Ene bene

Alice Nellis má vzásný dar vystihnout ve svém filmu přirozené lidské reakce, přirozené lidské chování. Ene bene sice vypráví jen o maličkostech našeho, pro zahraniční diváky zřejmě nezajímavého, přežívání, ale činí tak pohledem vnímavé, bystré scénáritky a režisérky. Navíc podání naší neochoty účastnit se voleb je velice přesné a hodno delší debaty někde v hospůdce. (07.10.2007)

Dobře, je to nenápadný a místy záměrně ospalý a nudný film - nízké hodnocení na CSFD je ale jedno z největších faux pas místní komunity filmofilů. Zatímco do poloviny sledujeme vcelku standardní hořkou komedii, která ani není nijak násilně vtipná, postupně se vše začíná vybarvovat a posledních 20 minut je už naprosto ukázková filmařina. Zoufalý monolog Ivy Janžurové je pro mne zcela jednoznačně jedna z nejsilnějších scén nejen v její filmografii, ale v celém českém filmu. Vynikající práce, kterou mi trošičku kazí snad jen mírně otravné téma "girl/woman power", které Alice Nellis omílá ve všech svých filmech. (13.05.2010)

geniální Suchařípa, linie s ním je o několik tříd výš než ten zbytek.. "Ty si myslíš, že když někomu utřeš poslintanou bradu, žes ho zachránila? Já tady budu klidně sedět po krk v marmeládě, jen když si budu moct s někým pohovořit, normálně jako ČLOVĚK" .. jeho manželka - Janžurová - se o něj stará, celý její život se točí jen kolem něj - ona hledá únik z této situace - alespoň na chvíli, nějak se ještě realizovat na stará kolena - tuto možnost vidí v agitaci za kandidáta Čepušku. Chce po svém manželovi jedinou věc - aby ho volil. Jenže - pan Suchařípa se dostává před dilema - vyhovět manželce, která se o něj stará a zbavit se tak možná posledního svobodného práva, které mu zbylo? Které zachovává jeho lidskou důstojnost? Nikdy neřešil volby, o politiku se nezajímá - najednou mu je však zatěžko vhodit hlas, aby udělal radost manželce. Proč? Je starý, nemohoucí, sám se skoro ani nedokáže najíst a udržet moč - kdyby rezignoval i na své poslední právo, rezignoval by už úplně na život a na své lidství. Dává jeho manželce to, že se o něj stará a utírá mu poslintanou bradu (a kdovíco ještě), právo rozhodovat za něj? (16.12.2014)

Co to je? 65%? Pro jeden z nejlepších filmů posledních 10 let? Mnohem lepší než pozdější Výlet, protože člověk od filmu nic nečekal a mohl si tak u filmu spokojeně lebedit, příjemně překvapen prvním počinem Alice Nellis. Úžasná analýza společnosti i jedinců. Film krásně připomíná, co je na světě vlastně nejdůležitější, a jak na to člověk často rád zapomíná a dokáže se celý život zaobírat maličkostmi typu volby v našem malém městečku. (12.12.2006)

První "velký"film Alice Nellis,ke kterému si také napsala scénář je vlastně jakousi konverzační tragikomedíí.Je to příběh z jedné volební místnosti,na kterém režisérka ukazuje jednotlivé charaktery postav a rozbíhá tím kolotoč událostí,které na první pohled můžou vypadat úplně obyčejně.Oni vlastně obyčejné jsou,ale až při jejich sledování si člověk uvědomí spoustu věcí ze života okolo sebe.Krásně celým příběhem také prostupuje manželský pár v nejlepších letech(Janžurová-Suchařípa),kde režisérka dává pomalu a s úctou nahlénout do tajemství duše každého z nich,což vlastně dělá i u ostatních postav a je to bezesporu jedna z největších předností filmu.Alice Nellis ukazuje,že umí na pozadí úplně obyčejného příběhu mistrovsky rozvíjet dialogy a zaujmout navenek úplně obyčejným příběhem z úplně obyčejného prostředí.Herci jsou do jednoho skvělí a osobně bych vyzdvihl Leoše Suchařípu(měl být jasný Český Lev),Evu Holubovou(zasloužený Český Lev) a Ivu Janžurovou.Film je ve své podstatě velmi půvabný oním jednoduchým vyprávěním a je díky režisérce obdařen zvláštní poetikou,trochu připomínající Formana nebo Papouška.Trochu mám jen problém s tím,že film se chvílemi tváří jako nelítostné drama a chvílemi jako velká komedie.Tohle oscilování mezi žánry moc dobroty nikdy nenadělá a jestli to bylo schválně,prosím režisérku,aby od toho příště upustila,nejen pro jasnost,ale i vyznění příběhu a postav.Jinak jsem i díky kameře a hudbě byl spokojen a v klidu dávám 75% a přemýšlím,jak by vypadala situace v téhle zemi,kdyby se po volbách vždy trhaly volební lístky,které se mají sčítat a sčítaly by se ty,co se měly roztrhat.Je to rozhodně zajímavá představa a v takovém Kocourkově by z ní určitě měli radost.I když nevím,jestli je mezi parlamentem ČR a Kcourkovem nějaký rozdíl. (06.11.2011)