Dívka, která si hrála s ohněm

Z vraždy novináře pracujícího na článku o obchodu z bílým masem je podezřelou Lisbeth, která se vydává po stopách sadistických prasat a násilníků vyřídit si účty z minulostí.…. Volné pokračování může neznalého předchozího filmu lehce zaskočit. Ať už náznaky minulosti, ale hlavně zpracováním. Tento film působí obyčejně, televizně a největším zklamáním je příběh. Pomalé tempo zbytečně natahuje stopáž a dělá tak z filmu prachobyčejnou tuctovou kriminálku. PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (16.01.2010)

„Myslela som, že si mŕtva alebo také niečo.“ – „Také niečo.“ Je to paradox, že prvej časti som sa vyhýbal a potom som zostal príjemne zaskočený, kým na druhú časť som sa tešil a nakoniec som z nej zostal sklamaný. Nie, nie je to zlé. Lisbeth je stále príliš šokujúca postava na to, aby bol film, v ktorom vystupuje, vyložene zlý. Jej herecká predstaviteľka je na to príliš uhrančivá, niektoré scény príliš v dobrom vtipné (skrinka, zbitie dvoch o sto kíl ťažších opičiakov) a v druhej polovičke dostane príbeh pôsobivý osobný rozmer a stane sa ešte zaujímavejším. Bohužiaľ, počas prvej hodiny som takmer vôbec netušil, o čo ide, novinár a Lisbeth majú jedinú (!) spoločnú scénu a celé to vyzerá ako lepší televízny film (čo tiež nie je zrovna moc veľká pochvala). Viac o celej trilógii v mojom článku na Recenzie.org: http://recenzie.org/triler/488-potetovane-dievca-ktore-sa-hralo-s-ohnom-a-kopalo-do-osieho-hniezda (07.02.2011)

"My o vlku......, tedy spíše my o Lizbeth a Lizbeth za dveřmi." Lizbeth, jedna z nejnesympatičtějších hrdinek, kterou jsem kdy viděl, je slečna hrubého zrna, je zkrátka vždy v pravý čas na pravém místě, tedy na místě, kde někoho zkope, nebo zparalyzuje. A nehne přitom brvou v obličeji. Prostě taková něžná asociálka, která si v chaotickém pobíhání mezi různými lokacemi nestíhá uvědomit, jestli chlap, nebo ženská. A že to je hrdinka šitá na míru dnešní době, netřeba připomínat. Pokračování je místy tak blbé, až dostává rozum erekci. Jednak bych rád viděl, jak někdo vydrží x hodin zasypanej hlínou, jednak chování nejedné postavy hraničí s těžkou demencí. Pohřbívání za živa mělo v Kill Billovi mnohem větší grády, tady to mělo být vtipné intermezzo?? S těžkým sebezapřením 3*. V příštím filmu chci vidět Lizbeth, jak rozplétá konspirační teorie o ovládání světa svobodnými zednáři za přispění dávných mayských kosmonautů, které povolal ruský ropný magnát pracující pro orangutana z Bornea. Asi takový guláš mi zbyl v mysli poté, co se objevily titulky a Lizbeth konečně zmizela z neorámovaného obrazu.... (24.10.2010)

A pořád ještě dobrý. Sice jde o ultradlouhou milostnou předehru před třetím, gordický uzel roztínajícím dílem, ale stále lepší než sledovat Hotel duševních paraplegiků. Vytřeštěná frndomilka i novinář s obličejem zvrásněným pozůstatky dramatické puberty se opět činí, do toho jim přihrávají již ne tak zcela uvěřitelné postavy ožehlého ruského bohatýra a jeho ústřiku, dvoumetrového hovada s bojovým a hereckým nadáním, přirovnatelným snad jen k umění Pomejeho. Dozvídáme se, že švédská politická scéna i zákulisí tajných služeb jsou napadeny korupcí, překrucováním faktů a prorůstáním organizovaného zločinu. Děs a bída, co se v těchto zdegenerovaných demokraciích děje! Ještě že žijeme v čistém a průhledném prostředí českém, kde každý z nás ví, co, kam, komu a za kolik teče, kurva. (10.05.2012)

Před časem jsem dal neplánovaně přednost Fincherově verzi a mrazivá detektivka z americké produkce mě přitavila k sedačce o trochu intenzivněji než starší skandinávský sourozenec. V druhém setkání s počítačovou hackerkou Lisbeth Salander žádné srovnání (zatím) není, tudíž jsem si mohl severskou verzi bez zaoceánského pokušení náležitě vychutnat. Moderní kriminální thriller stále žije!! Lisbeth má znovu všechno, čeho se běžný konzumní člověk bojí – oblíbenou černou kůži, piercingy po celém ksichtě, tetování, homosexualitu v krvi, nasraný výraz, výbušnou povahu, odlišný pohled na svět, asociální chování, emocionální chaos v hlavě, bolavou minulost – a taky jí to díkybohu kurevsky pálí. Nastupuje tentokrát coby jednoznačně hlavní postava a bude si hrát s ohněm a následně kopat do vosího hnízda. Kolem ní se totiž znovu nebezpečně rojí úlisní kravaťáci s hodně podezřelou minulostí a nebudeme se tak příliš divit, když podezření z trojnásobné vraždy padne na tuhle hutnou a vrstevnatou postavu. Navíc dvě oběti patří do skupinky novinářů okolo starého známého Mikaela Blomkvista a jeho Millenia, kteří jdou po hodně velké rybě. Škoda, že Blomkvist ustupuje tak moc stranou. I když je zřejmé, že rozplétání Lisbethiných bolístek je zajímavější, celek bych raději viděl víc dotaženější. Škoda ještě jednou, tentokrát černobílého vykreslení (až velkého množství) postav a zahlcenosti vyprávění v pasti nekonečného dialogu. Precizní filmařina to ale pořád je, herci nezklamou, severská atmosféra jakbysmet, režie mohla být nápaditější, ale buďme za ní rádi. Stejně jako za blonďatého nemluvku, který jakoby vypadl z nějaké starší bondovky. PS: Na taťku jedině se sekyrou!! 70% (16.11.2013)