roli naprosto excelentně ztvárnil toho krásně šíleného bohéma, požitkáře, rebela, miláčka nejen Francie. Za sebe mohu říci, nebyla jsem zklamaná. Zajímavý náčrt ze života umělce, který byl jedněma nenáviděn a druhýma zbožňován. ()

sharky 

všechny recenze uživatele

85% Skoro se mi chce zvolat bravo. Nemit to utahany utrzkovity finale (precejenom 130 minut je hodne), dal bych i pet. O SG jsem sice nikdy neslysel, ale poznal jsem par povedomych pisnicek a bezpochyby to byl zajimavej chlapek. Jeho zivotopis je plny bizardinich postav skoro, jako by ho vypravel Edward Bloom. Tentokrat to sice nema Burtonovu poetiku, ale za to je reziserem autor komixu a to vytvarne citeni je v tom znat, navic Francouzi tyhle naladovy hudebni retorfilmy umi vyborne (Pariz 36, Edith Piaf). Scena s BB u piana je dokonala. PS: Hledal jsem Sergovu fotku a furt jsem myslel, ze nachazim jen fotky hlavniho predstavitele, nez mi doslo, ze to jen autori castingu odvedli bezchybnou praci, ti dva jsou si k nerozeznani podobni. ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Lucien Ginsburg, neboli Serge Gainsbourg, byl výraznou personou francouzského uměleckého světa. Do mého podvědomí se dostal již před lety na základě své vlastní osobité hudební tvorby a otevřených textů věčného rebela a společenského provokatéra. Jeho bouřlivé bohémství nenechávalo nikoho chladným, jeho způsob přitahoval, podmaňoval a rozeštvával. I dnes je jeho aura a odkaz lákavým zbožím, se kterým chtějí ostatní zaujmout, či vzdát originálnímu umělci zasloužený hold. Joann Sfar dokázal zachytit rozpolcenou duši, která se dříve, nebo později snaží uniknout ze sevření a objetí, byť milovaného a nezištného. Film má svůj originální styl, se kterým se provádí až freudovská psychoanalýza svérázného umělce. Ústřední postavou životopisného příběhu je Lucien Ginsburg alias Serge Gainsbourg (velmi dobrý Eric Elmosnino, jako malý pozoruhodný Kacey Mottet Klein) a jeho neobvyklá individuální cesta životem a uměleckým světem již od útlého mládí. Bez předsudků a přetvářky, bez strachu a prospěchářství. Po překonání posledního zbytku ostýchavé zdrženlivosti se mu otevírá svět bez hranic. Mince a život ovšem mají dvě odvrácené strany a otvírají těžkou kovovou petlici vrat rozpolcené duše v osvobozujících omamných bouřích a sebevědomého skandalizování. Sebedestruktivně a upřímně. Není to ovšem zapšklá provokace, nýbrž odhození všech masek standardizovaného společenského chování a přijímání života. Hlavní ženskou postavou je Lucienova životní partnerka a obletovaná atraktivní herečka Jane Birkin (šarmantní Lucy Gordon) v bezprostřednosti, okouzlení i konečném zklamání. Pozoruhodnou postavou je La Gueule - Ksicht (zajímavý Doug Jones s hlasem Erica Elmosnina, jako malý Montse Ribé) v jedinečné metafoře Lucienova vnitřního hlasu dychtivé a dekadentní rozbouřenosti, která nenasytně nabírá rozkoše, rozhazuje je vůkol a ničí vybudované symboly. Zvláštní kategorií jsou ženy, které podléhali neodbytnému šarmu rozháraného života: nenaplněná francouzská herecká hvězda Brigitte Bardot (elegantní Laetitia Casta), trpící a ostražitá první manželka Lise Levitzky (velmi zajímavá Deborah Grall), vytažená růže z popela a poslední umělcova manželka Bambou alias Caroline von Paulus (zajímavá Mylène Jampanoï), sebevědomá oblíbená šansoniérka Juliette Gréco (půvabná Anna Mouglalis), či modelka z malířské akademie (pozoruhodná Ophélia Kolb). Z dalších rolí: slavná zpěvačka v odkvětu Fréhel (zajímavá Yolande Moreau), nevyzrálá zpěvačka France Gall (křehká Sara Forestier), přísný i nadšený otec Joseph Ginsburg (dobrý Razvan Vasilescu), starostlivá matka Olga Ginsburg (elegantní Dinara Drukarova), významný a extravagantní francouzský hudební skladatel a kritik Boris Vian (příjemný Philippe Katerine), či odvážný hudební producent (Claude Chabrol). Film se záměrně přehrabuje ve skandálních situacích, libuje si v nich a provokuje. Celková forma v osobitém autorském stylu sugestivním způsobem zasvěcuje do života uměleckého velikána s upřímnou a rozervanou duší. Pobaví, uchvátí a uspokojí a inspiruje. () (méně) (více)

Galerie (78)

Zajímavosti (16)

  • Režisér Joann Sfar strávil svoje detstvo fascinovaný mystikou Sergea Gainsbourga. Ako dospelý sa presťahoval do Paríža, aby sa stretol so svojím idolom, ale nanešťastie Gainsbourg o mesiac neskôr zomrel na infarkt. (Arsenal83)
  • Laetitia Casta mala pre svoj sexy tanec v role Brigitte Bardot učiteľa tanca. Toho však označila za nudného a režisérovi Sfarovi povedala, že "nepotrebuje žiadneho učiteľa, aby publikum dostala do varu". (Arsenal83)

Reklama

Reklama